Blesk.cz: Pane doktore, jaký je váš názor na domácí porody?

Petr Křepelka: „Porody v domácím prostředí považuji za riskantní. Můj postoj vychází z osobní zkušenosti i výsledků světového písemnictví, které dokládá vyšší riziko komplikací u domácích porodů ve srovnání s porody v nemocnici. Riziko smrti novorozence během porodu je v domácích podmínkách třikrát až sedmkrát vyšší než při porodu v porodnici.“

Čím konkrétně?

„Moderní porodnictví disponuje několika zásadními nástroji, které řeší ohrožení rodičky a plodu v průběhu porodu. V první řadě je to schopnost ukončit porod neodkladně při vzniku komplikací, a to císařským řezem, kleštěmi, nebo vakuumextraktorem (alternativa klešťového porodu, kdy je k hlavičce miminka přisát umělohmotný zvon – pozn. redakce), dále podmínky pro resuscitaci novorozence a rodičky včetně podmínek pro podání krve. V porodnici je k dispozici multidisciplinární tým odborníků připravených řešit komplikace. V domácím prostředí taková péče není dostupná. Z odborného hlediska se na domácích porodech pozitiva hledat opravdu nedají.“

Byl jste vy sám přítomen nějakému domácímu porodu?

„U plánovaného domácího porodu jsem nikdy neasistoval. Ale na našem pracovišti jsme za poslední tři roky ošetřovali celkem sedmnáct rodiček, které rodily doma a k nám byly převezeny pro nějaké komplikace.“

Bývají takové maminky zpětně vděčné, že jim lékaři pomohli v úspěšném porodu, i když samy chtěly rodit doma bez jejich přítomnosti?

„Ano, to se stává. Pokud je výsledek porodu pozitivní, tedy zdravá rodička a zdravý novorozenec, je vztah rodičky ke zdravotníkům obvykle přívětivý. Negativní postoj vzniká většinou na základě frustrace rodičky, kdy její očekávání průběhu porodu nebylo naplněno.“

Pokud se porod nezdaří v prostředí nemocnice, lze očekávat určitou frustraci směrem ke zdravotnickému personálu. Ale jak k tomu přistupují rodičky, které rodí doma, pokud nemohou nikomu klást nezdar porodu za vinu?

„To je otázka na ženu se zkušeností komplikovaného porodu. Na internetu sdělují své zkušenosti ženy s komplikacemi domácího porodu, které vedly ke smrti novorozence v rámci kampaně „Not Buried Twice“. V jejich příbězích zaznívá zejména hořkost z toho, že nebyly pravdivě informovány o skutečných rizicích domácího porodu.“

Liší se míra rizikovosti u domácích porodů například s ohledem na to, kolikanásobnou maminkou rodička je?

„Míra rizika je u různých těhotných rozdílná. Podle Grünebaumovy studie z roku 2014 je riziko úmrtí novorozence při domácím porodu ve srovnání s porodem v nemocnici přibližně čtyřnásobné, pokud žena rodí ve čtyřicátém prvním týdnu těhotenství nebo později. Jde-li o první porod ženy, je riziko smrti novorozence přibližně sedminásobné. Vícerodičky tedy mají riziko komplikací nižší než ženy, které doposud nerodily. Další rizikové faktory mohou být ale významnější. Existuje například pojem „velká multipara“, tedy žena ve středním a vyšším středním věku, která již třikrát nebo vícekrát porodila. Riziko komplikací – zejména silného krvácení po porodu – je u „velkých multipar“ vysoké.

Proč jsou vlastně v dnešní době domácí porody tolik rozšířené?

„Motivace k plánovanému domácímu porodu lze shrnout do následujících bodů. Požadavek omezeného počtu intervencí v průběhu porodu a porod v pohodlí domova, strach z nemocničního prostředí, obavy ze situace, kdy žena nebude mít průběh porodu zcela pod kontrolou, a důvody kulturní a náboženské.“

Ty mohou být třeba jaké?

„Některými ženami je spontánní vaginální porod vnímán jako vysoce osobní spirituální zážitek, někdy i s prvky religiozity. Takové ženy pak odmítají jakékoliv zásahy do průběhu porodu. Z odborného hlediska považujeme takový postoj k porodu jako riskantní a nebezpečný pro plod i rodičku, podobně jako ostatně všechny porody bez odborné asistence, ať už je při tom motivace jakákoliv.“

Fotogalerie
15 fotografií