Denisa (32) dostala za surfování padáka. Na sítích v práci „visí“ dvě třetiny Čechů
Denisa (32) z Prahy si v pracovní době vyřizovala soukromou korespondenci, její šéf jí za to dal výpověď. Tento příběh není úplnou výjimkou. V práci stráví průměrný Čech třináct let a dva měsíce. Neznamená to ovšem, že všechen čas věnuje plnění pracovních úkolů. Podle průzkumu společnosti Kaspersky Lab téměř dvě třetiny (64 %) pracujících přiznalo, že každý den v pracovní době navštěvuje internetové stránky, které nesouvisí s pracovní náplní. Blesk Zprávy zjišťovaly, jestli za surfování v pracovní době můžete dostat padáka i to, jestli zaměstnavatel může „hlídat“ vaše profily.
Mladá žena z Prahy si v pracovní době pravidelně vyřizovala soukromou korespondenci. To se ovšem nelíbilo jejímu zaměstnavateli a rozhodl se ji propustit.
„Jednoho dne jsem přišla do zaměstnání a šéf si mě zavolal do kanceláře. Na stole stál štos papírů, když jsem se zeptala, o co jde, sdělil mi, že ten muž vedle něho je firemní právník a pravidelným dopisováním v pracovní době jsem porušila hned několik pracovních zásad a že se mě rozhodl propustit,“ vypráví Denisa a dodává, že jí její nadřízený naznačil, že pokud by s výpovědí nesouhlasila, použije její soukromou korespondenci proti ní.
„Nejhorší bylo, že na těch papírech byla vytisknutá i konverzace, která vznikala i mimo pracovní dobu. Napadlo mě, že tohle přeci nesmí, ale ta konfrontace mě tak šokovala a odzbrojila, že jsem se rozhodla sklopit zrak a radši to vzdát. Bála jsem se.“
Zaměstnavatel porušil listovní tajemství
Podle manažera náboru a marketingu Jiřího Halbrštáta je soukromé brouzdání na sociálních sítích v pracovní době velmi lehce postihnutelné zaměstnavatelem na základě zákoníku práce. „V první řadě jde o porušení pracovní kázně, kdy pracovník nevykonává svěřené práce a zároveň se jedná o využívání prostředků zaměstnavatele k nedovoleným účelům. Rozhodně je to situace, kdy je možné předat pracovníkovi minimálně výtku nebo v případě závažných případů je možné zaměstnance ihned propustit,“ varuje Halbrštát.
Zaměstnavatel si podle něj může zdokumentovat záznamy o tom, že komunikace na adresy nesouvisející s výkonem práce probíhala v pracovní době. „Ovšem obsah komunikace podléhá listovnímu tajemství a zaměstnavatel se na něj nesmí dívat,“ vysvětlil manažer náboru.
V posledních deseti letech jsou na vzestupu sociální sítě, lidé už si bez nich ani nemohou představit den. V Česku jsou mezi pracovní veřejností nejoblíbenější facebook, twitter a instagram.
Sociální sítě před zaměstnavatelem skrýváme
Většina zaměstnanců přiznala, že během pracovní doby zkontroluje zeď svých sociálních sítí. „Každý druhý zaměstnanec nechce, aby se jeho nadřízený dozvěděl o jeho aktivitách na sociálních sítích,“ řekl Noah Zyla za společnost, která provedla průzkum o chování zaměstnanců.
Zaměstnavatel si dokonce může stanovit požadavky na chování a vystupování zaměstnance, které souvisí s jeho zájmem zaměstnavatele a to i v čase mimo pracovní dobu. „Požadavky samozřejmě musí mít legitimní opodstatnění. Například osoba, která reprezentuje firmu, může mít zakázaný určitý typ chování na veřejnosti, jako třeba nadměrnou konzumaci alkoholu, nenávistný obsah na sociálních sítích nebo je možné zakázat spojování soukromých akcí se jménem společnosti,“ vyjmenoval Jiří Halbrštát.
To lze upravit v pracovní smlouvě nebo vnitřních předpisech. „Je s podivem, že v době tak rozšířených sociálních sítích toto většina firem neřeší. Podle legislativy chránící soukromí zaměstnanců například není možné systematicky kontrolovat, kdo se jak prezentuje na facebooku. Ochrana práv zaměstnavatele a zaměstnance se ale prolíná a výsledek případných soudních sporů je někdy těžko předvídatelný,“ upozorňuje odborník na personalistiku.
Vadí agresivita, vulgarity i xenofobie
Na nevhodnou prezentaci na sociálních sítích upozorňuje i Tomáš Dombrovský z portálu Jobs.cz. „Není potřeba si nějak úzkostlivě hlídat mediální obraz. Postačí jen nebýt agresivní a vulgární. Žádnému zaměstnavateli by se nelíbilo, kdyby jeho zaměstnanec vzýval nacismus nebo jiné extremistické ideologie a xenofobně vystupoval,“ uvádí Dombrovský.
Přesto by si zaměstnanci měli hlídat soukromí i na sociálních sítích. „V každém případě je velmi nerozumné dávat na facebook i jiné sítě všechny příspěvky jako veřejné. Doporučuji si vytvořit různé skupiny „přátel“ a vybírat si, jaké příspěvky budete sdílet s jednotlivými skupinami,“ navrhuje Halbrštát.
Fotky z večírku by uživatelé měli sdílet s nejbližšími kamarády, fotkami z dovolené klidně mohou naštvat kolegy ze zaměstnání, s babičkami a tetičkami je vhodné sdílet fotky miminek. „Jako veřejné bych nechával třeba jen výzvy na podporu charitativních akcí,“ dodává.
Postup zaměstnavatele je naprosto v pořádku. On si nějaký bl beček myslí, že si může v pracovní době brouzdat po internetu? Pracovní doba zaměstnance patří zaměstnavateli, on rozhoduje, jak bude využita. Komu to není jasné, doporučuji Komunistický Manifest. Tam je to vyložené naprosto pregnantně.