Jak na vás zapůsobil zahajovací ceremoniál letošního 54. filmového festivalu?

„Byl to pro mě nádherný večer včetně úvodní show s tanečníky a bláznivou akrobacií a vychutnala jsem si jej o to víc, že jsem jej mohla sdílet s rodinou. Tedy byla jsem nervózní, než jsem šla na pódium, protože jsem věděla, že budu mluvit o svém manželovi a nechtěla jsem to pokazit.“

● Jaký máte názor na filmové festivaly?

„Jsem velký fanoušek filmových festivalů, umožňují nám být součástí světové filmové komunity. A když někdo ocení vaši práci jako člena této komunity na místě, které je plné uměleckých úspěchů, je to velká pocta.“

● Líbí se vám ve Varech?

„Opravdu velice moc. Všichni jsou tu milí. Je to nádherné město s překrásnou architekturou. Mimo jiné mám opravdu ráda lázně a nyní si je tu mohu vychutnávat i s dcerou. Co se týče festivalu, tak ten je samozřejmě na světové úrovni. Je to milý pocit být na přehlídce, kde je všude patrné, jak tu lidé mají rádi film. Cítila jsem to jako závazek.“

● Začala jste nyní filmy i produkovat. Jak vás to napadlo?

„Filmařská scéna se za poslední léta pro herce výrazně změnila ohledně příležitostí. Pokud si to neprodukujete sami, nemáte jak se dostat k zajímavým tématům.“

● A která jsou pro vás ta zajímavá?

„Například snímek Po svatbě, je to tedy naše tvorba, ale nemáte tam žádného hrdinu, ani padoucha. Všichni děláme chyby a v tomto filmu to je vidět. Chybovat je lidské a právě lidské příběhy, realistické, vyhledávám.

● Takže snímkem Po svatbě, který jste přivezli na zahájení festivalu, vaše rodinná práce nekončí?

„Rozhodně ne. Založili jsme společnost a chystáme toho v budoucnu víc.“

VIDEO: Julianne Mooreová způsobila davové šílenství! Osobně se zdravila s fanoušky!

Video
Video se připravuje ...

Julianne Mooreová způsobila davové šílenství! Osobně se zdravila s fanoušky! abl

● Pracujete s manželem, režisérem Bartem Freundlichem (49), není to někdy náročné?

„Má to dvě strany mince. Je na tom úžasné, že vám odpadá loučení a máte na sebe čas. Když pracujete s manželem, poznáte, kdy je mu úzko, tak za ním jdete a můžete se zeptat, co se děje. Máte možnost mu v práci pomoci. Takže vidím a vím věci, které herci normálně nevidí, jelikož se k produkci takto blízko jako já nedostanou. Mimo jiné je skvělý pocit pracovat na tom, na čem záleží celé rodině. Při naší poslední tvorbě byly opravdu zapojeny i naše děti. Bylo to pro nás významné. Takže pracovat s manželem a rodinou je to nejlepší, co mě mohlo potkat.“

● Co na něm milujete nejvíce?

„To, že si rozumíme i beze slov, což je skvělé, ale také obtížné.“

● Karlovarský festival se letos ohlíží za 30 léty, jež uběhly od 17. listopadu a nabytí svobody v české a slovenské společnosti. Víte něco o naší revoluci či o tehdejší situaci v Evropě?

„Já jsem ve Frankfurtu v Německu chodila na střední školu. Můj otec po celou svou dobu bojoval proti totalitě, takže něco mi to určitě říká. Jsem z vojenské rodiny. Pamatuji si, jak na hranici bylo tolik vojáků. V Americe o tom, co se vám dělo, nikdo moc neví, protože je to velká vzdálenost, ale já tomu byla opravdu blízko. V 18 letech jsem poté jela poprvé do západního Berlína a byla jsem šokovaná, co se v jedné zemi může dít. Po pádu zdi jsem se do Berlína po letech vrátila a musím říct, že pohled na Checkpoint Charlie a memento té doby mnou hodně pohnulo.“

● Přála jste si vždycky být herečkou?

„Vždycky jsem milovala knihy a vyprávění příběhů, i když jsem si v jedenácti nedokázala představit, že budu točit filmy.“

● A co vaše začátky?

„Když v této branži začínáte, berete úplně všechno. Jste rádi, že máte hlavně práci. Nyní jsem starší a zkušenější a vím, že nemusím brát vše. Navíc mám to štěstí výběru.“

● Vypadáte pořád skvěle. Jaký je váš elixír mládí?

„Hodně se usmívám a nestarám se o věk. Myslím, že by si lidé neměli říkat: To ne! Bude mi čtyřicet! Mohli by být také po smrti, takže by si život měli užít. Stárnutí je výsadou života. Když se lidé v literatuře a ve filmech snaží zastavit tento proces, vždy to končí katastrofou. Myslím, že je opravdu důležité přijmout svůj věk.

Z doktorky herečkou?

Julianne Mooreová se narodila v roce 1960 do rodiny budoucího amerického vojenského soudce a skotské psycholožky. Když se celá rodina přestěhovala do německého Frankfurtu, pustila se Julianne se vší vervou do studia. Sen o kariéře doktorky se rozplynul v momentě, kdy excelovala ve školním divadelním kroužku.

Svůj život nasměrovala k umění. I když rodiče velmi hlasitě protestovali, prosadila si svou. Začátky byly krušné, mezi podřadnými konkurzy si přivydělávala jako servírka.

VIDEO: Co dalšího prozradila krásná zrzka ve Varech? Podívejte se na video z tiskové konference...

Video
Video se připravuje ...

Rozesmátá Julianne Moore na tiskové konferenci: Čachry se scénářem! Jan Jedlička

Fotogalerie
90 fotografií