Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Největší podvod 20. století? Pravda a mýty o přistání na Měsíci

  • Autor: chal - 
    20. 7. 2019
    05:40

    Když se Američanům podařilo jako prvním v historii přistát na Měsíci, znamenalo to velký milník v dobývání vesmíru.  Misi Apollo 11 živě sledovaly miliony lidí po celém světě. Podle některých teorií však bylo vše nahrané ve studiu. 

  • 1.Hvězdné války

    20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. 20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. | Profimedia

    Po druhé světové válce probíhal mezi dvěma největšími světovými mocnostmi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem takzvaný vesmírný závod.

    Studená válka se tak dostala i mimo planetu Zemi a soupeřící země se trumfovaly, která udělá další významný krok v objevování kosmu. Rusové jako první do vesmíru vyslali družici a nejdřív tam dostali živého tvora a později i člověka. Tím byl v roce 1961 Jurij Gagarin.

    Po osmi letech se Američanům konečně podařilo něco, co Sověti předtím nedokázali – dopravit lidi na Měsíc a bezpečně je dostat zpět na Zemi. Mise Apollo 11 skončila obrovským úspěchem.

    Kosmonauti Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem strávili na povrchu Měsíce přes 21 hodin, po návratu se z nich stali nesmrtelní hrdinové a Spojené státy pokořily milník, o kterém do té doby Sověti jen marně snili.

    Chtělo by se říct, že šlo o nezpochybnitelný úspěch, jenže jak už to tak bývá, objevilo se mnoho hlasů, které misi označovaly za podvod. Jaké argumenty konspirátoři používali a používají?

  • 2.Vlající vlajka

    Astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin pózuje u vlajky Spojených států, kterou s Neilem Armstrongem vztyčili na Měsíci. Při odletu však tlak motorů vlajku porazil. Astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin pózuje u vlajky Spojených států, kterou s Neilem Armstrongem vztyčili na Měsíci. Při odletu však tlak motorů vlajku porazil. | NASA

    Kosmonauti po přistání u modulu vztyčili vlajku Spojených států, která později posloužila konspirátorům jako jeden z argumentů, že byla celá mise podvod. Podle nich totiž vlajka dlouho a nepřirozeně vlála, jako kdyby se do ní opíral vítr. Na Měsíci ale přeci kvůli slabé gravitaci není atmosféra a panuje na něm vakuum!

    Jak je tedy možné, že se i přesto vlajka pohybuje i dlouhou dobu po vztyčení? Odpověď je jednoduchá. Astronauti vlajku nepověsili zcela napnutou a ona se pak díky gravitaci pohybovala a vyvolávala dojem, že vlaje. Ve vakuu pak tento pohyb mohl trvat déle, než by tomu bylo na Zemi, kde by vlajku zbrzdil vzduch.

  • 3.Obloha bez hvězd

    20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. 20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. | Profimedia

    Jako další argument fanoušci konspiračních teorií zmiňují, že na fotografiích a záběrech z Měsíce nejsou vidět hvězdy. I tentokrát má věc velmi jednoduché vysvětlení. Sluneční světlo, které Měsíc odráží od povrchu, hvězdy „přesvítí“. Jde o jev, který můžeme na Zemi vidět každý den.

  • 4.Podivné stíny

    20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. 20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. | Profimedia

    Teorii, že se Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem neproháněli po Měsíci, ale po filmovém studiu v americkém Hollywoodu konspirátoři opírají o stíny, které se na fotografiích rozbíhají různými směry. Podle nedůvěřivců je tento jev způsobený studiovými reflektory.

    Ve skutečnosti jsou rozbíhající stíny způsobené nerovným povrchem Měsíce. Sluneční paprsky se tak odráží v různých směrech, následkem čehož pak předměty vrhají stíny na různé strany. Kvůli nerovnému povrchu jsou také stíny různě dlouhé.

plebejec ( 20. července 2019 19:44 )

autor "chal",...jsi neskutečný ***,bulvární šmejd,...jak jsi ty mohl dodělat žurnalistiku....

ameae ( 20. července 2019 16:19 )

Souhlas.

Taurus70 ( 20. července 2019 13:09 )

PPP150W 👍👍

prycsnima ( 20. července 2019 12:29 )

No tak to by v Alpách byly vrhány stíny také do všech směrů. Ale ničeho takového jsem si nikdy nevšiml, ani v kraterech na Islandu. A co teď. Jak to omluvit?????.....

Sibyla ( 20. července 2019 12:21 )

Já taky znám pravdu a nebyli. Vzhledem k tomu, že se rusové jen lehce přiblížili van allenovým pásům a popisovali něco, co amici vůbec nezažili, tak tam prostě být nemohli.

Zobrazit celou diskusi