8°C
50 let od Apolla zase ožily kosmické ambice: Příští mise - Mars!
S 50. výročím misí Apollo, které přinesly dobytí Měsíce, se o něj zase obnovuje zájem. Pro některé je však Luna jen generálkou smělejších plánů: vyslat člověka na Mars.
Rudá mrazivá poušť Marsu vlastně nenabídne o moc víc než Měsíc – nedá se tam dýchat a i pěstování brambor, jaké předvedl Matt Damon ve filmu Marťan, bude dlouho spíš vědeckým pokusem než smysluplnou obživou. Navíc je Mars smolným cílem, většina misí k němu neuspěla. Nikdo se zatím ani nesnaží od Marsu vracet sondu se vzorky zpět na Zemi. Jediný pokus, ruský Fobos-Grunt, selhal brzy po startu roku 2011. Přesto se tam chystají nejméně dvě pilotované výpravy.
Start v roce 2033
Nejrealističtěji zatím vypadá program americké NASA, jež spolu s evropskou ESA vyvíjí loď Orion. Napřed ji vyzkouší na lunárních misích Artemis (na Měsíci chtějí přistát do pěti let), než ji vyšlou dále – s obytným »přívěsem« zvaným DST, v němž by čtveřice astronautů musela vydržet zhruba dva roky. „Nevylučuji už rok 2033,“ prohlásil v pondělí šéf NASA Jim Bridenstine, ovšem s tím, že by astronauti Rudou planetu jen chvíli obíhali. Vyvinout technologie pro přistání by se stihlo snad do roku 2037. Vhodný termín (»okno«) ke startu se vzhledem ke vzájemné poloze Země a Marsu naskýtá každých 26 měsíců. NASA počítá, že ji dobytí Marsu vyjde na 120,6 miliardy dolarů (2,75 bilionu Kč).
Pracháč vs. NASA
Státní agentuře na paty šlape multimiliardář Elon Musk (48), jenž se proslavil elektromobily Tesla. Jeho firma SpaceX už pro NASA dopravuje náklady na Mezinárodní vesmírnou stanici, v listopadu chce vyzkoušet první let s posádkou. Souběžně vyvíjí plavidlo pro meziplanetární lety zvané Starship. Aby se projekt zaplatil, zvažuje její varianty využívat i pro superrychlou dopravu mezi kontinenty.
Na oběžnou dráhu chce prototyp dostat příští rok, k Měsíci v roce 2023 a k Marsu brzy poté. Výhledově prý Starship na sousední planetu dopraví i sto astronautů. Musk totiž věří, že v delším horizontu lidé Mars osídlí – včetně něho. „Rád bych tam zemřel. Ovšem ne při přistání,“ prohlásil loni. Nejraději by tam zestárnul, ale je si vědom rizik. „Myslíme, že vás dokážeme dostat zpátky, ale zaručit to nemůžeme,“ inzeruje s úsměvem budoucí »zájezdy«.
Rudá planeta v číslech
• Střední vzdálenost od Slunce: 280 mil. km (o polovinu dál než Země)
• Rok: 687 pozemských dní
• Den: 24,6 hodiny
• Gravitace: třetina pozemské
• Atmosféra: CO2, asi 150× řidší než zemská Povrchová teplota: okolo –60 °C
Planetární geolog Günter Kletetschka: Hrozbou při osídlování Měsíce jsou meteority a sluneční plazma
