9°C
Odborníky ze Sangerova institutu ve Velké Británii šíření rezistentní bakterie velmi znepokojuje. A varují, že by se bakterie, jejíž některé kmeny jsou odolné vůči antibiotikům karbapenemům, mohly nadále šířit nebo přenášet svou rezistenci na jiné druhy bakterií.
Zatímco v roce 2007 zemřelo v Evropě na nákazu K. pneumoniae 341 pacientů, v roce 2015 to podle Sangerova institutu bylo už 2094 obětí! „Je znepokojující, že v roce 2015 jsme byli svědky více než 2 000 úmrtí. A máme obavy, že pokud nebudou přijata opatření, bude číslo stále stoupat,“ potvrdila pro BBC News Sophia David z Sangerova institutu.
Nereagují na zálohovou léčbu
„Alarmující je, že tyto bakterie jsou rezistentní na jedno z klíčových antibiotik poslední řady,“ popsala lékařka. Antibiotika karbapenemy jsou přitom až nouzové řešení. „Jsou to silná širokospektrá antibiotika, která se nechávají skutečně až jako druhá volba. A když bakterie nereaguje ani na zálohovou léčbu, tak je to velmi zlé,“ přiznává pro Blesk.cz docent Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.
Jak bakterie vyřadí antibiotika ze hry? „Když to řekneme hodně zjednodušeně, tak bakterie produkuje enzym, který štěpí antibiotika a ta jsou tím pádem neúčinná. Navíc patogeny cestují s turisty po světě a různé geny rezistence, které si různé druhy bakterií vyměňují, dokonce dostávají nové geografické názvy podle míst, kde se poprvé vyskytly,“ popisuje Maďar.
Riziko je v nemocnicích
„Naše zjištění naznačují, že nemocnice jsou klíčovým zprostředkovatelem přenosu,“ vysvětlila lékařka Sophia David, podle níž bylo do studie o rezistenci bakterie na karbapenemy zapojeno 224 nemocnic. Její slova potvrzuje i epidemiolog Maďar. „Je to jedna z nejnebezpečnějších bakterií, která je vázaná poměrně dost na nemocniční prostředí. Pacient hospitalizovaný v zahraničí může nákazu přitáhnout do nemocnice v domovské zemi,“ připomíná Maďar.
Je to hra s ohněm…
Základní prevencí v nemocnicích je dodržovat hygienická pravidla, jako je pečlivé mytí rukou nebo nošení sterilních rukavic. „Aby třeba nikdo nesahal holou rukou na kanyly či katetry, což se, mám obavu, děje dost často. Někdo sáhne na kliku u dveří, odloží si klíče a pak sahá pacientovi na kanylu,“ popisuje docent Maďar.
Preventivně se proto podávají pacientům antibiotika, aby se zabránilo těžké pneumonii nebo jiné infekci. „Vzácně se stává, že by bakterie byla na všechno rezistentní, ale je to prostě dlouhodobě hra s ohněm. Takže karbapenemy se musí používat výjimečně, aby se zamezilo tomu, že bakterie jsou s nimi často v kontaktu a vyvinou si rezistenci,“ dodal Maďar.
Co je Klebsiella pneumoniae?
Klebsiella pneumoniae je bakterie, která se běžně nachází v lidských střevech, kde je součástí přirozené mikroflóry. Problémy způsobuje až tehdy, když se dostane mimo střeva. Člověk se může nakazit vzdušnou cestou. „Dost špatná je prognóza u pacientů na plicní ventilaci na ARO, to jsou ty obávané silné nemocniční zápaly plic. Pokud se dostane do krve, tak způsobí sepsi a může způsobit i bakteriální meningitidy, ty pak mají velmi špatnou prognózu,“ popsal Maďar s tím, že bakterie je ohrožující zejména pro toho, kdo má oslabenou imunitu.
Tedy pro pacienty s autoimunitním onemocněním, s onkologickým onemocněním, po chemoterapii, pro pacienty v biologické léčbě či ty, kdo se dlouhodobě léčí kortikoidy. Riziko se zvyšuje také u alkoholiků, lidí s cukrovkou nebo těch, kdo mají problémy s játry, ledvinami a plícemi.
VIDEO: Jaké exotické nemoci si můžete dovézt z dovolené? A jak se před nimi chránit?
