Tradiční české Vánoce v ohrožení: Kapry napadá nebezpečný virus, tisíce jich vybili

Samozřejmě není řeč o tom samém viru, který napadá lidi, ten kapří jen pochází ze stejné skupiny. Ryb se týká tzv. koi herpesvirus (KHV) neboli kapří herpesvirus 3. „Je původcem onemocnění, které postihuje kapra obecného a jeho barevné variety koi v letních měsících při teplotách vody kolem 23 °C (18–28 °C),“ popisuje Piačková z laboratoře vodní toxikologie a ichtyopatologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Na rybách se podle odbornice projevuje neklidem, dezorientovaným plaváním, nepřijímáním potravy a příznaky dušení. Následuje smrt, která nastává až v 90 procentech případů. Jde tak o velmi vážný problém, který rybáři nemohou ignorovat. Zároveň ale nemají příliš možností, jak s ním bojovat – léčba není známá a prevence složitá. Jakmile se virus objeví v jejich rybníku, musí všechny své kapry usmrtit.

Prázdniny u babičky za „totáče“: Špinavé děti, trkavá koza i kradené třešně

„Pro zdolání nákazy bývá ve většině případů nařízena likvidace celé obsádky v KHV-pozitivních rybnících, následná dezinfekce dna rybníka vytápěním a jeho ponechání na suchu po dobu minimálně šesti týdnů,“ říká Piačková.

Došlo k tomu například v červenci na Pardubicku, kde takto rybáři přišli o 50 tun kaprů. Infikováno bylo několik rybníků rybářského svazu Přelouč, který chová ryby v 17 nádržích. Letos šlo o první ohnisko, loni veterináři registrovali dvě.

Kapra si zatím na Štědrý den dáme

Není tomu přitom dlouho, co byl koi herpesvirus v Česku spíše výjimečný a mluvilo se o něm hlavně v literatuře. Jeho výskyt vzrostl až v posledních letech. Proč, není známo. Šíří se ale velmi rychle, mimo jiné proto, že jeho přenašeči mohou být i ostatní ryby, byť je smrtelný pouze pro kapry.

Poprvé byla nákaza zaznamenána v roce 1998 v Izraeli. Postupně se rozšířila do Indonésie, Japonska, Tchaj-wanu, Thajska, Hongkongu, Koreji, Singapuru, Číny a Malajsie. Z Asie pak doputovala do USA a Evropy, kde vedle Česka zasáhla chovy například v Belgii, Velké Británii, Polsku, Německu, Rakousku nebo Francii.

Kolik přesně kaprů na nemoc každoročně umírá, se odhaduje těžko. „Rozsah mortality závisí na konkrétních podmínkách (teplota, koncentrace rozpuštěného kyslíku, kondice ryb atd.,“ vysvětluje Piačková s tím, že kvůli povinnosti ohlašovat koi herpesvirus úřadům a následným opatřením jsou známa především data o zlikvidovaných obsádkách.

Kapr se salátem má tučné rivaly. Jaké vánoční „bomby“ konkurují českému menu?

Zatím ale netvoří tak vysoká procenta, aby se Češi museli bát, že kapr zmizí z jejich štědrovečerních tabulí. Podle údajů ministerstva zemědělství se ročně vyloví v Česku kolem 17 tisíc tun kaprů. Pokud by letošní číslo obětí koi herpesviru skončilo u 50 tun, Vánoce zůstanou zachovány. Problém však onemocnění může představovat do budoucna, kdy není vyloučeno, že podobná situace nastane.

Vědci nákazu řeší

I proto probíhají výzkumy směrem k zamezení šíření viru. Jen Jihočeská univerzita se nemoci spolu s Národní agenturou pro zemědělský výzkum věnovala v posledních letech v rámci tří projektů. V jednom například zkoumala, jak jsou jednotlivá plemena kaprů odolná. „Výsledkem tohoto testování bylo zjištění, že plemena kapra, která mají ve svém rodokmenu původní divokou formu kapra pocházející z povodí řeky Amuru – amurského sazana, vykazují vůči onemocnění významně vyšší odolnost,“ uvedla odbornice.

Ve výzkumu chce navíc univerzita pokračovat. Staví novou laboratoř infekčních nemocí ryb, kde bude probíhat analýza i koi herpesvirózy. Státní veterinární správa mezitím doporučuje, ať rybáři podnikají co nejvíce preventivních opatření – kontrolují dovoz, ctí karanténu a případě si pořídí amurského kapra sazana.