7°C
Těžké deprese od dětství
„Mé myšlenky mne doslova ubíjely, deprese totiž není pouze jen krátkodobý pocit špatné nálady, jak si často ostatní myslí, jedná se většinou o dlouhodobý stav, který uvrhuje pacienta do pozice nekonečných pocitů zbytečnosti a naprosté prázdnoty. Má nespokojenost a negativita byla natolik silná, že jsem se často nedokázala vůbec radovat ze života, zůstávala jsem raději doma ve svém osobním pekle,“ vzpomíná Petra.
Myšlenky na sebevraždu
Vzhledem k tomu, že Petře deprese způsobovaly značné problémy, obrátila se na specialisty. Ve své knize popisuje nejprve svoje poznatky s klasickou léčbou pomocí antidepresiv, které na ni bohužel neúčinkovaly, ba naopak se objevovaly pouze vedlejší účinky těchto léků (myšlenky na sebevraždu, sebepoškozování atd.)
„Zcela zdravý člověk bohužel nikdy nepochopí jednání pacienta v depresi, který navíc pod vlivem antidepresiv vnímá celý svůj okolní život úplně jinak…U některých druhů antidepresiv bylo dokonce prokázáno, že jejich užívání zvyšuje sebevražedné myšlenky, což se bohužel naplno projevilo i u mě,“ přiznává Petra.
Petra se v zoufalství chytala i různých šarlatánských metod. Nakonec však objevila novou metodu, která by mohla mít potenciál vyléčit deprese, podloženou vědeckými fakty a mnoha klinickými výzkumy. Jedná se o tzv. transplantaci střevní mikroflóry zvanou též fekální transplantace.
Jak probíhá fekální transplantace?
Transplantace střevní mikroflóry je stará metoda, o které existují záznamy již ze 4. století z Číny, kdy takzvaná žlutá polévka (stolice) léčila místní obyvatele z úporných průjmů a z otravy jídlem.
„Vzhledem k tomu, že převážná část naší mikroflóry působí v tlustém střevě, jedná se tedy o složitý proces, během kterého dochází k přenosu střevní mikroflóry ve formě stolice ze zdravého člověka (dárce) do střeva nemocného pacienta (příjemce) za pomocí předem vyrobených pomůcek z klystýru a hydrocolonu a dalších součástek. Pacientovo střevo se tak osadí novou mikroflórou, která se zde uchytí a způsobí ozdravný proces těla,“ vysvětluje Petra.
Střevní mikroflóra a její vliv na zdraví je však ještě stále nedostatečně probádaný jev, a z toho důvodu je možno transplantaci v Česku podstoupit pouze v případě přemnožení jednoho druhu bakterie, tedy s diagnózou Clostridium difficile. Ostatní diagnózy jsou prozatím součástí různých experimentálních studií, z nichž některé vykazují obrovský potenciál například v léčbě autoimunitních onemocnění.
V čem spočívá celkový úspěch?
Součástí naší střevní mikroflóry jsou různé druhy bakterií, virů, prvoků a kvasinek, kteří zde žijí v jakési symbióze. Pokud se však tento ekosystém naruší, velice rychle se u člověka projeví příznaky nějakého druhu nemoci. Znovu vytvoření mikrobiální rovnováhy osazením střeva novou mikroflórou může některé pacienty zcela uzdravit.
Proč tahle metoda funguje i v případě duševních poruch, vysvětluje například poměrně nový vědní obor zvaný neurogastroenterologie, v jehož čele stojí doktor Michael Gershon, ředitel oddělení anatomie a buněčné biologie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Ten prokázal, že v tlustém střevě se tvoří a ukládá 95 % veškerého serotoninu, tedy látky, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje náladu člověka.
Střevo jako náš druhý mozek
Již několik desítek let je také všeobecně známo, že některé bakterie mikroflóry tlustého střeva tvoří vitaminy skupiny B, které jsou nepostradatelné pro náš nervový systém a mozek. Ve svých studiích mimo jiné zdůrazňuje, že střevo jako náš druhý mozek obsahuje asi 100 miliónů neuronů, což je více než v míše či periferním nervovém systému a pro mnoho vědců bylo doslova šokující přijmout fakt, že nervová vlákna přítomná ve střevě, přenášejí informace ze střeva do mozku, a ne naopak, čili vlastně dávají vznik našim veškerým emocím.
Nicméně střevní mikroflóra není jen o prospěšných bakteriích, ale také o těch, které při přemnožení působí ničivě. Například kvasinka Candida albicans produkuje tzv. mykotoxiny, což jsou neurotoxiny (nervové jedy). Co dělají s naším mozkem nervové jedy, to asi není třeba dál rozebírat.
Zajímavý fakt je také to, že 80 % imunity sídlí ve střevech, je to opět nepopiratelný objev, podložený nespočtem vědeckých studií.
Je málo zdravých dárců
Největší problém této metody pro běžného pacienta je však její nedostupnost a nedostatek kvalitních, stoprocentně zdravých dárců. „Dárce musí být stoprocentně zdráv, pokud je dárkyní žena, nesmí například užívat ani hormonální antikoncepci,“ vysvětluje Petra.
V dnešní době již najdeme na světě soukromé kliniky, které tuhle metodu přenosu mikroflóry nabízejí, ale jsou nesmírně drahé a mnohdy nepoužívají ani tu správnou techniku přenosu, na což narazila i Petra. „Nakonec mi nezbylo nic jiného, než podstoupit domácí transplantaci střevní mikroflóry, která byla naštěstí úspěšná a já jsem se zcela uzdravila,“ dodává Petra.
Dárci mezi blízkými
Stejně jako Petra se mnoho dalších pacientů uchyluje k domácí fekální transplantaci, při které je použito většího objemu stolice (1,5 až 3 litry), čímž se zaplní celé pacientovo střevo a účinek je větší. Příjemci hledají své dárce mezi svými blízkými. Za léčebný cyklus by totiž na zahraničních klinikách zaplatili v případě maloobjemové transplantace (do 0,5 l) kolem 250.000 Kč a v případě velkoobjemové transplantace (2-3 l) i kolem 1.000.000 Kč. Pro léčbu deprese je však nutno přijmout větší objem transplantátu.
Kontroverzní kniha
Petra Fojtíková je autorkou kontroverzní knihy, která nese název »Transplantace střevní mikroflóry mě vyléčila z depresí«. Kniha vyšla v nakladatelství Šuplík, její druhá edice, která čtenářům nabídne daleko větší škálu informací, vychází na přelomu září/října tohoto roku v nakladatelství Fontána. Kniha je určena zejména lidem trpícími depresemi, na které nezabírá žádná běžná léčba.
VIDEO: Za odolné bakterie si můžeme sami. Antibiotika mohou přestat úplně působit, varuje biolog a politik Pavel Poc (ČSSD)
