Nechala jste se hospitalizovat na klinice Betty Fordové v Bad Brückenau kvůli závislosti na prášcích na spaní. Podle čeho jste si uvědomila, že bez nich nemůžete být?

„Najednou mi došlo, že asi nebude úplně v pořádku, když už rok a půl beru jedny a ty samé prášky a když je vysadím, nemohu usnout. Závislost se k člověku dokáže vkrást potichu jako zloděj!“

Co byl první impulz k tomu, že jste si vůbec vzala pilulku?

„Opravdu obtěžující neustávající pískot v uších. Říká se tomu tinnitus a byl nejsilnějšího ražení.“

Kolik prášků jste denně potřebovala, abyste spala?

„Někdy jeden, jindy dva, ale třeba také šest, podle potřeby. Tedy podle toho, jak si tělo, zvyklé na pravidelný přísun, říkalo.“

To už je docela dost. Jak probíhá léčba?

„Terapie je základem. Pomáhají i diskuse s psychologem. Ten člověku vysvětlí podstatu lidství, tedy možnosti a meze svobodné vůle člověka.“

Pomohlo to? Teď už dokážete spát bez medikamentů?

„Nic nejde ze dne na den, ale změnila jsem druhy medikace a nezvyšuji dávku. Vždy se ve mně rozsvítí varovná kontrolka.“

Tak snad brzy nebudete léky potřebovat vůbec. Rád bych se teď zeptal na několik otázek týkajících se vašeho spánku, abych si mohl udělat obrázek o vašem nočním odpočinku.

„Dobře.“

V čem nejraději chodíte spát?

„Spím zásadně nahá. Jen na klinice Betty Fordové jsem nyní dodržovala domácí řád, protože v něm bylo napsáno, že pacienti mají mít s sebou úbor na spaní. Vzala jsem si tedy noční košili Chanel.“

Máte při spaní ráda naprostou tmu nebo preferujete rozsvícenou lampičku či puštěnou televizi?

„Jednoznačně tmu a ticho. Cokoliv jiného zbytečně narušuje proces nabírání sil.“

Co nesmí chybět na vašem nočním stolku, když si jdete lehnout?

„Trocha vody a prášky na spaní, nic jiného nepotřebuji.“

Jakou máte nejoblíbenější polohu pro usínání?

„Myslím si, že nejlépe usnu na zádech. Jestli sebou v noci nějak házím, to nevnímám. Ráno se probouzím opět na zádech.“

 Když jste v posteli s partnerem, tulíte se ráda?

„Tulím se ráda, jde o druh terapie.“

Usnula jste někdy při sexu?

„Pokud vydáváte energii, usnout nemůžete. To je, jako kdyby měl usnout řidič autobusu, s nímž jedete do práce.“

Který sex je lepší? Večer, nebo po probuzení?

„Po probuzení. Když chce člověk spát, měl by spát, ráno má energie na rozdávání.“

Se svým manželem Josefem Baumbergerem, který je pornoproducent, jste se vzali v roce 1997. Jak probíhala vaše svatební noc?

„Podobně jako některé noci před tímto dnem. Nečekala jsem až do doby svého sňatku na první fyzický kontakt se svým manželem.“

Platí u vás stále, že jste manželé, ale v posteli máte jiné partnery?

„To je otázka pro oba, sama na ni nedokážu odpovědět.“

Kolik mužů vám prošlo postelí?

„Matematika mě nikdy nebavila, všechny vzorečky považuji za zbytečné a ani geometrie mi nic neříkala, nepočítala jsem je!“

Kdo je v současnosti muž vašich snů?

„Vážím si mužů, kteří něco dokázali, proto se mým mužem stal Dino.“

Jak to probíhalo, když jste poprvé s někým spala?

„To bylo v dětství, jako dítě jsem chodila spát do postele k mamince. Bydleli jsme v Praze v maličkém bytě 2+1, kde nás bylo i s babičkou celkem pět. Já a můj bratr, máma s tátou.“

Myslel jsem to jinak, ale pravda je, že se bavíme o spaní. Máte dnes na růžích ustláno, tedy máte se až na ten spánek dobře?

„Ano. Nikdy jsem se neměla tak skvěle jako nyní. Ráno vstanu, trochu se nalíčím a už vím, co budu dělat. Někdy si jdu dát těstoviny do své restaurace Buster Pasta, jindy jdu za prodavačkami do některé z prodejen Dolly Buster Center. Dostávám také množství pozvánek na nejrůznější společenské akce. Ty nyní musím trochu probírat a rozhodovat se, kam půjdu a kam ne. Není nutné být všude.“

Co je vaše nejhorší noční můra?

„Že přijde black out a všude bude tma. Násilí, které se při těchto momentech rozhořelo v Americe, je děsivé.“

Jaký je váš sen?

„Že se podaří odstranit závislosti. Díky komunikaci má takto možnost nyní každý. Ráda bych lidem, kteří nejsou rozhodnuti, jestli se půjdou léčit, pomohla. Nyní odpovídám na mnoho mailů od těch, kteří se chtějí poradit. Vnímají mě jako zářný příklad. Světlo na konci svého tunelu boje s něčím, co je ničí.“

Jaké bylo vaše nejkrásnější probuzení?

„Přece když jsem přišla na svět. Byl to krásný, slunný, podzimní den.“

Probudila jste se někdy někde a nevěděla, kde jste?

„To se mi stává často. Různě v hotelu.“

Dokážete vyskočit z postele hned při prvním zvonění budíku?

„Když mám práci, vyskočím brzy. Pokud ale mohu, ráda rozjímám a přemýšlím.“

Co jako první děláte po probuzení?

„Napiju se ze sklenice vody na nočním stolku. Máme doma tu z alpských ledovců.“

Probudila se u vás někdy touha po dítěti?

„Ne.“

Fotogalerie
26 fotografií