Británie čelí nárůstu sebevražd, zabíjejí se nejčastěji ženy a dívky ve věku 10 až 24 let

Údaje ze statistik jsou šokující, pouze za 7 let stoupnul počet sebevražd o 83 procent, ohroženou kategorií nejsou jen ženy ve věku 10 až 24 let, ale také muži ve stejném věkovém rozmezí. U mužů byl zaznamenán nárůst sebevražd hlavně období 2017/2018, muži všeho věku jsou podle statistik dlouhodobě ohroženou kategorií.

„Nárůst sebevražd musíme brát vážně.“

Charitativní organizace rovněž uvedly, že rapidně stoupá počet hovorů na jejich tísňové linky. Myšlenky na sebevraždu jsou podle operátorů nejčastější téma, které s mladými lidmi rozebírají. „Zprávy o stoupajícím počtu mladých lidí, kteří páchají sebevraždu, musíme brát vážně,“ uvedl Tom Madders z charity YoungMinds. „Nutně potřebujeme novou strategii a to i vládní, abychom zjistili, které faktory vedou mladé lidi k sebevraždě. Musíme vědět, co stojí za touto krizí duševního zdraví mladých, abychom jim zajistili včasnou pomoc a podporu,“ vysvětlil Madders.

K sebevraždě může vést trauma z dětství: zneužívání, šikana nebo ztráta blízkého člověka. | profimedia

„Důvody toho, proč se mladí uchylují k sebevraždě, jsou komplexní. Víme, že traumatické zážitky z dětství jako šikana, zneužívání nebo ztráta někoho blízkého, můžou mít velký vliv na jejich duševní zdraví,“ doplnil Madders. „Když se k tomu přidají obavy z toho, jak je vnímá okolí, tlak ohledně studia nebo komplikované vztahy s rodiči či přáteli, může to vést ke katastrofě,“ domnívá se Madders.

„Za poslední rok jsme viděli potřebnou investici zdravotnictví do odvětví duševního zdraví. Potřebujeme ale zajistit, aby se mladým dostalo potřebné pomoci, naše snaha a snaha zdravotnického sektoru se v této otázce musí znásobit,“ vybízí Madders.

Většina lidí si rok před sebevraždou řekne o pomoc

„Čas nečinnosti a netečnosti skončil, není na něj prostor,“ přidala se Vicki Nashová z charity Mind. „Nárůst sebevražd vidíme také ve věkové kategorii 45 až 49 let. Faktem je, že většina lidí si v období 12 měsíců před sebevraždou řekne o pomoc, to je důkaz, že zdravotnictví selhává, co se duševního zdraví týče,“ poukázala Nashová.

„Po dlouholetém čekání se sektor duševního zdraví konečně dočkal finanční dotace, pořád to ale nestačí. Celá strategii potřebuje zrevidovat,“ prohlásila Nashová. „Každé z těchto úmrtí má zničující dopad na rodinu, přátele a komunitu zemřelého a může vést k další vlně sebevražd,“ uvedla šéfka charity Samaritáni Ruth Sutherlandová.

Rodinný masakr: 14letý vrah v USA zastřelil otce, macechu a tři sourozence

„Doufáme, že nárůst sebevražd, který letos vidíme, není počátkem dlouhodobého trendu. Je klíčové porozumět tomu, co k tomu vedlo a proč k tomuto vzrůstu došlo,“ dodala Sutherlandová. „Víme, že sebevražda jako takové není nevyhnutelná, dá se jí předejít. Jako první ale musíme přijmout to, že sebevražda představuje závažný problém veřejného zdraví,“ nechala se slyšet Sutherlandová.

Statistice nezjistili, co stojí za nárůstem sebevražd

Podle ONS je „přesný důvod“ nárůstů sebevražd neznámý, nicméně v minulém roce se změnily podmínky kategorizace sebevražd. Do července 2018 museli patologové nade vši pochybnost určit, zda se o sebevraždu jedná nebo ne. To už nyní nemusejí, proto možná počet sebevražd stoupl, spekulují statistikové.

„Pozorujeme značný nárůst sebevražd, což je neobvyklá změna, od roku 2013 jsme se potýkali spíše s jejich úbytkem. Nebyli jsme schopni přesně určit, co k tomu vede. Fenomén budeme nadále sledovat,“ oznámil Nick Stripe z ONS. Jeho kolegové doplnili, že počet sebevražd postupně klesal od 80. let minulého století.

„Každá sebevražda je obrovská tragédie, soustavně ohroženou skupinou jsou muži do 25 let. Fakt, že se zvyšuje počet žen pod 25 let, které si berou život, v nás vzbuzuje velké obavy,“ uvedl Ian Hudspeth z vládní Asociace pro národní blahobyt. Jménem vlády se zavázal, že městská zastupitelstva budou spolupracovat se školami, nemocnicemi, policií, železničními dopravci a dalšími institucemi, aby zabránili co nejvíce sebevraždám.