Útěk z Československa vyzradil pláč syna: Helena zažila brutální mučení, manžela neprozradila. Nezlomná zemřela ve věku 94 let
Ve věku 94 let zemřela bývalá politická vězenkyně a oběť komunistického totalitního režimu Helena Šidáková. Paní Šidáková přežila brutální mučení příslušníků StB i víc než pět let vězení, kam byla s manželem zavřena kvůli nepodařenému pokusu o emigraci z Československa.
Helena Šidáková se narodila 6. května 1925 v Praze. Chtěla se stát učitelkou, během války však učitelský ústav studovat nemohla, a tak vychodila obchodní akademii. Po válce se Helena seznámila se studentem ČVUT a zaměstnancem rozhlasu Zdeňkem Šidákem, který zažil totální nasazení ve Vídni a byl v kontaktu s odbojem. Helena se Zdeňkem založila rodinu, narodil se jim syn Zdeněk.
V roce 1948 manželé poznali tu pravou, krutou tvář nového totalitního režimu. Jelikož Zdeněk o rok dříve vystoupil z KSČ, po komunistickém únorovém převratu přišel o práci v rozhlasu a byl vyloučen z fakulty. Zdeněk z Československa emigroval, zatímco Helena zůstala se synkem doma. Na začátku roku 1949 se Zdeněk bez vědomí úřadů do vlasti vrátil, aby manželce se synem a několika dalším lidem pomohl emigrovat také.
Útěk však kvůli plačícímu synkovi nevyšel a Helena skončila na krátkou dobu ve vězení, Zdeněk se před policií skrýval. O Velikonocích si pak po nepodařeném pokusu o Zdeňkovo dopadení pro Helenu přišli příslušníci StB. Statečná žena čelila neuvěřitelné brutalitě, estébáci ji mučili, tloukli do chodidel a snažili se z ní dostat, kde se její manžel skrývá.
„Říkala jsem, že nevím, tak mě trošku ztřískali. Položili mě na stůl, svázali mně ruce a nohy a třískali mě do chodidel. A to by nikdo nevěřil, co je to za příšernou bolest. Nic nebolí jako tohle. A já jak jsem sebou házela, tak jsem z toho stolu blbě spadla, neměla jsem se čeho chytit. Ruce jsem měla svázané, nohy svázané, tak jsem spadla a vyrazila si plotýnku. Nemohla jsem se zvednout, všechno mě příšerně bolelo. Tak skončil můj první výslech,“ popsala paní Šidáková společnosti Post Bellum pro její projekt Paměť národa – Příběhy našich sousedů.
Helena sice nevěděla, kde se její manžel nachází, nicméně mučitele ani tak navzdory ukrutným bolestem nepřivedla na stopu milovaného muže. Bezpečnostní složky přesto Zdeňka vypátraly a dopadly v úkrytu v Jizerských horách. Vyfasoval doživotí, Helenu odsoudili na 20 let. Z vězení se dostala po pěti letech, manžel až v roce 1963. Manželům se pak narodil ještě syn Martin. Zdeněk Šidák zemřel v létě roku 1990.
Poslední rozloučení s paní Šidákovou se uskuteční 10. září v jedenáct hodin v kostele Svaté Markéty při Břevnovském klášteře, informovala Konfederace politických vězňů. Životní příběh Heleny Šidákové pro budoucí generace uschovala organizace Post Bellum díky projektu Paměť národa.
Na pohřeb nemůžu, ale pomodlím se za Vás a rožnu svíčku. Velice si vážím takovýchto lidí a taky všech muklů, za které byla pouť na Sv. Hostýně.