Konec katastrofám? Mosty v Česku hlídají družice, projekt zaujal i Brity

Snímky z družic se totiž ukázaly jako efektivní způsob, jak mosty monitorovat. Ministerstvo dopravy k jejich využití nemuselo sahat příliš daleko, koordinace českého vesmírného programu spadá do jeho gesce. První pokusy v tomto ohledu probíhají od roku 2015.

„Využití družicových snímků pro sledování nežádoucích pohybů infrastruktury je relativně novou metodou,“ uvedla pro Blesk Zprávy mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Česko podle ní k těmto účelům využívá evropský satelit Sentinel 1, protože svůj vlastní nemá. Projekt muselo domluvit přímo s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

„Díky dlouhodobému a pravidelnému vyhodnocování radarových odrazů z družice Sentinel 1 lze určit nežádoucí pohyb určeného objektu s přesností až na jednotky milimetrů především ve vertikálním směru,“ dodala mluvčí.

Exministr dopravy Dobeš: O úplatcích, Bártovi, tlaku Peake a velké drzosti

V pilotním režimu byl systém nasazen na sledování mostů na dálnici D47. Na nich si podle Rezkové ministerstvo ověřilo, že metoda funguje. „Výsledky projektu potvrdily, že i s relativně hrubými daty z družice Sentinel 1 lze sledovat i velmi malé pohyby,“ sdělila tisková pracovnice.

Jako hlavní výhodu družicových dat zmiňuje plošnost a pravidelnost sledování. „Družice přelétává nad územím ČR v pravidelných intervalech (každých 6 dní). Vzhledem k tomu, že na oběžné dráže jsou dvě identické družice Sentinel 1, lze informace získávat každé 3 dny. Radarové snímky lze zároveň pořídit nezávisle na oblačnosti, protože radar vidí i pod mraky,“ popsala Rezkové.

Že ministerstvo dopravy zvolilo zrovna Sentinel 1, má podle mluvčí jasný důvod. Data z družice jsou bezplatná jak pro státní správu, tak pro soukromé podnikatele. Oproti tomu komerční satelity sice zvládnou vyprodukovat snímky ve větším prostorovém rozlišení, ale účtují si za to značné částky. Nepokrývají také celé Česko. Navíc jelikož rozlišení dat není tak vysoké, nemůže je ministerstvo dopravy použít ke „šmírování“ aut nebo lidí.

Ministerstvo plánuje rozšíření projektu

Resort říká, že sledování mostů je třeba i proto, že se hýbou normálně. „Například u nových staveb je běžné, že si nějakou dobu „sedají“ – jejich pokles je tak vlastně přirozený, plánovaný. Mohou však nastat situace, kdy může docházet k nežádoucím pohybům a stavba se z nějaké vnější či vnitřní příčiny začne pohybovat. A právě na tyto malé, ale setrvalé pohyby může družicová interferometrie upozornit,“ shrnula Rezková.

Kotoučový odrazeč u mostu, díky kterému je možné monitorovat stavbu pomocí družice. | Ministerstvo dopravy

Metoda ale má i svá omezení. „Například výhled na oblohu nebo orientace mostu. Specifickou roli hraje také konstrukce, kdy je potřeba vědět, na jakou část se při sledování zaměřit,“ uvedla mluvčí.

I tak ale ministerstvo chce podobným způsobem sledovat všechny větší mosty v Česku. Vedle D47 se totiž družicové snímky zatím používají jen ke sledování staveb na dálnici D8. Důležité pro případné rozšíření projektu byly první výsledky, které již úřad získal a vyhodnocuje se. O konečná data podle Rezkové vyjádřila zájem Cambridgeská univerzita a britské ministerstvo dopravy.

Děsí incidenty z Troji i Janova

V Česku se aktuálně nachází 1682 dálničních mostů a téměř 18 000 mostů na silnicích. Rizikových jich bylo ve studii z konce roku 2018 vyhodnoceno jako 126. Vytvořit ji nechal tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) v reakci na loňský tragický pád mostu v italském Janově, při kterém zemřelo 43 lidí.

Aktuální ale otázka byla i před Janovem. Česko v roce 2017 vyděsil pád Trojské lávky v Praze, která se zřítila do vody za bílého dne. Zranili se u toho čtyři lidé, každému z nich město vyplatilo odškodnění 50 tisíc korun. Policie při vyšetřování metody obvinila dva muže z obecního ohrožení. Tehdy se zjistilo, že ve špatném stavu je v Praze mostů více, jmenovitě Libeňský, Hlávkův, most Legií nebo Palackého most.