Uštknutí hadem a kousnutí krys: Děti v uprchlických táborech se často zkouší i zabít

„V táboře je jedna sprcha na více než sto, děti jsou pokousané od krys nebo uštknuté od hadů a štírů,“ popsala Sophie McCannová z MSF. „Nedostatek jídla už nikoho nepřekvapuje. Utrpení, kterým si tady lidé procházejí, je nepopsatelné. Stojíme před humanitární katastrofou,“ varovala McCannová. Doplnila i to, že se zvyšuje množství lidí, kteří se uchylují k sebepoškozování, a to i děti včetně batolat.

Desítky dětí se pokusily zabít

„Za léto jsme našim psychiatrům předali do péče 73 dětí, které se pokusily o sebevraždu, a dalších 17, které se pravidelně sebepoškozovaly,“ řekla tisku McCannová.

„Sama nemůžu najít ta správná slova, abych vyjádřila, co se v řeckých táborech děje. Ta míra utrpení až nelidskosti je neuvěřitelná,“ uvedla McCannová. Podle ní není problém jenom na Lesbu, ale ve většině uprchlických zařízení v Řecku.

Situace v táborech na jihovýchodní periferii se rapidně zhoršila po další uprchlické vlně. „Roste počet lidí, kteří připlouvají z Turecka. Ta cesta je dost nebezpečná, něco takového jsme neviděli už skoro tři roky, od dohody mezi EU a Ankarou o zamezení přílivu uprchlíků,“ vysvětlila McCannová. Jen během července a srpna se na řeckých březích vylodilo více než 13 tisíc lidí.

Uprchlický tábor na řeckém ostrově Lesbos. | Reuters

Stejný trend pokračuje i v září a pláže ostrovů Lesbos, Kos, Samos, Leros a Chios se plní uprchlíky. Humanitární organizace, které situaci sledují, upozorňují, že pravděpodobně „stojíme na prahu další uprchlické krize“. Odborníci připomínají, že při vrcholu poslední krize se denně do Evropy doplavilo až dva tisíce lidí.

Řešením je návrat uprchlíků do Turecka

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky upozornil, že třetina nově příchozích jsou nezletilí bez doprovodu. „Stalo se to strašně rychle, humanitární organizace jsou zahlceny,“ prohlásila Sofia Malmqvistová z řeckého Červeného kříže. „Situace je kritická zvláště na ostrovech, obáváme se o další vývoj, je tam tolik dětí. Úřady se snaží o nějaké rychlé krátkodobé řešení, desítky migrantů byly přesunuty na pevninskou část Řecka. Umístili je do stanů, co ale bude v zimě?“ sdílela své strachy Malmqvistová.

Řecko se s přílivem migrantům vyrovnává poté, co v Turecku začali přísně uplatňovat protiuprchlické postoje. Tamní vláda tím bojuje proti „ekonomickým nepřátelům“ a rostoucí nezaměstnanosti. Řecko stojí na počátku tzv. balkánské cesty do Evropy a za toto léto se potýká s největší migrační vlnou od roku 2015.

Podle řeckých humanitárních organizací turecká pobřežní stráž značně „polevila“, evropští politici pak poznamenali, že turecký prezident Recep Erdogan má schopnost „řídit tok“ uprchlíků do Evropy. S obavami na stoupající počet migrantů hledí také Německo, které v roce 2015 přijalo nejvíc syrských uprchlíků ze všech států Evropské unie. Německá vláda vidí v řešení ve stejném postupu, který se snaží uplatnit Řecko, tedy poslat uprchlíky zpátky do Turecka.