15°C
Adolf Kajpr (†57) přežil nacistický koncentrák, komunistické vězení ne: Kazatel zemřel před 60 lety
Jezuitský duchovní Adolf Kajpr patřil mezi lidi, kteří byli trnem v oku jak nacistům, tak komunistům. Oba totalitní režimy ho uvěznily, ovšem zatímco pobyt v koncentračních táborech Mauthausen a Dachau Adolf Kajpr přežil, z leopoldovské věznice, kam ho po vykonstruovaném monstrprocesu zavřeli komunisté, se živý nedostal. Od smrti respektovaného kněze uplynulo 17. září 60 let.
Adolf Kajpr se narodil 12. 7. 1902 v obci Hředle na Berounsku. Už v mladém věku se talentovaný mladík učil latinu a nastoupil na Arcibiskupské gymnázium v Praze-Bubenči. Posléze se rozhodl vstoupit k jezuitům. Své studijní nadání prokazoval mladý jezuita i v zahraničí – v belgické Lovani studoval filosofii, čtyři roky se učil teologii na univerzitě v rakouském Innsbrucku. Knězem byl vysvecěn v roce 1935.
Kajpr se věnoval kromě kázání i novinářské činnosti v časopisech Posel Božského srdce Páně, Katolík, Obrození a Dorost. Své názory hrdě hlásal a nebál se mlčet ani v dobách nacistické okupace. V roce 1941 v úvodníku Posla Kajpr odmítl argument některých katolických intelektuálů, kteří tvrdili, že už v minulosti žili Češi spolu s Němci, takže si musí na přítomnost nacistů zvyknout. Podle Kajpra se však jednalo o soužití rovného s rovným, o čemž v případě okupace nemohla být řeč.
Kvůli odvážné kritice skončil v roce 1941 v pankrácké věznici a později v Terezíně, odkud se dostal do koncentračních táborů Mauthausen a Dachau.
Zpátky do Československa se Adolf Kajpr vrátil až na konci války v roce 1945 a rychle se vrátil k novinářské činnosti. Ze svobody se ale dlouho neradoval. Jak už to tak bývá, co se nelíbilo jednomu totalitnímu režimu, nelíbilo se ani jinému.
Kajprova neohrožená kritika poměrů panujících v totalitní společnosti byla trnem v oku komunistům stejně jako nacistům. Jelikož ve svých článcích kritizoval ateismus a komunistický materialismus, komunisté jeho časopis Katolík zakázali ihned po únorovém převratu v roce 1948.
Po válce navíc Adolf Kajpr patřil mezi respektované členy katolické církve a mezi lidmi se těšil velké oblibě. Pravděpodobně právě proto se stal v roce 1950 jedním z jedenácti řeholníků, které komunistický režim ve vykonstruovaném procesu odsoudil ke 12 letům vězení za údajnou velezradu.
Šlo o první církevní monstrproces, který je vešel ve známost jako „Machalka a spol.“ Nespravedlivě odsouzený jezuita trávil výkon trestu v pankrácké věznici, na Mírově i ve Valdicích, tím posledním vězením byl slovenský Leopoldov. Dne 13. září 1959 Adolfa Kajpra postihl infarkt, 17. září pak přišel další.
Vzhledem k nedostatečné péči respektovaný duchovní v Leopoldově zemřel. Kajprovy ostatky opustily areál věznice až v roce 1968, kdy byly vyzvednuty a převezeny na Vyšehrad do řádové hrobky.
Adolf Kajpr byl rehabilitován až v roce 1993, kdy soud uznal, že komunistický totalitní režim uvěznil nevinného člověka. Před dvěma lety byl zahájen proces jeho blahořečení.
