Píše se podzim 1938. Československo je pod dohledem evropských mocností přinuceno uznat tzv. Mnichovskou dohodu, v rámci které přichází o značnou část svého pohraničního území. O půl roku později se Slováci odtrhávají od Čech, vzniká samostatný Slovenský štát a Protektorát Čechy a Morava. Dva národy, které si bok po boku vydobyly nezávislost, rázem stojí proti sobě.

Postupem druhé světové války se však odhaluje, že k tomu nemělo dojít, že Slováci a Češi k sobě nadále mají blízko i přes útrpné zábrany, které mezi ně nacistický režim vklínil. Vyvrcholením těchto náznaků je ze strany slovenského národa v roce 1944 Slovenské národní povstání, kterým se Slováci definitivě postavili na vzdor Adolfu Hitlerovi. Právě o něm nynější výstava Armáda v povstání: Slovenské národní povstání 1944 je.

Vedlejší produkt

„Výstava je situována velice symbolicky do žižkovského památníku, který vznikl jako symbol československé státnosti,“ uvedl na jejím slavnostním otevření ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „V Praze pro tuto výstavu není symboličtější místo.“ Slovenské národní povstání vypuklo 29. srpna 1944 a skončilo 28. října téhož roku porážkou povstalců.

Interaktivní expozice sestává ze šesti rozměrných oboustranných panelů a z dalších čtyř jednostranných. Na nich je vylíčen průběh povstání i jeho důležití aktéři. „Chtěli jsme vše, aby výstava byla zajímavá a srozumitelná, a aby jasně zaznělo, kdo byl strůjcem Slovenského národního povstání,“ vysvětlil na úvod Stanislav Mičev, ředitel Múzea slovenského národného povstania v Banské Bystrici, odkud výstava do Prahy putovala.

Video
Video se připravuje ...

V Národním památníku na Vítkově je k vidění nová výstava. Líčí osobnosti a průběh Slovenského národního povstání v roce 1944. David Zima

Slovenský velvyslanec Peter Weiss při otevření výstavy uvedl, že je rád, že je dnes povstání vnímáno jako krok k opětovnému sblížení českého a slovenského národa v nesnadné době. „Slovenský štát vznikl jako vedlejší produkt Hitlerovy politiky. Je důležitější připomínat si u nás i v České republice právě Slovenské národní povstání, které je jedním z dílků mozaiky vřelých vztahů mezi Čechy a Slováky,“ uvedl.

Čest padlým otcům a dědům, prezidentovi

Výstava je koncipovaná jako vzdání holdu těm, kteří bojovali za svobodu i demokracii proti utlačovatelům z Německa. Mnozí z nich se přitom z bojů nevrátili, tak jako během květnových události v Čechách roku 1945. Podrobně návštěvníky seznamuje s „podhoubím“ příprav na povstání, s nejdůležitějšími osobnostmi, s průběhem, s oběťmi i s bohužel neslavným koncem, kdy po dvou měsících partyzánských bojů Němci povstání potlačili.

Mezi zmíněnými osobnostmi je mimo jiné uveden například nejznámější český letec František Fajtl (†94), spolu s ním také Gustáv Husák, (†78), který se na povstání podílel nemalou měrou. Skutečnými „hrdiny“ výstavy jsou ovšem bezejmenní otcové a dědečkové, kteří bojovali o svobodu Slovenska. „Važme si jejich odvahy. Výstava je důstojnou připomínkou našim předkům, kteří se hlásili k tradici demokracie a svobody. Těm, hrdinům, kteří našim národům zajistili místo mezi vítězi druhé světové války,“ nechala se slyšet slovenská ministryně kultury L'ubica Laššáková.

O historii moderně

Vyjma poučných panelů výstava sází i na několik interaktivních prvků. Její součástí jsou totiž dvě velkoplošné dotykové obrazovky. Pozoruhodná je především ta, která uvádí historii tanku Lt vz. 38, který se dochoval do dnešních dnů. „Jedná se o tank, který byl vyroben v Praze v roce 1940, a který byl nasazen během povstání o čtyři roky později,“ prozradil jeden z autorů výstavy, Marian Uhrin. Kromě historie tanku jistě zaujme i historie jeho osádky, jeho technické parametry, fotodokumentace, i možnost si tank „virtuálně“ prohlédnout doslova ze všech stran.

Expozice je jinak zejména fotografická, doplněná slovenskými a anglickými vysvětleními, místy i českým výkladem. Středobodem výstavy je ovšem multimediální „kiosek“, ve kterém běží jednak dobové dokumentární záběry ze Slovenského filmového ústavu, tak také i ofocené dokumenty a listiny. „Též je na něm možnost nechat si vystavit originální vojenský průkaz v digitální podobě,“ přiblížil Uhrin.

Kde: Národní památník na Vítkově, U památníku 1900.
Kdy: Do 19. dubna 2020, středa až neděle 10–18 hodin.
Vstupné: Plné 80,- Kč, snížené 60,- Kč.

Fotogalerie
24 fotografií