„Je historicky prokázáno, že Trenck měl obrovský problém s uznáním autorit, na jednu stranu byl okouzlující muž, na druhou stranu neurvalec a takového ho i zobrazujeme. Pro Marii ve filmu představuje naději i velké nebezpečí, protože právě s ním se pouštěla za hranice toho, jak bylo v dané době běžné vést válku,“ uvedl ředitel vývoje pořadů a programových formátů České televize Jan Maxa před časem pro denik.cz. Trencka ztvárnil rakouský herec, ve filmu zazněl i text dopisu, který Trenck skutečně panovnici napsal z vězení na Špilberku.

Velitel pandurů baron František Trenck zemřel na Špilberku 4. října, nebo 14. října 1749. Nechal se pohřbít v hrobce kapucínského kláštera, kde se jeho tělo přirozeně mumifikovalo. Trenckovu mumii v únoru 2017 tým odborníků převezl na CT vyšetření a začal ji zkoumat nejmodernějšími metodami forenzní antropologie a soudního lékařství.

Nové poznatky o jeho zdravotním stavu

„Projekt přinesl řadu nových poznatků o fyzických přednostech barona Trencka, o kuriozitách na jeho těle i o zdravotním stavu. Víme, jak se na něm podepsal jeho divoký život nebo zda jej bolely zuby,“ uvedla Petra Urbanová z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Dlouhé a silné prsty

Experti z různých oborů, kteří zkoumali jeho mumii, vytvořili digitální rekonstrukci tváře i celého těla, a dokonce ji rozpohybovali. Zjistili také zajímavé věci. „Trenck má atypicky dlouhé a silné prsty na rukou, promáčklý hrudník, patní ostruhy, rozštěp křížové kosti a střepiny střely zarostlé v podkoží,“ doplnila znalkyně. Informace získané při výzkumu mumie využili vědci při rekonstrukci podoby nejen Trenckovy tváře, ale i celé postavy.

„Poprvé byla vytvořena virtuální rekonstrukce kompletního těla historické osobnosti včetně dobového oblečení. Virtuální model byl současně rozpohybován do počítačové animace po vzoru triků z hollywoodských filmů,“ konstatovala Helena Lukášová z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.

„Trenckova podoba je situována do chvíle jeho nástupu do žaláře na Špilberku v září 1748, kdy měl za sebou 38. narozeniny. Ačkoliv tedy nebyl rozhodně stařec, velmi se na něm podepsal jeho náročný vojenský život s nepříliš vzornou životosprávou,“ podotkl řekl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Velitel pandurů upadl v nemilost

Baron Trenck byl slavným vojevůdcem a dobrodruhem. Velel pandurům, s nimiž významně pomohl Marii Terezii ve válkách o dědictví rakouské. Kvůli své prudké povaze měl mnoho nepřátel. Roku 1745 byl odsouzen k smrti za urážku generála Löwenwalda, avšak Marie Terezie jeho trest zmírnila na doživotí na Špilberku. Duchovní útěchu před smrtí našel Trenck u bratrů kapucínů, jejichž řádu odkázal velkou část svého majetku.