14°C
Táta od rodiny Honza (27) skončil po fraktuře páteře v kómatu: Navzdory prognózám vstal z mrtvých
Přežil, i když mu lékaři nedávali téměř žádnou šanci. Honza Ramach, otec malého synka, utrpěl v březnu letošního roku ošklivý pád, po kterém si několikanásobně zlomil páteř. Rodina si myslela, že o něj přišla, a lékaři nad ním téměř zlomili hůl. On se ale s pomocí nejbližších dostal z nejhoršího a dnes bojuje o to, aby mohl žít, jako dříve.
Život Honzy Ramacha (27) a jeho nejbližších se obrátil naruby letos na jaře v neděli 24. března. Na osudný den asi do smrti nezapomene jeho otec Jan, který měl ke svému synovi vždy velmi blízko. „V podvečer mi zazvonil telefon a z něj zazněla věta, kterou nechce nikdy slyšet žádný rodič: 'Honzík je mrtvý, spadl z lešení.' Jediné, na co jsem se zmohl, bylo: 'Ne, Honzík ne. Prosím, Honzík ne, proč on?!' Absolutní bezmoc a totální zoufalství,“ popsal Blesku své prvotní reakce otec.
Následující noc z neděle na pondělí byla pro celou rodinu zdrcující, otec Jan si myslel, že o syna definitivně přišel, ale nebyla to naštěstí pravda. Ráno se, pravděpodobně kvůli nedorozumění mezi členy rodiny, dozvěděl, že syn žije, ale leží ve vojenské nemocnici v pražských Střešovicích ve velmi vážném stavu. Lékaři tvrdili, že nepřežije.
Byl v kómatu poté, co si při pádu na třikrát přelomil páteř a navíc utrpěl nejtěžší poranění mozku. „To byla další rána. Celou noc se smiřujete s tím, že syn není, a najednou tu zase je. Nemá ale šanci přežít,“ popsal svůj další šok otec Jan, který se ale s rodinou, synovou partnerkou Pavlínou i vnoučkem Filípkem rozhodl Honzu neodepsat a bojovat dál. „Řekl jsem si, že když neumřel včera, nezemře ani dnes,“ vyprávěl.
Honza v hlubokém kómatu bojoval o další šanci na život dál i s maximální podporou všech jeho nejbližších. Jezdili za ním denně z hodinu vzdáleného Liberce, aby na něj mluvili a pomohli mu tak najít cestu zpět. Po dvou týdnech začal muž poprvé maličko reagovat, a i když lékaři tvrdili, že se stejně pravděpodobně nikdy neprobere, rodině to dalo sílu bojovat dál. „To pro nás byl takový náboj, že si to ani neumíte představit,“ přiblížil táta Jan. Synovi pak společně s nejbližšími pomáhal a za nějaký čas přišla ta nejlepší zpráva. Honza se vzbudil a 24. 6., přesně tři měsíce po nehodě, opustil nemocnici.
Po odchodu domů nastoupil Honza k rehabilitaci do Kladrub, kde se učil znovu chodit a hýbat se tak, aby byl co nejsoběstačnější. V současné době mu v léčbě, která postupuje velmi rychle, pomáhají všichni jeho známí a především nejbližší rodina, tedy syn Filip, partnerka Pavlína a především otec Jan. „Velký dík patří také oddělení DIOP ve vojenské nemocnici,“ vzkázal pan Ramach a nezapomněl poděkovat všem, kteří jeho synovi pomohli a stále pomáhají.
Ostatně, právě on Honzův příběh umístil i na sociální sítě, kde si ho všimli lidé, kteří se také rozhodli pomoci. Může tak učinit každý. Přispět na náročnou léčbu a kompenzační pomůcky lze koupí hrnečků nebo triček, které ale rodina v tuto chvíli nezvládá dále vyrábět, protože jí chybí finance. Pokud by tak chtěl někdo přispět, Honzovo číslo účtu je 2501703344/2010. Na Honzovu podporu také proběhl charitativní koncert.
V současnosti čeká Honzu návrat zpět do Střešovic, kde se mu v nemocnici pokusí operativně vrátit lebeční kost. Zákrok, který mladému otci pomůže v jeho návratu do plnohodnotného života, je prozatím naplánován na druhou půlku října.
Témata:
Související
To nemáte úplnou pravdu ona už dál se na to vše nemohla dívat a odešla sama nebydlí tam u nich . Opustila vše tak pochybuji že by sním žila dál když je v takovém vstavu . Psychicky to asi málo kdo dá . Nesudte když nevíte .