Ostré spory o ČT: Koncesionářské poplatky hájí experti, Zaorálka televize naštvala

Poslancům leží na stole i tři roky staré výroční zprávy o hospodaření i činnosti veřejnoprávního média Česká televize. Dokumenty z roku 2016 a 2017 slíbila Sněmovna projednat už v březnu, nepodařilo se to ale doteď a ve čtvrtek se zákonodárci vrátí k tradičně značně vyhrocené diskuzi.

Plénem dosud padala během rozpravy silná slova a výtky šly především na hlavu stávajícího ředitele Petra Dvořáka. Právě neschválení zpráv by mohlo vést k odvolání a reorganizaci televizní rady a k následnému pravděpodobnému odvolání ředitele ČT. 

Analytik Šmíd: Je třeba vyváženost. I v Radě ČT

K televizní radě se na semináři o nezávislosti médií vyjádřil expert a mediální analytik Milan Šmíd. „Jak bude vypadat objektivita, když budou v radě politicky angažované osobnosti? Potřebujeme vyváženost. Nedávno dostala Nova pokutu za reportáž o radách pro vstup do kostela. Pokutu protlačil katolík z rady, kterému vadila humorná nadsázka v reportáži,“ uvedl Šmíd i s příkladem. 

Fraška ve Sněmovně: Okamurovi se smáli, do Schillerové šili za špínu i růžové šaty

Určité výtky k ČT však prý chápe i nový ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který na pondělním semináři o nezávislosti médií, organizovaném zpravodajkou výročních zpráv a poslankyní Barborou Kořanovou (ANO), uvedl, že sám zažil údajné neobjektivní jednání v ČT.

„Moje cesta do Severní Koreje spoustě lidem vadila. Byl jsem přesvědčen, že je to dobře. Po návratu jsem chtěl v TV mluvit o tom, jak moc jsou média důležitá, ale redaktor mi nedal šanci svůj názor říci,“ tvrdí Zaorálek.

Ministr kultury tak uvádí, že výtky poslanců chápe. Samotné ČT se ale během rozpravy zastal poté, co z pléna zazněly i argumenty, že se „projídají peníze“ vybrané za koncesionářské poplatky. Podle ministra to není pravda. Upozornil i na to, že mnoho peněz spolkly například opravy na Kavčích horách, tedy v sídle ČT. 

Podle Patrika Nachera (ANO) byla debata vyřizováním účtů některých poslanců s ČT a celou kauzu označil za hysterickou. 

Ministr Vojtěch se oženil s pohlednou Olgou. Svatbu „propálil“ Babiš, na veselce nechyběl

Ve Sněmovně přitom docházelo i na ostré osobní útoky. A to od poslanců SPD, nezařazených odpadlíků i komunistů. Poslanec KSČM Jiří Valenta během sněmovní diskuze kritizoval mj. roční odměny ředitele Dvořáka. „No nazdar. 2,5 milionu, konkrétně 2,42 roční bonus v plné výši tvořící desetinásobek měsíčního platu generálního ředitele dostane pan Dvořák díky hlasování v Radě (ČT)  i letos,“ stěžoval si na „nehoráznou odměnu“ pro ředitele.

Dvořák hájí koncesionářské poplatky

Právě Dvořák je poslancům trnem v oku nejen kvůli své gáži a odměnám, ale i s ohledem na to, že nadále hájí kritizované koncesionářské poplatky. Tento hlavní příjem televize je přitom stejný již od roku 2008 - plátce vyjde tedy již více než 10 let na 135 korun měsíčně.

„Financování veřejnoprávního média – ať už televize, nebo rozhlasu – prostřednictvím koncesionářských poplatků je to, co je nejspravedlivější vůči tomu, komu se televize zodpovídá. A to vůči veřejnosti,“ řekl před časem Blesk Zprávám Dvořák.

„Myslím si, že koncesionářský poplatek je dobrá cesta. 135 korun měsíčně na domácnost znamená 4,40 Kč denně. A když vezmu, že průměrná česká rodina má čtyři členy, tak každý z těch členů zaplatí denně korunu za to, že se může dívat na šest kanálů ČT. Myslím si, že ta cena je docela dobrá,“ dodal Dvořák.

Experti: Poplatky musí zůstat, jak jsou

Koncesionářské poplatky se řešily i na aktuálním pondělním semináři ve Sněmovně. Češi platí za užívání služeb už deset let stejnou částku, kromě televize si platí i za Český rozhlas, kam posílají 45 korun.

O rušení přitom mluví i prezident Miloš Zeman. „Uvážíme-li, že Česká televize hospodaří s rozpočtem sedmi miliard korun, zatímco konkurenční televize si na sebe musí vydělat samy, pak si myslím, že je namístě uvažovat o zrušení koncesionářských poplatků,“ uvedl Zeman pro Parlamentní listy.

Šéf ČT odmítá drsnou kritiku: „Chtějí nás zastrašit.“ Kalousek vytáhl „veřejné toalety“

Expertům z návrhu poplatky zcela zrušit ale vstávájí hrůzou vlasy na hlavě. „Vzniká pnutí a velmi nezdravý tlak na média. ČT funguje a chceme-li zachovat její nezávislost a nestrannost, musí zůstat finančně nezávislá i na státu a na jeho rozpočtu. Tyto vlastnosti by svázáním k rozpočtu vzala za své,“ varuje vysokoškolský pedagog Aleš Rozehnal. 

Pro zachování poplatků je i šéf Českého rozhlasu

Systém poplatků přitom hájí i šéf Českého rozhlasu. „Systém koncesionářských poplatků funguje a zajišťuje jednu z důležitých vlastností veřejnoprávních médií - že jsou nezávislá. V momentě, kdy by se změnil systém financování např. ze státního rozpočtu, tak by začala být závislá na jisté politické napomoci. A skrz peníze pak můžete do jisté míry ovládat i samotný obsah. Tady bych byl velmi, velmi opatrný. Myslím si, že ta spoluúčast koncesionářů, posluchačů na tom, že si spolufinancují médium veřejné služby, je ideální,“ řekl Blesk Zprávám generáln íředitel ČRo René Zavoral.

Právě Zavoral by byl pro nepatrné zvýšení poplatků. „Ve finále nabízíme 24hodinový servis na asi 20 stanicích Českého rozhlasu. Pořád mám za to, že 45 korun ani není cena dobrého kafe v centru Prahy a za to všechno je tento servis,“ doplnil.

Nové zákony i kodex? 

Pondělní seminář zpravodajka a Babišova poslankyně Kořanová uspořádala kvůli možným změnám v legislativě rovněž pro širokou veřejnost. Debatovalo se nad svobodou slova i objektivitou novinářů. Kořanová se Blesk Zprávám svěřila, že se do termínu, kdy Sněmovnou rezonují výroční zprávy, omylem.

Na půdě Sněmovny se tak i v souvislosti se současnou kauzou debatovalo nad tím, jak se může současná legislativa týkající se novinářů pozměnit, především v souvislosti s novými médii. Jedním z návrhů je vznik kodexu podobný tomu současnému, spadající pod Syndikát novinářů, který by tlumil i osobnější výkřiky na sociálních sítích.

Kořanová uvedla, že se jí líbila i zmínka o kontrolních radách, které by hlídaly činnosti i samotných rad včetně rady pro rozhlasové a televizní vysílání, Rady ČT či Rady ČRo.