14°C
Slavná, chmurná i triumfální: Která výročí si Pražané v roce 2020 budou připomínat?
/
-
Sebeupálení Jana Palacha, Sametová revoluce nebo zahájení výstavby katedrály sv. Víta – takováto kulatá pražská výročí jsme si připomínali v uplynulém roce 2019. Ani letošek však na výročí není nikterak chudý. Některá jsou významná více, jiná méně, další už poněkud chmurná. Která to jsou?
- Začněme méně veselým výročím. V různých výčtech významných staveb, o které Praha přišla, zřídka schází nádraží Praha-Těšnov, které bylo v provozu od května roku 1875. Jednalo se o výstavní novorenesanční budovu s monumentálním římským obloukem, která byla chloubou nejen tuzemské architektury. Význam nádraží uvadl s nástupem automobilové dopravy, přičemž výstavba magistrály prakticky předznamenala zánik celého nádraží. To bylo kvůli magistrále nejprve ubouráno, a po několikaletém chátrání 16. března 1985 kompletně odstřeleno. Místo nádraží se dnes nachází park Těšnov.1.
16. březen 1985 (35 let) - po těšnovském nádraží ani stopy
Reprodukce kresby Františka Chalupy ukazuje, jak nádraží vypadalo v roce 1876.Autor: Foto: Daniel Černovský, ČTK, archiv Muzea hl. m. Prahy - V dubnu to bude čerstvých pět let, kdy se metro linky A prodloužilo z tehdejší konečné na Dejvické až k motolské nemocnici. Výstavba šestikilometrového úseku trvala pět let a sestávala z vybudování čtyř nových stanic – Bořislavky, Nádraží Veleslavín, Petřin a Nemocnice Motol. Kromě pohodlnějšího cestování s sebou však jejich vznik přinesl i pár kontroverzí. Třeba scházející eskalátory na povrch ve stanici Nádraží Veleslavín, které musely být dobudovány předloni v dubnu.2.
6. duben 2015 (5 let) - poslední velké rozšíření metra
Stanice metra A Nádraží Veleslavín.Autor: Matěj Smlsal - Odedávna jsme v ledním hokeji patřili ke světovým velmocem. Však se v Praze konalo už 10 ročníků mistrovství světa, z nichž tři se naší reprezentaci podařilo vyhrát. Naposledy se tak stalo v květnu před 35 lety, když se po kluzišti proháněli takoví borci, jako Vladimír Růžička, Jiří Králík, František Musil nebo Jiří Lála. Nejvýznamnější klání, včetně památných rozhodujících zápasů se Sovětským svazem (2:1) a Kanadou (5:3) se odehrály v tehdejší Sportovní hale ČSTV – dnešní Tipsport Areně u holešovického Výstaviště.3.
3. květen 1985 (35 let) – poslední opanování domácího mistrovství světa v hokeji
Hokejová aréna u holešovického Výstaviště zažila náš poslední triumf na domácím mistrovství světa v hokeji v roce 1985. (ilustrační foto)Autor: Daniel Vitouš - I v dobách největšího strádání lze vzpomenout jedny z nejsvětlejších chvil celého českého národa. Pražské povstání proti nacismu, které vypuklo 5. května 1945, mezi takové rozhodně patří. Za cenu nejvyšších obětí se Pražané s výpomocí příslušníků Ruské osvobozenecké armády (ROA) osvobodili od nacistických okupantů, kteří až do posledních válečných dnů páchali nejrůznější zvěrstva i na civilním obyvatelstvu. V pozdním odpoledni 8. května podepsal německý generál RudolfToussaint definitivní kapitulaci německých vojsk v Praze výměnou za volný odchod.4.
5. květen 1945 (75 let) – Pražským povstáním k osvobození vlasti
Pražané v květnu 1945 bojovali proti Němcům na 2000 barikádách.Autor: Martin Pekárek - Cestování vlakem Prahou si bez Negrelliho viaduktu dnes nelze téměř představit. Přitom mnohé udiví, že jde o stavbu starou 170 let. Stáří přitom není to jediné, co je na této stavbě, která propojuje Karlín s Bubny pozoruhodné. Svou délkou se totiž do dnešních dnů jedná o jeden z vůbec nejdelších železničních mostů ve Střední Evropě. V době svého vzniku byl v Evropě vůbec nejdelším! V současné době se viadukt opravuje a jeho znovuzprovoznění by mělo nastat letos, symbolicky rovněž 1. června.5.
1. červen 1850 (170 let) – zprovozněn Negrelliho viadukt
Negrelliho viadukt ve třicátých letech 20. stoletíAutor: Jan Novotný/Muzeum hl. města Prahy - I když má Praha bohatou historii, její největší územní rozvoj nastal až v posledních dvou stoletích. Ještě v roce 1901 bychom si pod Prahou mohli představit „pouze“ historické centrum, Vyšehrad, Holešovice a Libeň. Postupně, jak se Praha rozvíjela, čtvrtí přibývalo. V červenci 1960 se k rozrůstajícímu hlavnímu městu připojily také Ruzyně a Čimice. Zatímco v případě Ruzyně šlo o pragmatické rozhodnutí z důvodu existence v té době již velmi důležitého mezinárodního letiště, u Čimic sehrála roli jejich blízkost k rozrůstajícím se Bohnicím.6.
11. červenec 1960 (60 let) – Praha bohatší o Ruzyni a Čimice
V létě 1960 se k Praze připojily Čimice. (ilustrační foto)Autor: Daniel Vitouš - V Praze za dlouhá staletí nedošlo k mnoha velkým válečným střetům. Je-li přesto řeč o těch nejslavnějších, chybět mezi nimi nemůže bitva na Vítkově ze 14. července 1420, kde proti pražským husitům stanula křižácká vojska Zikmunda Lucemburského. Výsledek? Nerovná bitva znamenala jedinečný triumf husitského vojevůdce Jana Žižky. Křižáci nedokázali prorazit husitskými obrannými pozicemi, načež se ve zmatku dali na útěk. Ani ne o tři měsíce později, 1. listopadu téhož roku, došlo k dalšímu válečnému střetnutí, a to konkrétně o Vyšehrad, který byl v držení křižáků a husité jej obléhali. Zikmund se jal se svým vojskem Vyšehradu na pomoc, avšak marně. Jeho útok se nezdařil a podobně jako na Vítkově, také od Vyšehradu křižáci prchali hlava nehlava.7.
14. červenec a 1. listopad 1420 (600 let) – Husitské bitvy v Praze
Bitva na Vítkově bývá často připomínána historickými rekonstrukcemi. (ilustrační foto)Autor: MČ Praha 3 - Karlův most, postavený v roce 1402, nahradil starší Juditin most, který strhla povodeň. Ta se málem stala osudným i jedné z největších památek na území Prahy, a to konkrétně 1. září 1890. Ten den se do Prahy navalila povodeň, jakou město nepamatovalo. Pod tlakem vody a naplavených kusů dřeva nevydržely dva pilíře Karlova mostu, které se utrhly a vyvrátily, další tři byly poškozené. Kompletní opravy mostu však proběhly relativně brzy, takže už na podzim 1892 se po něm znovu mohli Pražané procházet i projíždět. Hůře to dopadlo se dvěma barokními sousošími Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, které se zřítily do vod rozbouřené Vltavy. Sice se je ze dna podařilo zachránit, nicméně na most se následně umístila jednak kopie a pak sousoší zcela nové.8.
1. - 4. září 1890 (130 let) – Velká voda málem vzala Karlův most
Rozvodněná Vltava roku 1890 způsobila Karlovu mostu rozsáhlé škody.Autor: ČTK - Zdalipak víte, který most je v České republice a logicky tak i v Praze tím vůbec nejdelším? Nápověda: Nachází se na jižním kraji hlavního města a na jeden zátah přemosťuje jak Berounku, tak i Vltavu, a k tomu ještě dvě železnice. Je jím Radotínský most na Pražském okruhu, který byl po čtyřleté stavbě zprovozněn v září před deseti lety. Jeho délka činí 2 291 metrů, v nejvyšším místě dosahuje výšky až 40 metrů nad zemí, a v současnosti platí za jednu z nejvytíženějších dopravních staveb v Praze, kudy denně projede na tisíce automobilů.9.
20. září 2010 (10 let) - Na největší český most se vypravila první auta
Radotínský most je nejdelším mostem nejen v Praze, ale také v celé republice.Autor: Daniel Černovský - Další „nej“ si Pražané připomenou 30. října 1975 a bohužel nepůjde o vůbec příjemné výročí. Toho dne totiž v Suchdole došlo k největšímu leteckému neštěstí, jaké Česká republika pamatuje. Za nepříznivého mlhavého počasí se tehdy americký letoun Douglas DC-9 jugoslávské letecké společnosti pokoušel v ranních hodinách přistát na ruzyňském letišti. Na palubě tehdy převážel 115 cestujících a pětičlennou posádku. Jelikož na letišti byl tou dobou výpadek navigačních přistávacích systémů, rozhodli se piloti při přistání spolehnout sami na sebe, ale ztratili orientaci a velice brzy začali klesat. Letadlo havarovalo v prostoru suchdolské zahrádkářské kolonie několik kilometrů před letištní drahou poblíž nynější ulice Na Rybářce. Na následky havárie bylo zničeno několik chatek a domů, o život v důsledku nehody přišlo 79 lidí včetně čtyř členů posádky. Zbylých 41 lidí zachránili pražští hasiči, záchranáři ale i místní, kteří ihned podávali první pomoc.10.
30. říjen 1975 (45 let) – Nejhorší letecká havárie na území ČR
V Suchdole došlo k nejtragičtější letecké havárii na našem území.Autor: ČTK - Libor Hajský - Další nepříliš veselé výročí si Praha připomene zkraje listopadu. Na Bílé hoře se před 400 lety střetla katolická císařská a česká protestantská vojska v jedné z prvních bitev třicetileté války, v rámci níž se České království hodlalo vymanit z područí Habsburků. Údajně se na pláni proti sobě mělo postavit přibližně 50 tisíc ozbrojených mužů. Průběh bitvy vyzněl tragicky pro obránce Prahy, která tím v podstatě padla. Tehdejší český král Friedrich Falcký ještě v průběhu bitvy nařídil odchod z Pražského hradu. Den po bitvě Prahu obsadila císařská vojska, čímž definitivně skončilo české stavovské povstání, a Čechy zůstaly na dalších bezmála 300 let pod hlavičkou habsburské dynastie.11.
8. listopad 1620 (400 let) – bitva na Bílé hoře
Historické rekonstrukce bitvy na Bílé hoře patří k podzimnímu koloritu hlavního města prakticky rok co rok. (ilustrační foto)Autor: ČTK - A na závěr něco krapet optimističtějšího. 24. listopadu 1990 vešlo totiž v platnost nové samosprávní členění hlavního města, jaké v podstatě známe dodnes. Zákonem o hlavním městě Praze bylo totiž ustanoveno 56 městských částí. V praxi to znamenalo, že se dřívější katastrální území, které spadaly pod „větší“ městské části „osamostatnily“ v samostatné správní celky s vlastními radnicemi – například Satalice, Běchovice, Přední Kopanina, Velká Chuchle nebo Lochkov a řada dalších. V současnosti Praha disponuje celkem 57 městskými částmi – poslední, která přibyla, je Troja, která se v roce 1992 oddělila od Prahy 7.12.
24. listopad 1990 (30 let) – narozeniny slaví půlka Prahy...
Takto krásně vypadá východ Prahy z paluby letadla.Autor: Blesk:Foto : Czech News Center / Rušinová Mária -
Související články
