9°C
Na náhradu za způsobenou škodu nemá zaměstnavatel nárok automaticky. „Ne každé porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním zakládá nárok zaměstnavatele na náhradu škody po zaměstnanci,“ potvrzuje právnička Veronika Kubíková z pojišťovny právní ochrany DAS.
Kromě toho, že škoda musí vzniknout při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, musí existovat i příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody. Navíc všechny uvedené předpoklady musí být splněny současně. „V případě absence byť i jediného předpokladu nárok, a tedy ani povinnost k náhradě škody nevzniká,“ dodává právnička.
Příklad: Zaměstnanec měl jet ráno na služební cestu. Aby ušetřil čas, tak auto s nákladem zaparkoval (s vědomím zaměstnavatele) před svým bytem na sídlišti. Do rána náklad někdo odcizil. Zaměstnanec ale škodu platit nemusí, protože obecné povědomí, že na sídlišti může dojít k vloupání do auta, není nedbalost, kvůli které musí platit náhradu škody.
Zlý záměr vyjde draho
Jak vysokou částku za způsobenou škodu zaměstnanec skutečně zaplatí, určuje zákoník práce. Záleží na tom, za jakých okolností škoda vznikla.
NEDBALOST
Pokud zaměstnanec způsobí škodu z nedbalosti, náhrada škody pak nesmí přesáhnout 4,5násobek jeho průměrného hrubého měsíčního výdělku před způsobením škody.
ÚMYSL
Jestliže zaměstnanec způsobí škodu úmyslně, v opilosti či po zneužití návykových látek, limit násobku výdělku neplatí. „Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to ve výši, která zaměstnavateli reálně vznikla,“ uvádí právnička. Navíc po něm zaměstnavatel může vyžadovat i náhradu ušlého zisku.
Příklad: Pokud zaměstnanec úmyslně poškodí soustruh, může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat nejen náhradu škody za poškození soustruhu, nýbrž i náhradu ušlého zisku zaměstnavatele po dobu, než bude soustruh opraven.
Na problémy musíte upozornit včas
Zaměstnanec by se měl k majetku svého zaměstnavatele chovat jako k vlastnímu – chránit ho před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. A pokud si všimne nějakých problémů, které můžou skončit škodou, musí na ně upozornit nadřízeného. V případě, že škoda hrozí bezprostředně, měl by proti ní zakročit. Nic dělat nemusí jen v případě, že by mohl ohrozit sebe nebo spolupracovníky.
„Pokud zaměstnanec nesplní své povinnosti a vznikne tím škoda, může zaměstnavatel požadovat, aby se zaměstnanec podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu,“ říká právnička Kubíková.
Příklad: Zatímco požár odpadkového koše můžete sami uhasit, k hořící plynové lahvi byste měli přivolat hasiče a problém oznámit nadřízenému. Pokud nikomu nic nenahlásíte, přestože o problému víte, může se stát, že škodu budete muset nahradit.
Dejte pozor na to, co podepisujete
Spoléháte se na to, že pokud škodu nezpůsobíte úmyslně, tak vám kromě placení v řádech několikanásobku platu nic nehrozí? Omyl! Pokud jste podepsali tzv. dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (například hotovost, zboží apod.), je to jinak!
Případy zvláštní odpovědnosti se od obecné odpovědnosti liší výší náhrady škody. „Jde o případy, kdy se naopak předpokládá zaviněné jednání zaměstnance a je to právě zaměstnanec, který musí prokázat, že ke škodě došlo zcela nebo zčásti bez jeho zavinění,“ objasňuje právnička.
Kdy se platí celá škoda:
✔ »Manko«
Pokud vznikl na svěřených hodnotách schodek, musí ho uhradit v plné výši zaměstnanec, který za něj zodpovídá. Platit nemusí jen v případě, že prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
✔ Ztráta svěřené věci
Plnou cenu za škodu musí zaměstnanec uhradit též tehdy, pokud ztratil tzv. svěřenou věc. Tedy věc, která mu byla svěřena na základě písemného potvrzení (např. mobilní telefon, notebook apod.), popř. na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Zbavit povinnosti platit ho může jen to, že prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
Výši škody určuje zaměstnavatel
Jak vysoká škoda vznikla a jakou náhradu po zaměstnanci chce, určuje zaměstnavatel. Nemůže to na něj ale zčista jasna »vybafnout« a chtít peníze.
Zaměstnavatel musí nejprve:
● výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat
● oznámit zaměstnanci výši požadované náhrady škody písemně, a to zpravidla ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá.
Oprava místo peněz
Škodu, kterou způsobil, nemusí zaměstnanec vždy nahradit penězi. Pokud je to možné, může ji odčinit i tzv. uvedením v předešlý stav. Tedy např. pokud mu upadl služební mobil a rozbilo se sklo, může ho nechat na vlastní náklady vyměnit.
Důkaz musí přinést šéf
Nezpůsobili jste škodu, ale šéf tvrdí něco jiného? Důkazní břemeno leží na něm! „V případě odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli jde zásadně o odpovědnost za zavinění. To znamená, že důkazní břemeno ohledně toho, zda jednání zaměstnance bylo, nebo nebylo zaviněné, nese vždy zaměstnavatel, nejedná-li se o schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, popř. o ztrátu svěřených věcí,“ vysvětluje Mgr. Kubíková.
VIDEO: „Bezpečné heslo nesmí být použito nikde jinde,“ říká bezpečnostní expert. Sám jich má šest set!
„Bezpečné heslo nesmí být použito nikde jinde,“ říká bezpečnostní expert. Sám jich má šest set Markéta Volfová, Lukáš Červený
