14°C
Betlémská hvězda? „Úkazu staletí se dočkáme letos,“ slibuje astronom
„Konjunkce Jupiteru a Saturnu, které se dočkáme letos, je úkaz staletí,“ řekl v Epicentru Blesku Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR. Naposledy bylo totiž přiblížení planet pozorovatelné v 17. století. Stejný fenomén těsně před naším letopočtem byla zřejmě tzv. Betlémská hvězda, tedy znamení narození Ježíše. Astronom popsal i další úkazy očekávané v letošním roce a přiblížil, kdy budou nejvíce a nejjasněji „padat hvězdy“.
„Jedna z nejpropracovanějších teorií vysvětlení Betlémské hvězdy je tzv. trojitá konjunkce planet Jupiteru a Saturnu, která proběhla v roce minus sedm v květnu, v září a v prosinci, takže to všechno sedí do symboliky narození židovského krále,“ upřesnil astronom s tím, že jev je to opravdu vzácný a kdo jej letos nestihne, možná ho už neuvidí.
„To, co nás čeká, tak bylo možné pozorovat naposledy v roce 1623 a příště to bude 2080,“ upřesnil Pavel Suchan. Jupiter a Saturn se k sobě budou přibližovat už od léta, maximální přiblížení nastane 21. prosince. „To bude šest obloukových minut. Představte si šest obloukových minut jako jednu pětinu průměru Měsíce,“ vysvětlil.
Už v noci na 4. ledna bylo možné pozorovat na obloze pouhým okem maximum meteorického roje Kvadrantidy, v létě, mezi 11. a 13. srpnem, to budou nejznámější Perseidy. Těch by mělo být kolem půlnoci i 60 během hodiny. „Kdybych měl někomu doporučit, na jaký meteorický roj se jít podívat, tak určitě 14. prosince na Geminidy. Akorát bude zima,“ řekl Suchan s tím, že nejlepším místem pro jejich pozorování je otevřená krajina mimo les a bez světelného smogu měst.
Mezi každoroční stálice patří také planeta Venuše, která je po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na naší obloze. Bývá vidět při západu Slunce v podobě Večernice a při jeho východu v podobě Jitřenky jako velmi jasná hvězda. „Ta viditelnost Venuše jako Večernice se bude stále zlepšovat, bude stále výš nad obzorem, v březnu bude nejdále od Slunce a v dubnu bude mít největší jasnost,“ doplnil odborník.
Pavel Suchan zároveň připustil, že stále poměrně dost lidí považuje meteory za padající hvězdy a neví, že jsou to nesrovnatelně menší tělíska. „Lidská znalost je velká, ale lidská neznalost, mám pocit, je někdy ještě větší,“ potvrdil s úsměvem. Popsal také české „rodinné stříbro“ astronomů, tedy čtyři příbramské meteority s rodokmenem. „V roce 1959 byl poprvé na světě pozorován pád tělesa, dopočítána dráha ve Sluneční soustavě, čili věděli jsme, odkud to přiletělo,“ upřesnil.
Celý záznam rozhovoru můžete sledovat zde:
