Hitlerova maska i nacistické hrnky v obchodech v Česku: „Jde o kšeft,“ kritizovali v Senátu

Nenávist, fanatismus a antisemitismus ve světě stále přetrvávají, v Evropě i sílí, varovali dnes řečníci z řad politiků v Senátu na tradičním vzpomínkovém shromáždění k Mezinárodnímu dni památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Babiš odletěl do Osvětimi

Podobně mluvil před odletem do Osvětimi i Andrej Babiš (ANO). Svět včetně Evropy se potýká nejen s novou vlnou antisemitismu, ale obecně s projevy nenávisti, a Česká republika může jít v této oblasti příkladem, nemá tak zásadní problémy jako například Francie, podotkl premiér.

Připomněl, že podobné akce, jako se dnes koná v Polsku, se zúčastnil minulý týden v Izraeli. „Tam to bylo na celosvětové úrovni, zde je to na úrovni evropských státníků. Mimoevropské země jsou zastoupeny na úrovni velvyslanců," řekl novinářům na letišti.

Jde jen o kšeft, varoval Klíma kvůli hitlerovským hrnkům

V souvislosti s holokaustem se však i Česko nadále potýká s některými problémy. Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma označil za ostudu a za skandální to, že se v Česku dosud prodávají suvenýry a další předměty s portréty nacistických zločinců.

„Prodejci se brání tím, že jim nejde o propagaci nacismu, ale jen o kšeft. Je nepochopitelné, že tento argument může obstát,“ řekl Klíma. Vyzval politiky ke změně trestního zákoníku tak, aby zakázaná podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka zahrnovala i prodej.

Maska Adolfa Hitlera ve výloze pražského obchodu | twitter

Minuta ticha za Kuberu. Zazněl i jeho projev

Shromáždění lidé v Senátu dnes vedle obětí holokaustu uctili minutou ticha i památku zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Jeho projev, který si pro dnešek připravil, přečetl místopředseda horní komory Jiří Oberfalzer (ODS).

„Se smutkem si musíme přiznat, že nenávist, fanatismus ani antisemitismus nezmizely ze světa,“ citoval Kuberu Oberfalzer. Pozastavil se nad protižidovskou rétorikou řady členských zemí OSN a pasivitou mnoha dalších států.

Hitlerova maska ve výloze v centru Prahy naštvala velvyslance: „Prodáváte odpad“

Soudí, že OSN by v současnosti o vyhlášení dne památky obětí holokaustu nerozhodla, pokud by vůbec bylo takové hlasování umožněno.

Je nutné burcovat proti všem formám zla, xenofobie a nacionalistické demagogie, citoval dále Kuberu Oberfalzer. „Povinností demokratů je nesmlouvavě odmítat všechny, kterým je cizí lidská svoboda,“ dodal.

Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma varoval před prodejem nacistických suvenýrů v Česku | ČTK/Deml Ondřej

Vondráček: Už nikdy jako ovce

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že všichni by si měli vzít příklad z motta Izraele „už nikdy jako ovce“. Zlo totiž podle něho může vždy znovu přijít a může se opakovat, v Evropě antisemitismus opět roste. „Chtěl bych se zde tedy přimluvit. Zabouchněte dveře před nosem těm, kteří šíří strach a zlobu a už zase nálepkují druhé. Je to na každém z nás,“ nabádal Vondráček.

Holokaust byl podle něho pošlapáním humanity a poničením samotné duše civilizace. „Cestu k holokaustu otevřelo přizpůsobení se obyčejných občanů nacistické ideologii. Němci, Rakušané, ale i mnozí Češi přesvědčili sami sebe, že Židé nejsou lidmi jako oni,“ uvedl.

„Tyrani, co nás chtějí vyhladit,“ schytali to Íránci. Babiše zábly nohy a děsil holokaust

Svůj životní příběh přiblížila účastníkům shromáždění vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim Eva Pokorná. Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová v projevu vyzdvihla hodnotu lidství.

Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.

Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 000 lidí, zemřelo 250 000 Židů.

Babiš se chce zaměřit na Bubny

Premiér Babiš také uvedl, že chce rozvíjet památník v pražských Bubnech, odkud odjížděly transporty Židů do koncentračních táborů. Po návratu z Jeruzaléma se prý vrátil k tématu pomníku v Bubnech, kde je od roku 2015 socha Brána nenávratna od sochaře Aleše Veselého.

„Od té doby se ale tohle místo nikam neposunulo a já chci, aby tady vznikl moderní prostor s expozicí a kulturním centrem, kde se budou lidi potkávat a vzdělávat,“ uvedl Babiš na facebooku.

Sheindi (90) přežila Osvětim: Tajný deník z továrny na smrt! Chci se umýt, na záchod to nešlo

S ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) se proto domluvil na zřízení příspěvkové organizace Památník Šoa Praha. „Který to zaštítí, podobně jako třeba existuje pod ministerstvem kultury Památník Lidice,“ uvedl Babiš. Perspektivně by si představoval něco podobného i v terezínské pevnosti, dodal.

Pražský magistrát zahájil přípravu na výběrové řízení na zhotovitele Památníku ticha na nádraží Praha-Bubny loni na konci května. Předpokládané náklady na vybudování památníku a expozic činí zhruba 150 milionů korun. Na financování se podílí pražský magistrát s ministerstvem kultury. Projekt by měl být podle informací z loňského roku dokončen v roce 2021.

S myšlenkou přebudování nádraží na Památník ticha přišel před několika lety filmový dokumentarista a ředitel obecně prospěšné společnosti Památník Šoa Praha Pavel Štingl, který se nyní obrátil na Babiše.