8°C
Čechům skrouhli o tisíce přídavky na děti v Rakousku. Zdeněk: „Likvidační a nefér“
Zdeněk (50) dojíždí přes hranice za prací skoro 13 let - za výdělkem. Pravidelně však odvádí i peníze do rakouského systému. Už rok je ale ochuzen o téměř 60 procent z původního přídavku na děti. Rakousko totiž loni v lednu protlačilo indexaci dávek. Nově se tak vypočítává přídavek na dítě pro zaměstnance podle toho, na jakém území jeho dítě žije. Zdeněk míní, že to není úplně fér a pro řadu rodin téměř likvidační. Indexace se týká 9 500 českých dětí, měsíčně pak rodiče přichází v průměru o 1500 korun na dítě. Řada z nich podává na Rakousko žalobu za diskriminaci. Případ už se dostal i k Evropské komisi.
V lednu loňského roku přišla rakouská vláda s indexací přídavků na děti. Ty se nově počítají od výše životních nákladů v členském státě, kde dítě skutečně žije. Zaměstnanci tak sice platí stejné odvody do tamního systému a sociálního zabezpečení a mají stejné daňové povinnosti, ale dostávají menší dávky na děti.
„Kdyby řekli - ty jsi Čech a bydlíš v Čechách, tak budeš do systému dávat méně, tak neřeknu ani popel. Ale tohle prostě není fér. Nejsem nijak zvýhodněn a nikdo se mě neptá, jestli věci na děti kupuji v Čechách nebo v Rakousku,“ bouří se Zdeněk, který se Blesk Zprávám svěřil, že k západnímu sousedovi dojíždí za prací už skoro 13 let, jakožto kontrolor.
„Diskriminace,“ bouří se rodiny i komise
Indexace se týká asi 9 500 českých dětí, jejichž rodiče dojíždějí do Rakouska za prací. V průměru klesly dávky o 40 procent. Měsíčně tak rodiny ostrouhají o 1500 korun na jednom dítěti. „Mám teď 9letý dítě. Já ty peníze, který střádám, chci použít pro jeho budoucnost. Na školu a studium, aby mohlo třeba také jednou pracovat v cizině. Znevýhodňuje nás to sociálně i finančně,“ pobuřuje se Zdeněk.
„Jsou tam pěkný peníze na děti, to musím říct, že ano. Ale není to fér. Mě osobně ta částka tolik nechybí, protože nemám výpadky příjmu. Někdo to tak ale nemá, spoustu lidí dělá v Rakousku méně odbornou práci, kterou Rakušané dělat nechtějí nebo na ně nemají lidi. Je to neskutečná diskriminace,“ doplňuje s tím, že takový výpadek příjmu je pak pro tyto rodiny likvidační.
To Blesk Zprávám potvrdila i europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO), které se na stole množí stížnosti nešťastných rodičů. „Dostal se ke mně příběh rodiny, kterou zkrácení dávek na děti zasáhlo natolik, že byla nucena prodat auto. Celé rodině to výrazně zkomplikovalo život, protože její členové musí dojíždět za prací a do školy,“ uvedla Dlabajová.
Na rozhodnutí rakouské vlády si posvítila i Evropská komise. Ta byla k indexaci skoupá už v roce 2018, kdy s ní Rakousko vyrukovalo. Na konci ledna 2019 zahájila s Rakouskem tzv. řízení o nesplnění povinnosti. I podle EK je zákon diskriminační. Uspokojivé odpovědi ani nápravy se ale nedočkala.
EK tak v červenci loňského roku vyzvala Rakousko k tzv. odůvodnění stanoviska s výzvou k nápravě. Jedná se o poslední krok předtím, než bude zahájen soud. K soudu podle poslankyně Dlabajové posílají Rakousko i některé rodiny, a to nejen z Čech, ale i z dalších evropských států, kterých se indexace citelně dotkla. Podle informací Institutu pro rakouské a evropské pracovní a sociální právo se s žalobou na Rakousko obrátilo asi 1000 Čechů a Slováků.
„Já osobně jsem žalobu ještě neřešil. Psal jsem senátorce, jestli to je vhodné, ale ta mi řekla, že mám počkat na návrh EK,“ dodává Zdeněk, který to má do práce z Kaplic asi 20 kilometrů.
„Koukají na nás divně, úřady nás brzdí“
Podle Zdeňka není problém jen v indexaci. S diskriminací se setkává i běžně na úřadech. „Koukají se tam na nás divně a nevidím důvod proč. Děláme jim práci, na kterou třeba nemají odborníka nebo ji nechtějí dělat. Nesetkávám se s tím jen já, ale i moji čeští kolegové nebo starší syn, který také pracuje v Rakousku,“ zmínil Zdeněk v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
„Mně osobně se stalo, že jsem tam byl třikrát si zkontrolovat, že mám všechny papíry k žádosti o přídavek v pořádku. Při čtvrté návštěvě jsem se dozvěděl, že je to celé špatně a při páté návštěvě tam naštěstí byla úřednice, se kterou jsem se již dříve potkal, a ta vzala telefon a zařídila to,“ doplňuje Zdeněk s tím, že papíry cizincům trvá vyřídit několik měsíců. „Rakouští kolegové mají žádost vyřízenou za dva týdny,“ zlobí se Zdeněk.
Jenom na Češích podle dostupných informací ušetří rakouský stát 128 milionů korun. Celkem pak přišlo o peníze téměř 132 tisíc dětí z několika členských států.
Rakousko se tím podle Zdeňka brání proti lidem, kteří ze státu jen sosají peníze. „Jsou tu lidi, kteří tu pracují jen půl roku a mají u sebe doma několik dětí. Ti opravdu kolikrát jen vycucávají peníze. Já jsem ale do systému odlil za skoro 13 let spoustu peněz a mám nárok na to, abych dostal stejné peníze, jako ostatní kolegové,“ dodává závěrem.
V Německu přes 200 eur na dítě
Nejen v Rakousku mají cizinci nárok na přídavky na děti. V Německu se mohou zaměstnanci těšit z Kindergeldu. Jedná se o částku ve výši 204 eur na dítě, která je vyplácená z rodinných fondů. Kindergeld tak není sociální dávkou. Tato částka se každý rok navyšuje, letos to bylo o 10 eur - tedy o asi 250 korun.
Nárok na uvedenou částku má každý, který buď v Německu bydlí, nebo je plátcem daní a s dítětem sdílí domácnost. Dítětem je v tomto případě i student do 25 let, který s rodiči nadále žije. Podle údajů Eurostatu z roku 2019 pracuje v Německu téměř 38 tisíc Čechů.
Témata:
Související
Vypadá to, že snížení přídavků na děti vyplácené Rakouskem do českých rodin, jsou pro ty rodiny likvidační
To bychom měli zavést i u nás, vyplácet dětské přídavky cizincům jejichž děti žijí v zahraničí.
Pomohli bychom strádajícím rodinám v zahraničí, jejichž jeden člen pracuje legálně zde a 1/2 své mzdy posílá domů,kde je opravdu velká bída a kde z toho pak žije celá ves.