V ohrožení mohou být ti nejsilnější, říká expert. A ukázal na španělskou chřipku

„Viry se v různých mutacích stále vrací, bylo to tady už v letech 1957, nebo 1967...“ říká o koronaviru lékař a historik lékařství Harald Salfellner. Původem Rakušan žijící v Praze se zvlášť věnoval Španělské chřipce, která v letech 1918 až 1920 zahubila na celém světě přibližně 50 milionů lidí, a je autorem knihy o této nejhorší pandemii v dějinách lidstva. 

Existuje hned několik bodů, ve kterých můžeme najít shodu: například místo prvotního výskytu, příznaky, nebo to, že ani tehdy lidstvo  nemělo účinný lék. 

Jaké roušky chrání před koronavirem? Experti: Z obchodů mizí, bez masek se neobejdeme

Kolem španělské chřipky existuje řada mýtů. Jeden z nich je už samotný název. Onemocnění se nejmenuje podle místa, kde se poprvé objevilo, ale podle země, kde se o ni novináři na začátku zajímali nejvíc. V Madridu totiž onemocněl král Alfonso XIII.  

Umírali lidé v nejlepší věku

Chřipka udeřila v posledním roce světové války, kdy státy byly vyčerpané a lidé měli hlad. Podle nedávného výkladu, který se dostal i do učebnic, tohle bylo ideální prostředí pro šíření španělské chřipky - umírali lidé oslabení a děti. Jenže to není pravda. 

„Ono to vypadá, že to bylo spíš úplně naopak. Podle výzkumů se ukazuje, že častěji umírali lidé v plné síle ve věku 20 až 40 let,“ vyvrací další mýtus Salfellner. Dětská úmrtnost byla podstatně nižší, než u silných jedinců. Tento zdánlivý paradox ma ale podle ně vysvětlení: Nezabíjel samotný virus, ale přehnaná reakce organismus na něj. 

Tady bojují Češi se smrtícími viry! Bulovka na koronavirus testovala dva lidi, podezření se nepotvrdilo

Španělská chřipka v Česku

Pomohla šíření nemoci válečná cenzura, která zakazovala novinářům psát o znepokojivém jevu? „To je také jeden z mýtů, cenzura o španělské chřipce třeba v Rakousku-Uhersku jako taková nebyla. Něco jiného je, že noviny byly plné zpráv o válce a úřady nechtěly ještě víc jitřit atmosféfu. Ale ty články existují,“ vysvětluje Salfellner.

Zranění a nemocní vojáci čekají na převoz | archiv Blesku

V Českých zemích byl dlouho poměrně klid, zdejší nemocnice totiž mnohem víc trápila například epidemie úplavice. Teprve v září 1918 pražské úřady vyjadřují znepokojení nad zvýšeným počtem plicních onemocnění. A také uvádějí jméno první oběti „Španělky,“ jak nemoc důvěrně nazývá dobový tisk - je jí 25letý úředník Egon M. Prorok ze Smíchova. 

Po Praze následují další města: Plzeň, Most, Brno... „V Ervěnicích na Mostecku zavřeli i školu, protože onemocněl poslední ze tří učitelů,“ uvádí historik lékařství. Úřady ruší koncerty, divadelní vystopení a neváhaají ani zapečetit hospodu. Nemocných jsou stovky, ale mrtví se počítají zatím spíš na desítky, ale to se brzy mění

Chřipka v Česku zabila malé dítě. Část republiky je na prahu epidemie, zavírají školky i nemocnice

V říjnu 1918, krátce před pádem monarchie, vychází v tisku toto varování: „Doporučuje se: chránit sám sebe vyvarováním se styku s nemocnými chřipkou. Osoby, obzvláště školní děti, které by se necítily dobře, by měly bezpodmínečné zůstat doma, aby virus nešířily dále...“

V říjnu ale pandemie vrcholí - nemocných jsou tisíce. Podle záznamů z pražských nemocnic v každé z nich denně umírá 10 a ž 20 lidí. Pak přichází útlum, jenže španělská chřipka má za sebou jen „první kolo“, do roku 1920 budou ještě čtyři. Harald Salfellner předpokládá, že  na následky Španělské chřipky v Česku zemřelo 44 000 až 75 000 lidí. 

Odkud přišla smrt?

„Bylo to dost možná podobné jako dneska - v posledních měsících 1917 se v Číně objevila nákaza a rychle se šířila. Zahraniční lékaři se snažili pandemii zastavit, ale neměly podporu místních úřadů,“ uvedl Salfellner. Podle něj je ale možný i jiný scénář: Jen o málo později totiž virus chřipky začal zabíjet také ve Spojených státech.

Vojenský tábor | archiv Blesku

V podezření z rozšíření španělské chřipky do Evropy dlouho byli američtí vojáci, kteří sem od roku 1917 připlouvali, aby posílili mocnosti Dohody proti Trojspolku. Jenže nebyli jediní - vedle nich sem připlulo i 140. 000 čínských dělníků. Ti procházeli jen zběžnou zdravotní kontrolou, pokud vůbec nějaká byla.

Dnes to mají infekční onemocnění o dost jednodušší - o jejich šíření se během hodin postará letecká doprava. Tenkrát se mohly přes oceán dostat jedině na lodi. Na palubě Conconady kotvící u kanadského Vancouveru onemocnělo naráz 300 z 3.600 Číňanů na palubě. Ti se do Evropy nedostali, ale tisíce dalších se do vojenských táborů dostaly, mimo jiné do Marseille. V únoru se zde objevují první nemocní, 2. května zdejší nemocnice pro zahraniční dělníky hlásí začátek epidemie.

Česko nezavede kvůli koronaviru plošné kontroly. Nebyly by racionální, tvrdí Vojtěch

Tajemství mrtvých vojáků

Přes sto let nebylo jasné, co španělskou chřipku vlastně způsobilo. K objasnění historické záhady napomohla pandemie ptačí chřipky, která propukla v letech 2003 - 2006. Virus se v mutacích vyskytoval už dříve, ale tentokrát vědci  už znali způsob genetické rekonstrukce, tedy mohli  zpětně vystopovat a zjistit, jak se měnil. Mimo jiné je zajímalo, jestli nemá něco společného se španělskou chřipkou.

„Byly to americké archivy, kde se našel genetický materiál vojáků, kteří onemocněli a zemřeli na konci války na španělskou chřipku,“ vysvětlil Blesk Zprávám Harald Salfellner. Virus se podařilo ze vzorků tkáně získat Jefferymu Taubenbergerovi z patologického ústavu amerických ozbrojených sil.  Podařilo se identifikovat osm genů a tři z nich ve vzájemné kombinaci , viru dodaly tak nebezpečné vlastnosti. „Je to stále hypotéza, ale velmi silná,“ řekl Salfellner.