Pitoreskní koláže známého grafika Tomáše Břínka alias TMBK, nelichotivé obrazy znázorňující lidskou depresi, zoufalství i zrcadlo současné české politiky, nebo figurína „blinkající“ proudy světelných pásů. Taková je ve zkratce výstava Už je nejhůř, která se do Prahy přestěhovala z nedalekých Černošic.

„Ten název je třeba brát trochu s nadsázkou,“ uklidňuje její kurátor a uznávaný fotograf Jiří Macht2. „Samozřejmě, že nejhůř je člověku tehdy, když už není. Ale podle mého názoru, to, co zažíváme nyní, je to nejhorší, co nastalo od Sametové revoluce.“

Babiš a Zeman na scénu

Idea na kontroverzní výstavu, která sestává z provokativních koláží ale i vulgárních skulptur, z nichž jedna vyobrazuje prezidenta Miloše Zemana v podobě lejna, na kterém sedí vrána udělující mu „řád východních větrů,“ se podle kurátora začala rodit před půl rokem. „Tehdy už jsem si řekl, že mám dost toho, co se u nás děje. Současná politická i společenská situace mě tak štvala a otravovala, až jsem si usmyslel menší skupinovou protestní výstavu.“

Video
Video se připravuje ...

Výstava Už je nejhůř se snaží sžíravou formou komentovat aktuální politickou a společenskou situaci u nás. Sešlo se při ní 17 umělců, kteří se nebáli vyjádřit svůj názor. David Zima

K ní přizval řadu zvučných jmen: Václava Bláhu, Petra Faltuse, Michala Škapu nebo Vladimíra Strejčka. „Šlo mi o to oslovit přední umělce, kteří jsou etablovaní na naší i zahraniční umělecké scéně. Takové, jejichž jméno by návštěvníkům něco napovědělo,“ vysvětluje Macht2. Nakonec jich sehnal 16, přičemž jen dva z jím oslovených účast na výstavě z různých důvodů odmítli.

„Když jsem kolegům vysvětlil, že mi nejde jen o jednu z mnoha skupinových výstav, ale že jde o protest především proti Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi, hned se se zájmem hlásili,“ vysvětluje kurátor. Většina z nich se přitom už skupinových výstav nezúčastňuje. Mají dost velké renomé na to, aby pořádali vlastní autorské výstavy. „Na tom účastenství se krásně ukázalo, že ten náš problém totální naštvanosti, kdy v čele vlády stojí konfident STB a na Hradě sedí prezident, který lže a je vulgární a nedůstojný svého úřadu, je problém skutečně velkých rozměrů, který lidi stmeluje.“

Deprese, satira a nápaditost

Právě dvěma zmíněným politikům je na výstavě věnován nepřekvapivě velký prostor. Vyjma nepříliš lichotivé sochy, o níž jsme se zmiňovali výše, je to například i hyperrealistická malba Miloše Engelbertha, která prezidenta vykresluje jako „unaveného, opilého muže.“

O kus dál zaujímají významný prostor na zdi dvě obrovské „fotografie“ Andreje Babiše a Miloše od Jana Tománka, mimo jiné režiséra animovaných filmů Kozí příběh. Když návštěvník přijde k výtvarným dílům blíže, zjistí, že nejde o fotografie ale o koláže sestavené z drobných milimetrových portrétů obou státníků. Zatímco Miloše Zemana vykresluje nespočet drobných Babišů, u premiéra je to přesně naopak. „Ilustruje to propojenost mezi oběma muži,“ dodává na vysvětlenou Macht2. Úsměvný je také obraz Utrpení svatého Kalouska, kde je zmíněný politik v obležení svých rivalů a kritiků.

Úsměvný i trochu strašidelný obraz Utrpení svatého Kalouska.
Autor: David Zima

Významný prostor na výstavě mají i taková umělecká díla, která nekritizují konkrétní osobu. Ať už je to plastová socha se vztyčeným prostředníčkem, vrstvené vizuálně zajímavé fotografie Jiřího Machta2, nebo poměrně strašidelný diptych obrazů Daniela Pešty nazvaný Sorry.

„Tohoto díla si velice vážím, protože obdrželo 2. místo na London Art Bienale. Jedná se o velkou poctu pro celou výstavu,“ vysekl svému kolegovi Jiří Macht2 poklonu. Aspekt ekologie, v rámci které dochází k chemickému hubení hmyzu či hlodavců pro změnu zastupuje figurína s nasazenou plynovou maskou, jíž se v okulárech pomyslně zrcadlí lány pole.
Vystavující umělci si nebrali servítky v podstatě s ničím.
Autor: David Zima

I pro nezvané?

Co dodat závěrem? Podle Machta2 výstava určitě není pro každého, třeba děti by na ní mohly zavítat malinko odrostlejší kvůli trošku ráznějším jinotajům. A určitě také nepotěší voliče Andreje Babiše nebo Miloše Zemana. Na druhou stranu, i je může do jisté míry pobavit. Podle Machta2 totiž není záměrem výstavy lacině dehonestovat, jako spíše pobavit kritikou, která má řadu symbolických významů.

Kde: Rock Café, Národní 20, 110 00 Praha 1.
Kdy: Do 29. února 2020, pondělí – čtvrtek 12-03, pátek 12-04, sobota 17-04 a neděle 17-01.
Vstupné: Volné.

Fotogalerie
25 fotografií