14°C
Rodině Kopeckých „ukradlo“ Polsko vodu, koupat se musí u souseda. Hrozí to 30 tisícům Čechů
Video se připravuje ...
Michal a Eva Kopečtí žijí i se svými dvěma dětmi v malé obci Václavice na Liberecku. Když dům před třinácti lety kupovali, líbila se jim jeho tichá poloha, hezká příroda a za plus považovali i vlastní studnu. Právě ta ale začala vysychat a dnes už si Kopečtí nemohou natočit ani skleničku vody, vyprat oblečení nebo se osprchovat. Hlavním viníkem je nedaleký polský důl Turów, který vodu v pohraničí vysává. Nyní se chystá jeho rozšíření, které ohrozí suchem až 30 tisíc lidí. Polsko ale veškeré námitky odmítá, spor se tak bude řešit v Bruselu.
Život ve Václavicích, malé vesnici ležící poblíž česko-polských hranic, působí skoro idylicky. V zeleném údolí je tu rozeseto zhruba sto osmdesát domků a chalup, mezi nimiž pobíhají děti i rozdovádění psi a na okolních stráních se pasou krávy či koně.
Tichou atmosféru zde narušuje jen všudypřítomné podivné hučení, které může návštěvník zprvu mylně připisovat projíždějícímu kamionu. Jeho pravý původ se ale ukáže hned, jak člověk vystoupá na první kopec a otevře se mu výhled do krajiny. V dálce se totiž rýsují obří komíny polského uhelného dolu Turów a přilehlé elektrárny - právě odtud pochází onen záhadný hluk. To ovšem není to nejhorší.
„Takhle to tu hučí neustále, v noci je to slyšet ještě o něco víc. Taky tu je kvůli dolu problém se znečištěním, i když v obci Uhelná, která leží ještě blíž hranic, je to mnohem horší. Nicméně tohle všechno není tak zásadní, zásadní je, že kvůli tomu dolu nemáme vodu. To hučení člověk přežije, ale ta voda, to už je problém,“ vysvětluje pro Blesk Zprávy jeden z místních obyvatel Michal Kopecký, který se do Václavic přistěhoval z Liberce i s ženou Evou před třinácti lety.
Pro vodu leda k sousedovi
Ke ztrátě podzemní vody dochází během uhelné těžby, jež ji vysává z celého přilehlého okolí, v tomto případě i českého pohraničí. Což je v kombinaci se změnami klimatických podmínek a nástupem sucha velký problém. V praxi to znamená, že místním vysychají studny, na kterých jsou mnohdy zcela závislí, jelikož některé obce vůbec nemají vodovody.
To je případ i Kopeckých. „Větší problémy začaly před třemi roky. To bylo poprvé, kdy jsme otočili kohoutkem a nic z něj neteklo. Od té doby jsou pořád potíže, výjimečně bylo v nějakém období té vody víc, většinou ale není. Poslední dobou už to je v takovém stadiu, že musíme chodit k sousedovi, obtěžovat ho a tahat od něj barely vody. Kolikrát jsme se u něj i koupali, prali si oblečení, popřípadě jsme kvůli tomu jeli k rodičům,“ popisuje Michal s tím, že to ale samozřejmě dlouhodobě problém neřeší.
Rodina se podle něj rozhodně stěhovat nechce, v obci již pevně s manželkou zapustili kořeny - v rozlehlém stavení vychovávají dvě děti, mají tu přátele a k domu si pořídili psi, kočky i koně s poníkem. Bez vody se ovšem žije dost těžko.
Vrty za stovky tisíc nemusí mít smysl
Se stejnými obtížemi bojují také další lidé z Václavic a obecně celého pohraničí. O něco lépe jsou na tom jen ti, kteří mají místo studny vrt, který jde hlouběji do země. Tak to má třeba zmíněný soused, od něhož si Kopečtí berou vodu. Samozřejmě i oni sami uvažují o tom, že do vrtu zainvestují, nejde přitom o nijak levnou záležitost. Podle odhadů by je to mělo vyjít na 150 tisíc s tím, že 70 by mohla přispět z dotací Evropská unie. Ani tohle řešení ale do budoucna nemusí stačit.
„My také už dlouho uvažujeme o vrtu, zřejmě k tomu letos přistoupíme. Ale je to riziko, protože má Polsko plán důl prohloubit a ve finále nám to tak může sebrat vodu i z toho vrtu. Jestli se to pak stane, tak nám nikdo tu zbytečnou investici nezaplatí. Ani nám a ani EU, která na to dává dotace,“ říká Michal.
Provozovatel Turówa - polostátní firma PGE - totiž oznámila, že chce důl rozšířit až téměř k českým hranicím. Navíc má v plánu i prohloubit dno těžební jámy o 30 metrů pod úroveň hladiny Baltského moře. To situaci s vysycháním toků samozřejmě zhorší, odborníci a ekologové mají odůvodněné obavy, že může až 30 tisíc obyvatel pohraničí skončit bez vody. Dolu sice tento rok končí těžební licence, společnost ovšem dělá všechno proto, aby ji mohla prodloužit až do roku 2044.
„Je to stejně celé nesmysl. Tady jede ve velkém důl, elektrárna. PGE je obří skupina s obřími příjmy, ale neřeší vůbec následky a ty bude nakonec muset kompenzovat Hrádek nebo Evropská unie. Měl by tu být přeci dialog s polskou stranou, řešit se kompenzace, ne abychom to platili takhle,“ kroutí hlavou muž.
Polsko české námitky ignoruje
Polsko se ale k vyjednávání příliš nemá. Opatrně připouští možnost dopadů těžby na obec ležící neblíže hranic - tedy Uhelnou. Jinak je zatím v podstatě k českým námitkám hluché a snaží se úbytek toků vysvětlovat klimatickými změnami. To ale neodpovídá výsledkům zkoumání expertů, kteří potvrdili negativní vliv Turówa na zásoby vody, krajinu, znečištění i hlučnost. Nemluvě o tom, že aktuální situace poškozuje prodejní cenu místních domů i pozemků.
„Neřešíme to jen kvůli sobě, ale i dalším lidem a krajině. V kombinaci se suchem to je opravdu špatné. Nejsem umanutej, snažím se chápat, že Poláci potřebují uhlí, elektřinu, že je těžba v jejich národním zájmu. Že lusknutím prstu to nezměníme všichni hned na obnovitelné zdroje, ale musí tady s nimi být přeci o tom všem otevřený dialog,“ říká k tomu Michal, který má ovšem o vstřícnosti ze strany Polska velké pochyby.
Nelze se tomu divit, například loni v létě schválilo polské město Bogatyně změnu územního plánu, která umožní další rozšíření dolu. Jenže bez toho, aby čekalo na vyjádření české strany, jak tomu mělo u mezinárodní konzultace správně být. Liberecký kraj tak musel podat žalobu. Špatné světlo vrhají na celou věc i události z konce ledna.
Hádky o důl míří k soudům i EU
Vyšlo totiž najevo, že polské Regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Vratislavi dalo rozšíření dolu zelenou. A to bez ohledu na to, že proti tomu sepsalo na podzim české ministerstvo životního prostředí negativní stanovisko v rámci tzv. EIA procesu, který vyhodnocuje vliv záměru na životní prostředí. Běžně se přitom k podobným námitkám dotčených stran přihlíží. Navíc se ředitelství rozhodlo jen několik hodin poté, co přijalo kritické připomínky od německé veřejnosti, těžko tak mělo čas je prostudovat.
„Vydali vlastně dvě stanoviska, tím druhým řekli, že to stanovisko je okamžitě vykonatelné. To znamená, že my se sice můžeme odvolat, ale předpokládám, že okamžitá vykonatelnost znamená, že pokračují přípravy k zahájení těžby a k získání potřebné těžební licence,“ řekl k tomu pro ČTK liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) s tím, že se i tak kraj míní odvolat. Kromě toho má v plánu vymáhat práva občanů u polských i evropských soudů.
Liberecký kraj už v minulosti podal stížnost k Evropské komisi, některé postupy Polska totiž považuje za nezákonné. Protistrana se třeba snaží námitky obejít tím, že by si povolení těžby prodloužila zatím jen o šest let, čímž by se mohla vyhnout nepříjemným konzultacím s veřejností.
Na Komisi se slíbil obrátit také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Česko má opačný názor na dopad těžby a pouze na polská ujištění se nemůže spoléhat, proto chce i prostřednictvím Evropské komise vyvíjet na Polsko další tlak, aby svůj postoj změnilo,“ řekl Brabec pro ČTK.
Připomněl, že už v 80. letech kvůli těžbě v Turówě poklesla podzemní voda na Frýdlantsku, nyní by dopady kvůli suchu byly ještě horší. „Tenkrát to region ještě zvládl, protože vody bylo dost. Kdyby se něco podobného stalo teď, klesne to na nulu. Nezůstane žádná voda ve studních,“ dodal ministr.
Tisíce lidí podepisují petici
U Komise si bude rovněž stěžovat ekologická organizace Greenpeace, která zároveň na podzim spolu s Libereckým krajem a dotčenými obcemi spustila petici proti dolu. Chystají se ji předložit Evropskému parlamentu. Jen její elektronickou verzi zatím podepsalo kolem 5,5 tisíce lidí.
„Petici šlo do konce ledna podepsat i na vytištěné formuláře. Podpisy se nyní sbírají i v Německu a v Polsku. Předpokládáme, že na vytištěných peticích jsou nyní tisíce podpisů. Jen potraviny v Hejnicích jich získaly téměř 500 od místních lidí,“ uvedla k tomu pro Blesk Zprávy Nikol Krejčová, koordinátorka protiuhelné kampaně Greenpeace. Podle ní není žádný jiný postup v tuto chvíli možný.
„Polská firma PGE se nyní snaží obejít nesouhlas České republiky i negativní připomínky z Německa a polské úřady jí jdou na ruku. Obáváme se, že se tento spor nevyřeší sám od sebe, ale že se bude muset řešit i na půdě EU,“ říká Krejčová s tím, že přeci nejde, aby polské úřady a polská vláda Čechy zcela ignorovaly.
Voda z Polska a stěna bránící únikům?
Pravdou nicméně je, že Polsko přišlo v minulosti s pár návrhy na zmírnění dopadů, nebyly ale příliš konkrétní. Příkladem může být myšlenka, že by v případě krize zásobovalo české pohraničí vodou z Bogatyně.
„O možnosti vedení vody z Bogatyně nikdo včetně českého ministra životního prostředí neví nic bližšího. Polská strana s tímto nápadem přišla poté, co byla kritizována za nečinnost a za nedostatečné řešení vlivů na zásoby vody na české straně. Konkrétní plán ale vůbec neexistuje. Je to z jejich strany jen plácnutí do vody,“ popsala k tomu Krejčová a dodala, že na české straně existují krizové plány přivádět vodu přes Jizerské hory z nádrží Souš nebo Josefův Důl.
Jen vedení vodovodu pro Hrádecko by přitom mohlo vyjít na 2 miliardy korun. Podle Krejčové představuje ale Turów problém nejen z hlediska pitné vody, ale také vody v krajině. Ta se přitom trubkami jen tak doplnit nedá, negativní dopady může pak pocítit například místní zemědělství.
„Nemluvě o tom, že takový vodovod by musel vést přes CHKO Jizerské hory a je pravděpodobné, že by se jeho stavba a provoz neobešla bez velkých negativních zásahů do tamní chráněné přírody,“ uvedla odbornice. Váhavě se ona i další experti staví také k dalšímu polskému návrhu, kdy by se teoreticky měla u obce Uhelná zapustit do země „stěna“ bránící úniku vody.
„Plán konstrukce podzemní stěny není příliš propracovaný. Zdá se nám proto, že k tomuto řešení přistupuje polská strana poměrně lehkovážně. Špatně postavená stěna by totiž nemusela buď fungovat vůbec, nebo by naopak mohla vést například k zamokření českého území. Podle nás má cenu raději rizikům předcházet, než se snažit nalézt nejisté řešení,“ věří zástupkyně Greenpeace. Ekologové vidí jako nejlepší uzavřít celou těžbu, i když k tomu dojde jen stěží.
„Pokud by Polsko trvalo na rozšíření těžby, minimálně by mělo pravdivě zhodnotit negativní dopady, které má na životní prostředí všech tří států. Mělo by pravdivě komunikovat s Českem a Německem. Také bychom očekávali odpovídající řešení vyhodnocených negativních vlivů včetně omezení těžby nebo kompenzací v případě ztráty vody. Ale pro nás je jediné přijatelné řešení nejen kvůli ztrátě vody, ale i kvůli probíhající klimatické krizi, těžbu neprodlužovat,“ uzavřela expertka.
Témata:
Související
zlatá cenzura už máme rusko za polem!Děkujeme neodejdeme a použiji specifika§