Nemoc se ozvala nenápadně. „Jednoho dne se mi vprostředku zad objevila boule. Vůbec nebolela, ale byla velká a zvláštní,“ vrací se na začátek svých zdravotních obtíží Aneta. „Původně si lékaři mysleli, že jde o zánět. Až v motolské nemocnici mi udělali testy, které odhalily Non-Hodgkinův lymfom.“ Následovalo operativní odstranění boule a chemoterapie.
Život v odloučení
Během ní Aneta přišla o vlasy, což pro třináctiletou dívku z Rudné u Prahy nebylo vůbec lehké období. Do toho se přidal dlouhodobý pobyt v nemocnici a odloučenost od přátel a rodiny a hlavně nejistota toho, co bude dál. „Byl to šok. Něco, co si člověk neumí představit, dokud se to neděje,“ říká Anetčina maminka Jaroslava Prostecká (50).
Až 5 tisíc dětí ročně! V Podolí zvýšili za 62 milionů komfort maminkám a miminkům, opravy šestinedělí jsou …
Nevyhnutelné změny
Když se její stav dostatečně zlepšil, mohla se nastěhovat domů. I tak spoustu věcí oproti zdravým lidem nemohla. „Už jen stravování muselo být přísnější, protože kvůli chemoterapiím měla zhoršenou imunitu,“ vysvětluje Jaroslava Prostecká. Každý den musela vařit čerstvé pokrmy, protože Aneta nesměla jogurty, sýry, oříšky nebo uzeniny od řezníků. „Kvůli možným plísním a bakteriím,“ krčí rameny maminka. Jídlo se muselo sníst do dvou hodin od přípravy. Znovu ohřáté v mikrovlnce nepřipadalo v úvahu.
Také její domov prošel změnami. „Museli jsme jí zařídit vlastní pokoj se záchodem a koupelnou z hygienických důvodů. Celou domácnost jsme vymalovali, vše jsme museli dezinfikovat a také jsme museli dočasně dát pryč domácí mazlíčky,“ vyjmenovává paní Prostecká.
Denně až 27 prášků!
Non-Hodgkinův lymfom se Anetě vrátil celkem třikrát. Definitivní tečku za jejími strastmi snad učinila transplantace kostní dřeně, kterou absolvovala loni. „Půl dne jsem ležela a měla jsem do těla zavedený centrální žilní katetr. Nebylo to moc příjemné, ale naštěstí si z toho dne moc nepamatuji.“
Od té doby je vše tak, jak má být. I když stíny pochyb zůstávají, a proto musí pravidelně docházet na lékařské kontroly. „Naštěstí už jsou mezi nimi větší časové rozestupy než dříve. I léků už Anetka bere méně. Když nemoc propukla, denně jich musela brát 27,“ informuje Anetčina maminka. Dnes už „jen“ antibiotika a penicilin.
Zahradní „koupaliště“
Dlouhou dobu se Aneta také nesměla zdržovat na veřejných místech, jako jsou třeba divadelní sály, kina, restaurace, školy nebo třeba koupaliště. Což zvláště v létě nebyl žádný med. „Když se o její nemoci dozvěděli moji kamarádi, spontánně mezi sebou vybrali peníze a darovali nám je, ať Anetce aspoň postavíme bazén na zahradě,“ říká paní Prostecká.
O Kapku lepší výstava
Aneta má letos před maturitou. Studuje grafický design a postprodukci, což sehrálo velkou roli v tom, proč se zapojila do čtyřměsíčního projektu Nadačního fondu Kapky naděje a Fakultní nemocnice Motol, který vyústil ve fotografický kalendář a výstavu. Ta je do konce února k vidění v přízemí motolské nemocnice, přičemž formou fotografií zachycuje každodennost nemocných dětí.
Statečný bojovník! Davídkovi (7) transplantovali játra. „Věděli jsme, že může zemřít,“ popsali rodiče
Formou nejrůznějších projektu O Kapku lepší usiluje Nadační fond o zkvalitnění péče o nemocné děti, protože právě v čím dál mladším věku se onkologická onemocnění začínají vyskytovat.Výstupy projektu, podobně jako tato zajímavá výstava, mají konkrétně přispět ke zlepšení například psychické pohody nemocných dětí, a v druhé řadě také i jejich rodičů, kterých se nemoc pochopitelně citelně dotýká také. Nadační fond Kapka naděje se rovněž podílí na nákupech nejrůznějších lékařských vybavení do českých nemocnic.
Co je to Non-Hodgkinův lymfom?
Jedná se o zhoubné nádorové onemocnění lymfatických uzlin. Napadá bílé krvinky, které jsou součástí imunitního systému, díky čemuž je nemocný náchylnější k nemocím. Hromaděním bílých krvinek pak dochází k nádorům.