Pro závažné téma vznikla speciální expertní skupina, v níž měl Krejčí na starost koordinaci přípravy dokumentu. Mimo jiné se ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví zabývá zaváděním paliativních služeb v českých nemocnicích. Praha se podle koncepce v budoucnu může zaměřit na podporu těchto služeb pomocí úpravy grantů, zavádění paliativní péče ve svých lůžkových zařízeních nebo právě stavbou hospice pro dětské pacienty.

Zlepšení služeb

Magistrát chce podle koncepce pracovat i na zlepšení spolupráce mezi různými zdravotními a sociálními službami, například mezi domovy pro seniory a agenturami domácí péče. Zlepšit by se měla koordinace institucí a také práce s daty o nevyléčitelně nemocných. Jedním z cílů města je to, aby tři čtvrtiny pacientů, kterých se to týká, do roku 2025 nečekaly na paliativní služby déle než 48 hodin.

Směnárny v centru Prahy mají utrum! Tři provozovatelé přišli o licenci, porušovali zákon

Směnárny v centru Prahy (ilustrační foto).

„V pražských nemocnicích je situace v oblasti paliativní péče relativně velmi dobrá,“ uvedl dále Krejčí. Dodal, že problémem je fakt, že neexistuje systémové financování a nemocnice si často služby musí hradit samy. Koncepce rozvoje paliativní péče magistrát stále připravuje, finální verzi budou schvalovat pražští radní a zastupitelé.

Pomoc při umírání

Paliativní péče se zaměřuje na nevyléčitelně nemocné pacienty, u nichž má zmírnit bolest a utrpení. Nesoustřeďuje se na vyléčení, ale na kvalitu posledních dní a měsíců jejich života, zahrnuje přitom i psychickou podporu a pomoc blízkým. V Česku ročně umírá zhruba 108.000 lidí, asi 65 procent zemře v nemocnici. Podle průzkumů si ale až 80 procent lidí přeje umírat doma. Alternativou jsou také hospicová zařízení, kde pacient umírá pod dohledem zdravotníků, ale s rodinou a v prostředím bližším domácímu než nemocnice.