8°C
Antonín po letech prozradil tajemství: Za války byl ve wehrmachtu, domů se vrátil jako hrdina
Narukoval do wehrmachtu, pomáhal partyzánům, utekl ke spojencům a nakonec se vrátil do Československa. Antonín Klečka z Karviné zažil mezi lety 1942 a 1945 mnohé. O svých zážitcích ale otevřeně promluvil až dlouhé roky po skončení války.
Antonín Klečka se narodil přesně před 96 lety, 11. února 1924, takže nevyrůstal zrovna v jednoduché době. Když oslavil 18. narozeniny, psal se rok 1942 a Antonín musel narukovat do wehrmachtu. Karvinského rodáka cvičili poddůstojníci, kteří na východní frontě utrpěli zranění a nemohli se vrátit do boje. „Byly to potvory. Zažili si svoje a chtěli, abychom i my měli tvrdý režim,“ zavzpomínal pro projekt Paměť národa.
Když byl výcvik u konce, poslali Antonína do Francie, kde působil u zajišťovacího praporu. Spolu s ním byli v jednotce podobně mladí Češi, starší Rakušané neschopní boje a polští Slezané. „Naším úkolem bylo hlídat mosty, tunely apod. před partyzány,“ vysvětlil pan Klečka s tím, že v té době uvažoval o útěku právě k partyzánům. Bez známostí a kontaktů by ale šlo o velice nebezpečnou věc.
Pan Klečka se tak snažil odbojářům alespoň pomáhat. „Chodili jsme potom prohlížet i domy atd. Jednou jsem šel s jedním Němcem. Měli tam skříň, já byl mladý, tak jsem na ni vylezl a schválně se díval.
Viděl jsem tam schovaného partyzána, protože skříň nebyla úplně u zdi. Jak jsem odcházel, tak jsem partyzánovi říkal: ‚Attention – pozor, je tam!‘ Němci jsem zase řekl: ‚Gut, gut, jdeme dál!‘ Věděli, že jsem Čech, a pochopili mě,“ popsal pamětník pro Paměť národa.
V roce 1944 se Antonínovi povedlo od jednotky utéct do francouzského zajetí, na konci války se v tankové jednotce zúčastnil bojů nedaleko Dunkerku. Tam poznal, proč je francouzská armáda častým předmětem vtipů. „Francouzi byli špatní bojovníci, schovali hlavy a stříleli,“ vysvětlil Antonín.
Po kapitulaci Německa se vrátil do Československa jako hrdina. V roce 1948 ale nevstoupil do KSČ a od komunistů se mu vděku nedostalo. Dalších 41 let tak pracoval jako dělník u soustruhu ve Štemberku. O svém působení ve wehrmachtu se podle svých slov s nikým nebavil. Pravdu prozradil až 58 let po skončení války.
Témata:
Související
