7°C
Tlumočník se těšil do Prahy, ale tragicky přišel o syna. České úřady se k němu neznají
Sedm let pracoval Shukrullah Alimkhail pro naše vojáky v Afghánistánu. Znají ho ti, kdo byli na základně v Lógaru. A také instruktoři pilotů vrtulníků v Kábulu. Šlo mu o život a už měl v roce doklady potřebné k přesídlení - ale ze dne na den mu je zrušili. Dneska hledá práci, stará se o manželku, která se po rodinné tragédii zhroutila a stále čeká na vysvětlení. Zatím to vypadá, že Česká republika Alimkhaila hodila přes palubu - a s ním i další, kterým jde o život.
Po zveřejnění příběhu Mohammada Omida, který pomáhal českým vojákům v Afghánistánu a marně dodnes čeká na pomoc, Blesk Zprávy objevily případ. A ještě horší. Naše armáda Shukrullaha Alimkhaila potřebovala - absolvent univerzity v Kábulu kromě angličtiny ovládá i čtyři místní dialekty. K práci se dostal přes svého kamaráda a mezi našimi vojáky se mu líbilo až do osudného dne.
Ve službách České republiky
Dlouho pracoval pro Provinční rekonstrukční tým v Lógaru, který měl za úkol pomáhat místním lidem se stavbou škol, nemocnic nebo zavlažovacích systému. Spolu s českými vojáky chodil na hlídky a stejně jako jim mu šlo o život.
Jenže, zatímco čeští vojáci po uplynutí turnusu odlétali domů, Alimkhail zůstával - a začala mu hořet půda pod nohama. Byl už v okolí příliš známý. Proto ho přeložili k další české misi. Tlumočil našim instruktorům, kteří v Kábulu učili afghánské piloty létat na ruských vrtulnících.
„Tihle tlumočníci, to byli milí, vzdělaní, kultivovaní lidé, kteří byli stále k dispozici našim vojákům,“ říká předsedkyně veteránské organizace Vlčí máky Miroslava Pašková. Ta osobně navštívila české jednotky s týmem VAT, který pravidelně kontroluje zabezpečení našich jednotek a hledá mezery, které by je mohly ohrozit.
„Byl to pro nás smutný den“
Existoval v minulosti nějaký program pro afghánské spolupracovníky? Pokud ano, pak byl z pochopitelných důvodů v utajení. Ale je tu stopa. Na podzim 2016 otřásla médii zpráva o tom, že se mladý Afghánec pokusil znásilnit zdravotní sestru v pražské Nemocnici Na Bulovce. Byla to doba, kdy vrcholila protiuprchlická nálada v zemi. Sabawoona D. (20) je synem pana Saída, který šest let tlumočil pro české vojáky v Afghánistánu. Jak by se k nám jeho rodina tehdy dostala, když Česko uprchlíky nepřijímalo?
Aféra z Bulovky vyšuměla. Soud se přiklonil k názoru, že pacient sestřičce ukazoval, kde má bolesti. A dožadoval se léku na jejich potlačení. Tuto verzi ve výpovědi potvrdil i lékař, kterého zdravotnický personál hned po incidentu přivolal.
Do Česka měl s rodinou vycestovat Shukrullah Alimkhail. „Let byl už naplánovaný. Už jsme měli vyřízené všechny doklady a všichni jsme byli šťastní, že opustíme zemi ve válce. Pak mi všechno bez jakéhokoliv důvodu zrušili a propustili mě. 11. květen 2017 pro nás byl velmi smutný den.“
Vycestování bylo zrušeno v době mezi incidentem na Bulovce a vynesením osvobozujícího rozsudku. Jestli to mělo souvislost, by mohl zřejmě říct tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), ale dotazy Blesk Zpráv nechal bez reakce. K samotnému přesídlení ale existuje dokument, jehož kopii najdete v galerii článku. Navíc Alimkhail zjistil, že stejný osud potkal i několik dalších tlumočníků, kteří měli vycestovat.
Smrt tříletého syna
Nejhorší rána pro Alimkhailovu rodinu teprve měla přijít. Nedlouho poté, co otec přišel o naději na přesídlení i o práci u mezinárodních sil, se zabil jeho tříletý syn. Dítě si hrálo a vypadlo z okna - stačila chvilka nepozornosti rodičů. Takové tragédie se sestávají i v Česku, s případem jako by to na první pohled nemělo souvislost.
Po pádu malý Ameen ještě dýchal. Otec ho odvezl do nejbližší nemocnice, kde ho ale odmítli přijmout, protože zdravotnické zařízení bylo soukromé a rodina neměla 400 dolarů (zhruba 9200 korun) na zaplacení. Následovala cesta do další nemocnice, když se podařilo překonat všechny bezpečnostní kontroly po cestě, chlapeček zemřel.
Manželka se z tragédie dosud nevzpamatovala. „Když se ochladí, tak v noci pláče, že náš syn je v té zimě venku sám,“ svěřil se nešťastný muž Blesk Zprávám.
„Tanec“ přes tři ministerstva
Všechno začalo v Afghánistánu, tam tedy začaly pátrat i Blesk Zprávy - Dotazem na české velvyslanectví v Kábulu. „Problematika tlumočníků pracujících pro Armádu ČR v Afghánistánu spadá do kompetence Ministerstva obrany ČR, tak vám nejsme schopni poskytnout bližší informace k tomuto tématu,“ odepsal zástupce velvyslance Filip Wurm. Tady je ale dobré vědět, že mise PRT byla společná - tedy resortu obrany i zahraničí.
Blesk Zprávy se obrátily každopádně i na ministerstvo obrany. „Resort obrany oceňuje práci místních tlumočníků spolupracujících s AČR v rámci zahraničních misí. Co se týče konkrétních případů, ty mohou být v České republice řešeny jen odborem azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, který má uvedenou problematiku v gesci,“ odepsal Jiří Caletka z tiskového oddělení.
Celý příběh začal připomínat pohádku o tom, jak slepička sháněla vodu pro kohoutka - i když ta má šťastný konec. „Se svým dotazem se prosím obraťte na ministerstvo obrany,“ uzavřel bludný kruh Ondřej Krátoška z Ministerstva vnitra. Jednotlivé resorty si případ afghánských tlumočníků přehazovaly jako horký brambor.
Cesta do minulosti
Snažili jsme se pomyslný gordický uzel rozetnout. Jestli taková pomoc pro spolupracovníky českých vojáků existovala, měl by o ní něco vědět nynější europoslanec Alexandr Vonda (ODS), který resortu obrany šéfoval v letech 2010-2012.
„Je to už strašně dlouho a dílčí záležitost, takže si toho moc nepamatuji. Akorát si vzpomínám, že vojáci o nějaké pomoci debatovali. Ale do vlády jsem to nenesl,“ řekl Vondra Blesk Zprávám.
Vondra nás poslal s dotazem na Generální štáb Armády ČR. Tam ale Blesk Zprávy opět přesměrovali na ministerstvo vnitra. A odmítli, že by na nějaké projektu s resortem spolupracovali. O problému ale vojáci museli vědět. „Samozřejmě obavy tohoto druhu se mezi předkladateli objevují. Práce tlumočníků na území Afghánistánu je pro úspěch a bezpečnost velmi důležitá, proto jsou logicky ze strany opozičních sil ohroženi,“ uvedla pro ČTK v únoru 2013 mluvčí Generálního štábu Jana Růžičková.
Obavy tlumočníků nejsou plané - ve službách zahraničních jednotek jich zahynuly desítky, podle Alimkhaila jeden z padlých pracoval i pro Čechy.
„Fred“ zachránil 25 vojáků
Až do roku 2016 se Spojené státy chovaly stejně jako Česká republika - o svoje místní pomocníky se nestaraly. Změnil to případ „Fred“. Tak američtí vojáci říkali Fraidoonu Akhtarimu, který pro ně tlumočil 13 let a absolvoval s nimi 500 misí do nepřátelského území. „Nebyl nikdo lepší než on. Byl úžasný. Považuji ho za nejlepšího člověka, s kterým můžete jít do války,“ řekl jeho spolubojovník David Shinner pro stanici NBC.
V roce 2008 Akhtari ve vysílačce uslyšel, jak členové z Tálibánu plánují útok na jednotku 25 amerických vojáků. K tomu se mu podařilo získat další, doplňující informace. Díky včasnému varování se podařilo povstalce odrazit. A vojáci se shodují - bez „Freda“ bychom byli mrtví.
Na svého zachránce nezapomněli ani doma. Když zjistili, jak vláda s tlumočníky zachází, rozhořčilo je to a začali zase bojovat - tentokrát s americkou administrativou za záchranu svého kamaráda a dalších armádních tlumočníků.
Trvalo to pět let, než se podařilo úřady zlomit. Ale v červenci 2017 „Fred“ vystoupil na letišti Washington Dulles. Kromě televizních štábů ho zde vítalo i všech 25 vojáků, kterým zachránil život.
Jeho případ změnil přístup Spojených států, které svým spolupracovníkům v zahraničí začaly nabízet imigrační víza. Jenom za rok 2016 toho využilo 2639 tlumočníků a jejich rodinných příslušníků. Spojené státy nasazují kontingenty mnohem větší a nejenom v Afghánistánu. V případě České republiky by se jednalo o desítky lidí.
Témata:
Související
