7°C
Rakovina z pitné vody? Zjištění vědců kontroval Brusel rázným vzkazem a zmínil normy
Znělo to až neuvěřitelně. Evropští vědci v lednu zveřejnili zjištění, že kohoutková voda po celé Evropské unii včetně Česka obsahuje takové úrovně škodlivých látek THM, že 6500 Evropanů a přes 100 Čechů ročně onemocní rakovinou močového měchýře. Možná i proto nyní EU schválila novou směrnici pro pitnou vodu, která obsahuje tvrdší limity nebezpečných chemikálií. Pečlivě sledován bude například obsah možného „narušitele“ hormonů bisfenol A, číslo pro THM ovšem zůstane beze změny.
Španělští vědci ve své studii, která vyšla v odborném časopise Environmental Health Perspectives, hovoří pouze o skupině látek nazývaných trihalogenmethany (THM). Jde o chemikálie, které jsou vedlejším produktem chlorování vody a které jsou potenciálně nebezpečné – ve vyšších koncentracích mohou eventuálně vést k široké škále problémů včetně zmíněné rakoviny močového měchýře. Mezi látkami je třeba chloroform.
Bohužel chlorovat vodu bez vzniku THM je velmi komplikované, stanovily se tak alespoň limity, které určují, kolik jich v pitné vodě může být. Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž upozorňuje, že i když jisté nízké potenciální riziko z konzumace THM plyne, stále je lepší pít dezinfikovanou vodu s THM než zcela neošetřenou, ve které mohou přežít bakterie typu e.coli apod.
Limit pro Evropskou unii byl stanoven 100 mikrogramů na litr (μg/L), Česko si stanovilo ještě svůj vlastní, speciální pro chloroform 30 μg/L.
Většina evropských zemí takových úrovní reálně nedosáhne, ze studie vyplynulo, že průměrný obsah THM v pitné vodě pro EU byl 11,7 μg/L, pro Česko pak 12,5 μg/L. I to nicméně stačilo na to, aby látce v pitné vodě bylo možné přisoudit tisíce případů rakoviny močového měchýře po celé EU ročně. V Česku 135 (pět procent z celkového množství u nás).
Do hledáčku přicházejí nové škodliviny
Evropská unie nakonec v aktualizované směrnici nechala limity THM beze změny. Místo toho se zaměřila na jiné látky, které rovněž představují problémy. A často větší, než THM. Jde zejména o endokrinní disruptory.
Mezi ty patří bisfenol A (BPA) – látka, která se využívá při výrobě běžných plastů. Jejím problémem je, že v lidském těle dokáže napodobit ženský hormon estrogen a tím narušit celkovou produkci hormonů. Zvlášť nebezpečný je pro těhotné ženy, těm může narušit vývoj plodu. Poslední roky se proto lidem doporučuje ze svého okolí BPA eliminovat.
Trend zaznamenaly i firmy – čím dál častěji lze koupit výrobky z plastu, které jsou „BPA free“. Nová směrnice uvádí, že BPA může být v pitné maximálně 2,5 μg/L.
Další novinkou je regulace tzv. PFOS a PFOA – skupiny chemikálií, které se nachází v podzemní vodě zejména v důsledku znečištění od hasících pěn, ale také od teflonových pánví nebo nepromastitelných papírů. Jejich zdravotní účinky dosud nejsou jasné, ale testy na zvířatech naznačily, že ve velkých dávkách mohou eventuálně vést k rakovině jater či prsou.
V neposlední řadě EU zpřísnila limity pro obsah olova a chromu v pitné vodě, plus zavádí ukazatele pro chlorečnany a chloritany, další vedlejší produkty dezinfekce.
EU chce po městech více pítek
Evropští poslanci směrnici potvrdili na konci loňského roku, 18. února jí dal zelenou výbor pro životní prostředí. Definitivní schválení má nastat v příštích týdnech. Členové schůze se na úvod shodli, že pitná voda je v EU kvalitní, vždy je ale možné směřovat k ještě větší kvalitě. Důležité je u lidí vzbuzovat důvěru, aby ji pili, a snížila se tak spotřeba vody v plastových lahvích.
Směrnice proto apeluje i na větší dostupnost pitné vody. „Podle novely budou členské státy muset zlepšit přístup k pitné vodě zejména pro ohrožené skupiny. Součástí této snahy má být instalování pítek a kohoutků ve veřejných prostorách. Kromě toho se mohou evropské země dobrovolně rozhodnout, že přijmou další opatření na podporu používání kohoutkové vody, jako jsou informační kampaně nebo vybízení k poskytování kohoutkové vody bezplatně či za nízký poplatek v restauracích,“ stojí v prohlášení.
Evropská komise doufá, toto opatření povede eventuálně ke snížení spotřeby balené vody o 17 procent. Zapracovat na informování o kvalitě „kohoutkovky“ je podle poslanců třeba i proto, že lidé dle jejich zjištění obvykle pitné vodě v cizích zemích (i v rámci EU) nevěří.
Témata:
Související
