Co se statistiky týče, jde o menší množství, než předloni, kdy pracovníci PVK museli řešit 501 případů černého odběru. Stále ale nejde o zanedbatelné číslo. Častějším problémem podle Mrázka byly případy nelegální produkce odpadních vod, kterých bylo zapotřebí řešit 214. „V drtivé většině případů se jednalo o nepřihlášenou kanalizační přípojku či přímé napojení do revizní šachty,“ uvádí mluvčí.
VIDEO: Ohňostroj pro božského Gotta: Nad Prahou se zalilo nebe do zlata! Vyšehrad zaplnily davy lidí
Podvádět se nevyplácí
Jak PVK potenciální černé odběry vytipovává? Nejčastější kontrolou odběrných míst z vlastní databáze. Nejjistější je přitom fyzická kontrola odběrného místa, které nemusí být v databázi PVK – například vlastní studně s ohledem na napojení do veřejné kanalizace. Co se odpadních vod týče, probíhá kontrola pomocí kamerového průzkumu stokové sítě.
Jakýkoliv černý odběr je potom pro vlastníka nemovitosti nepříjemný v možné peněžité sankci. Tu buď stanovuje PVK v rámci způsobené škody, a pakliže nelze zjistit dobu trvání tohoto černého odběru, bývá stanovena doba doplatku služeb za tři až čtyři roky zpětně od data zjištění neoprávněného odběru nebo vypouštění. Za loňský rok, při řešení 379 případů, nafakturovaly PVK částku přesahující 2,3 milionu korun.