Kostel Nejsvětějšího Salvátora byl už od 16. století domovem Jezuitů. Ti byli známí především velkou zálibou ve vědě a technice. Už v 17. století tu, společně s rozsáhlou knihovnou ve vedlejším Klementinu, vzniklo matematické muzeum plné nejmodernějších vědeckých přístrojů a technických pomůcek. To ale nebylo všechno, návštěvníci mohli v Salvátorovi obdivovat různé automatické přístroje nebo kupříkladu mechanickou želvu. Třeba slavný pražský Španěl Rodrigo Arriaga tu s oblibou přemýšlel nad fyzikálními zákony. Aby si lépe dokázal představit gravitaci, pouštěl kuličky z vysoké lucerny kupole kostela nad křížením a měřil jejich rychlost.

Proto si i Josef Pleskot pro svoje dílo zvolil Kostel Nejsvětějšího Salvátora. „Dlouhodobě se snažíme v našem chrámu propojovat historii se současností, tak jak to dělali i naši předchůdci,“ řekl při zahájení Norbert Schmidt, architekt a teolog, který s Pleskotem spolupracuje už 12 let. „Je to nejméně umělecké dílo, co tu kdy bylo, ale myslím, že přesně vystihuje naši snahu o to propojení,“ dodal.

Kyvadlo bude zavěšené doprostřed, do centra hlavní lodi, nad hlavy návštěvníků bohoslužeb. Do pohybu se uvádí ručně, což je docela oříšek. „Celá konstrukce je velmi náročná na statiku. Jakákoli nervozita přenesená do kyvadla při jeho rozpohybování může celý mechanismus rozhodit. Proto jsem moc rád, že náš kolega Pavel se ukázal se svým stoickým klidem jako ideální kandidát,“ vysvětlil architekt Josef Pleskot.

Obrovské, přesto subtilní

Kyvadlo je vytvořeno z klasických materiálů jako je dřevo a kov. Jeho rozměry jsou opravdu velkorysé. Kyvadlo samo o sobě měří 10 metrů a je zavěšeno na vzpěrách, které jsou upevněny z každé strany na kostelní galerii. Přesto celý objekt působí velice subtilně. Architekt Pleskot do svých návrhů integruje dokonalost technických konstrukcí a právě v souvislosti s historií svatého Salvátora jeho dílo ještě více vynikne. Celé dílo může v prostoru evokovat různé asociace. Kromě kyvadla může připomínat prostorový kříž nebo třeba středověkké beranidlo. 

Josef Pleskot se narodil roku 1952 a patří mezi nejuznávanější české architekty současnosti. Za své realizace získal řadu ocenění a jeho stavby pravidelně reprezentují českou architekturu v zahraničí. Od roku 1991 vede vlastní architektonickou kancelář AP ATELIER. Mezi nejznámější jeho realizace patří průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, rekonstrukce legendární továrny na vodoměry v Holešovicích, rodinná vila nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, přestavba litomyšlského pivovaru, nebo sídlo ČSOB v Radlicích. Stojí také za revitalizací industriálního území ostravské Dolní oblasti Vítkovic, kde přestavěl vysloužilý plynojem na koncertní sál Gong.

Fotogalerie
9 fotografií