Celkem 5 029 havárií vodovodní sítě museli odborní pracovníci v roce 2019 řešit. Jedná se o druhé největší číslo za uplynulých 10 let. Nejvíce případů nastalo v roce 2018, kdy museli řešit 5 208 havárií. „Loni nám přála mírná zima a také léto nebylo tak suché jako o rok dříve. Právě pohyb půdy a koroze materiálu byly nejčastější příčinou havárií, podílely se na nich v pětadevadesáti procentech,“ říká tiskový mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

Rychlá rota

I přes ne úplně nízké číslo se přitom podařilo téměř nemožné – za celý rok dosáhli toho, že průměrné přerušení dodávek pitné vody na jednu havárii trvalo téměř 9 hodin. V podstatě by se dalo říct, že přes noc byli s daným problémem pracovníci PVK vypořádaní. V minulosti přitom odstávky vody v průměru překračovaly 10 hodin a více.

„To přisuzujeme rozsáhlému monitoringu sítě, který nám umožňuje operativně reagovat a dorazit na místo havárie co nejdříve,“ dokládá Mrázek. Velký podíl na nižším výskytu havárií má podle něho také obnova vodovodních sítí, která redukuje jejich poruchovost. Celkové výdaje na tyto opravy podle mluvčího přesáhly 1,3 miliardy korun.

Kde se nedaří?

Oproti vodovodní síti zaznamenala nárůst poruch stoková síť, kudy se odplavují nečistoty při deštích nebo odpady z domácností. V roce 2019 vyjížděli pracovníci PVK do terénu v 3 507 případech, což je šestý největší počet v uplynulých 10 letech. Znamenalo to rovněž o 123 havárií více, než předloni. Nejčastěji se poruchy týkaly přípojek.

Problematickými pro PVK byly za loňský rok i tzv. havárie I. kategorie, tedy ty, kdy je bez vody více než tisíc odběratelů, potažmo strategické, zdravotnické a sociální objekty. Za loňský rok takových havárií bylo 74, což je o 7 více než v roce 2018.

Fotogalerie
10 fotografií