14°C
Podzemí Vyšehradu je nejvíce tvořeno tzv. kasematy, přičemž nejznámější z nich je podzemní sál Gorlice, kde se v současnosti nachází šest původních soch z Karlova mostu. „Kasematy jsou klenbové podzemní prostory, které se nachází přímo v nitru hradeb pevnostního opevnění,“ vysvětluje Kučera. Vznikaly souběžně s výstavbou vyšehradských barokních hradeb v 17. století – nejprve byly vyztužené a posléze zasypané několika metry zeminy a kamení, které se pak obložily cihlami..
Neefektivní hříčka škodolibosti?
Obvod Vyšehradu, který tvoří opevnění, je doslova protkán sítěmi podzemních chodeb, které měly více účelů. „V případě obležení Vyšehradu se jimi mohla obranná posádka nepozorovaně přemisťovat. V kasematách byl také přístup ke střílnám a dělovým komorám, a v neposlední řadě právě uvnitř nich mohli obránci naslouchat, jestli se útočící armáda nehodlá do citadely nepozorovaně prokopat,“ vysvětluje Kučera. Kasematy též sloužily i jako nouzová ubytovna, popřípadě skladiště potravin nebo střelného prachu.
Pro obranné účely nicméně podle ředitele Vyšehradu ve výsledku moc vhodné nebyly. „Střílny byly budované výhradně pro leváky,“ krčí Kučera rameny. Proč? To zůstává otázkou. „Kasematy navíc měly příliš málo průduchů, takže pokud by v nich vojáci zahájili střelbu, velice brzy by se začali zalykat spalinami ze střelného prachu.“ Pakliže jste se někdy procházeli na Vyšehradě po hradbách, a zajímalo vás, co že to vlastně místy vystupuje na povrch v podobě „betonových hřibů“, vězte, že to jsou právě ony zmiňované půl metru široké ventilační průduchy, o nichž je řeč.
„Zapomenuté“ podzemí
Hradby Vyšehradu jsou po obvodu lemovány betonovými hřiby - ve skutečnosti se jedná o vyústění ventilačních průduchů, které vedou do podzemních chodeb, které se nachází v hradbách citadely.
Autor: Lukáš Zima
Podle Kučery se pod Vyšehradem nachází zhruba kilometr prozkoumaných kasemat. „Celkově je ale podzemí prozkoumáno asi ze 17 %,“ myslí si. „Nikdo pořádně neví, co se nachází na gotické úrovni Vyšehradu, protože dnešní podoba Vyšehradu je mnohem vyšší, než tomu bývalo ve středověku.“
Jedním z nově objevených podzemních prostor jsou tzv. Podolské kasematy, které se nachází v hradbách na jižní straně citadely, prakticky nad podolským Ústavem pro péči o matku a dítě (ÚPMD). Ty byly letos v rámci ojedinělé akce Na den pod zem zpřístupněny vůbec poprvé.
Stejně jako většina vyšehradských kasemat, i jejich stáří je odhadováno na více než tři staletí. Oproti jiným s nimi však byly veliké plány. „Ještě za dob první republiky začaly být upravovány jako protiletecký kryt. Po přijetí Mnichovské smlouvy však od tohoto plánu bylo upuštěno,“ vysvětluje Kučera k několik set metrů dlouhým chodbám, které jsou přístupné jak z „podhradí”, tak i z Vyšehradu.
Tam ovšem vstup nechali komunisté v 70. let zasypat z důvodu bezpečnosti, aby do podzemí nechodili nezvaní lidé. „Jediné, co po původním vchodu zbylo, bylo zábradlí, které postupem let zarostlo. Nikdo pořádně nevěděl, k čemu slouží, proč tam je. Až průzkum odhalil, že se jedná o zasypaný vchod, který byl obnoven.“
Centrum zájmu nacistů i komunistů
Protileteckým krytem se Podolské kasematy nestaly, nicméně nacisté je v průběhu protektorátních let využívali pro účely lazaretu a sanatoria SS, který byl zřízen 18. listopadu 1939 v budově dnešního ÚPMD. S ohledem na komfortní až luxusní vybavení té doby zde byli léčeny nejen nacistické špičky v Čechách, ale rovněž zajatí odbojáři, na jejichž přežití kvůli prozrazení citlivých informací nacistům velice záleželo.
Hradby vyšehradského opevnění jsou protkané chodbami - tzv. kasematy. Do těch méně známějších jsme se za asistence ředitele Národní kulturní památky Vyšehrad Petra Kučery vypravili. David Zima
„Dne 13. května 1941 sem byl přivezen zraněný Josef Mašín a operován. Dne 18. června 1942 zde Karel Čurda identifikoval Jana Kubiše, který sem byl převezen v bezvědomí z Resslovy ulice a zemřel krátce po převozu,“ uvádí v Průvodci protektorátní Prahou k podolskému lazaretu badatel Jiří Padevět.
Ani po druhé světové válce si Podolské kasematy od zájmu lidí „neodpočinuly.“ V 50. letech se totiž staly „rejdištěm“ pouličního gangu Vyšehradští jezdci, kteří okatě dávali najevo svůj nesouhlas s komunistickým režimem v Československu. „Jeho členové psali protikomunistická hesla, kterými jsou dnes Podolské kasematy víceméně posety,“ uvádí Kučera. „Komunisté pak jejich činnost do značné míry zdiskreditovali tím, že gangu přiřkli i nejrůznější krádeže, loupeže, výtržnictví. Jeho členové skončili ve vězení, a dodnes se o činnosti gangu ví pramálo hodnověrného.“
Podzemní hřiště pro děti?
Podolské kasematy byly veřejnosti vůbec poprvé jednorázově zpřístupněny v rámci 4. ročníku celopražské akce Na den pod zem. Akce spočívá v komentovaných exkurzích do podzemních prostor hlavního města, které nejsou běžně přístupné. Letos probíhá výjimečně ve dvou víkendech - 7. a 8. března, a 14. a 15. března.
Ředitel Vyšehradu se ovšem domnívá, že by nebylo od věci zpřístupnit toto podzemí veřejnosti pravidelně. Celoroční provoz zajišťuje elektrické osvětlení, které je v jinak potemnělých a vlhkých chodbách rozvedeno. „Byl bych rád, kdybychom Podolské kasematy, podobně jaké jiné tady na Vyšehradu, definitivně veřejnosti zpřístupnili letos v dubnu nebo v květnu,“ sdělil Kučera. Podle něho například představují do jisté míry ideální prostor pro nejrůznější dětské bojovky.
