Pět nejhorších pandemií v historii: Chřipka, AIDS i neštovice mají na svědomí miliony lidí!

Objevil se mezi lety 165 a 180 našeho letopočtu v Římské říši, kam ho zatáhli vojáci vracející se z Blízkého východu, konkrétně z Mezopotámie (v oblasti dnešního Iráku). Antoninovský mor byl pojmenován podle vladaře Marca Aurelia Antonina Augusta.

Ve skutečnosti se pravděpodobně jednalo o epidemii pravých neštovic. Průběh podle Zdravotnického deníku popsal historik Cassius Dio: „Na jejich tělech se objevovaly boláky, které praskaly a šířily mor dál. Nakažení šíleli. Rozškrabávali si vředy, do kterých se dostávala špína, takže nešťastníkům nakonec hnisalo celé tělo a po městě se šířil strašný puch. Nakonec se choroba nasytila a zmizela na Východě, odkud přišla.“

Jen v Římě dokázala nemoc zabít až 2000 lidí za den! Celkem nemoci podlehlo pět milionů osob, což byla přibližně třetina tehdější populace. Historici dnes věří, že právě antoninovský mor podlomil ekonomickou stabilitu Římské říše.

Skutečný mor připlul na lodi plné zrní a krys z Egypta do Byzantské říše v roce 541. Během pár měsíců zasáhl Konstantinopol, Mezopotámii ale i Galii a Irsko. Podle tehdejších dokladů během nejhoršího období zemřelo právě v Konstantinopoli i pět tisíc lidí denně. Když nemoc poprvé zmizela, metropoli chybělo asi 40 % obyvatel. Vědci věří, že šlo o první skutečný výskyt dýmějového moru.

Justiniánský mor se pravidelně vracel vždy alespoň jednou za generaci. Během prvních 50 let vyhubil polovinu obyvatelstva zasažené oblasti. Zcela zmizel až v polovině osmého století. Proč, to se zatím neví.

Na třetím místě se umístila jediná moderní pandemie, se kterou navíc svět stále bojuje. Dnes už dokážeme chronické onemocnění imunity potlačit natolik, že postižení s nim prožijí dlouhý život zdánlivě bez komplikací. Pořád ho ale nezvládáme natolik, abychom ho uměli zcela vymýtit.

AIDS způsobovaný virem HIV pochází z Konga, poprvé AIDS jako nemoc vědci označili v roce 1981 (virus objevili o dva roky později), ačkoliv první popsaný případ existuje už roku 1959. Z Afriky se rychle rozšířil do Spojených států už na přelomu 60. a 70. let.

Od roku 1981 zabil už přibližně 36 milionů lidí. V současnosti nakažených HIV žije mezi 30-35 miliony, nejvíce pak v Africe a Spojených státech.

Název nemoci, která zachvátila mezi lety 1918 a 1920 svět už tak zdecimovaný I. světovou válkou, v lidech stále vyvolává strach. Virus H1N1 nakazil 500 milionů lidí z tehdejší populace asi 2 miliard na celém světě. Nemoc se šířila závratnou rychlostí zejména kvůli přeplněným válečných táborům a zákopové válce.

Španělské chřipce během dvou let podlehlo někde mezi 17 - 50 miliony lidí, některé zdroje ale uvádí až sto milionů. Dlouhé roky se vedly dohady proč byla právě španělská chřipka tak smrtící, poslední vědecké závěry hovoří o velmi jednoduchém důvodu - podvýživa, vyčerpání a špatná hygiena stály za vysokou úmrtností.

Varianta chřipkového viru H1N1 se vrátila v roce 2009, známe ji pod názvem prasečí chřipka.

Největším zabijákem v lidské historii byla morová pandemie ve 14. století. Také zvaná Černá smrt zabila během 22 let asi 75 milionů lidí (některé odhady hovoří až o 200 milionech lidí), přičemž tehdejší populace čítala pouhých 450 milionů lidí! Jen čtyři roky řádění dýmějového moru v Evropě zdecimovali místní populaci na polovinu.

Toto onemocnění má svůj původ ve střední Asii, kde se čas od času objevovalo u kočovníků. Kvůli obchodníkům využívajícím proslulou Hedvábnou stezku se dostala z Asie přes Mezopotámii až do Evropy. Od janovských kupců, kteří nemocí sami trpěli a krys, které přivezli na svých lodích, se mor rozšířil patrně ze Sicílie dále na starý kontinent.

Černá smrt, která dostala svůj název od černých lézí na těle nemocných, se šířila i díky příznivým podmínkám. Koncem 13. století se zhoršilo klima, což vyústilo v malou dobu ledovou, kvůli tomu i dlouhodobé hospodářské nestabilitě docházelo k obdobím hladu až hladomoru. Oslabené lidstvo tak nemělo síly se proti bakterii bránit.

Za zmínku stojí ovšem i jedna nemoc, která se nepřenáší mezi lidmi a nezpůsobila klasickou pandemii. Přesto má na svědomí patrně nejvíc úmrtí za celou historii lidstva. Řeč je o malárii.

Ta podle vědecké novinářky Sonii Shah existuje již 500 000 let a zabila od počátku až 50 miliard lidí, což je podle propočtů demografika Carla Hauba polovina obyvatelstva, které na zeměkouli žilo do roku 1900. Ačkoliv se tato čísla zdají neuvěřitelná, stačí se podívat na některé ze záznamů vedených v modernější době. Jen v 19. století (kdy už existovala antimalarika) zabila malárie 200 milionů lidí.

Vědkyně Rosemary Drisdelle se pokusila dle dostupných dat provést propočty a došla k závěrům, že nejvíce lidí na malárii zemřelo mezi roky 8500 před Kristem a 1650 našeho letopočtu - přibližně 5,4 milionu lidí každý rok! Není asi nutné připomínat, že kvůli chybějícím množnostem léčby nezní tyto teorie jako zcela nesmyslné. I v současnosti totiž stále umírá 1,2 milionu lidí ročně na tuto otřesnou nemoc.