Nejen zkažená pomlázka. „Češi hledají víru,“ říká kněz o Velikonocích pod diktátem viru

Pandemie koronaviru se dotkla nejen jednotlivců, ale i celých společenství. Obrovský vliv má karanténa a mimořádná opatření také na věřící. Během Velikonoc to pociťují i kněží, kteří celebrují v prázdných kostelech a vše přenáší pomocí internetu. Shodují se přitom, že se nyní lidé obrací na církev více, než měli ve zvyku. 

Po celém světě si věřící, ale i nevěřící nyní připomínali poslední dny Ježíše Krista a jeho následné zmrtvýchvstání. Zvyky velí, abychom se na škaredou středu, kdy Jidáš zradil Ježíše, nemračili, či abychom na Bílou sobotu zapálili svícen a osvětlili tak temnotu v den, kdy Ježíš spočíval v hrobě. Na nedělní Boží hod velikonoční pak připadly ceremonie, na které však věřící osobně vyrazit nemohli.

Vdovec Výborný: Pro řadu křesťanů bolestivé chvíle

Zatímco ostatní trápí na Velikonoční pondělí to, že nemohou vyjít na koledu a na „šupání“ žen ve svém okolí, křesťané zažívali perné chvíle právě v uplynulém pašijovém týdnu. Tradičně se totiž právě v tento týden připravovali na 50denní období Velikonoc, které končí oslavou letnic. Ty jsou symbolem seslání Ducha svatého na Zemi. 

„Pro křesťany je tento týden klíčový v rámci celého roku, prožíváme Velikonoce, velikonoční týden a já rozumím, že pro řadu křesťanů je velmi bolestivé, že nemohou prožívat tyto svátky ve společenství tak, jak je zvykem, tradicí a jak je to také hluboce vlastní křesťanům,“ uvedl minulý týden ve Sněmovně bývalý předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Babiš číhal za vilou, Moniku hnal s obří pomlázkou. Čílí ho Češi, co kašlou na opatření

Jak oslavit bezpečně Velikonoce, radila věřícím např. Česká biskupská konference. Ta byla podle Výborného v kontaktu s náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou. 

Církev pak mj. odsunula i křty dospělých, jak uvedla v tiskové zprávě ČBK Monika Klimentová. ČBK také vydala výzvu, aby si věřící na Bílou sobotu vyzdobili svá okna rozsvícenou svíčkou, nebo alespoň ikonou Ježíše Krista. 

Kněz přiznal: Zpívání do počítače? Připadám si trochu jak blázen

Pro věřící je mimo jiné důležitý kontakt se svými blízkými. To je ale v těchto dnech kvůli opatřením téměř nemožné, stejně tak návštěva kostela. Veselé velikonoční festivaly a atypické bohoslužby se letos také konat nemohou, což je pro mnoho věřících velkou ránou. 

„My jsme zvyklí např. na květnou neděli dělat průvody s kočičkami a i v dalších dnech trošku jiné bohoslužby. Často se na to všichni těší a děti taky. Že je to něco jiného. Má to atmosféru a v člověku to zanechává vzpomínku. Opravdu je to prožívání příběhu ukřižování i vzkříšení. Teď to je všechno po netu,“ zmínil pro Blesk Zprávy husitský kněz Filip Sedlák. 

Církev se musela situaci přizpůsobit a právě přenášení bohoslužeb bylo shovívavou variantou. Pustit si svého kněze můžete na internetu, na facebooku, ale i v rádiu a televizi. „Někdo je odtažitý, že to je špatně a dělat by se to nemělo,“ doplňuje Sedlák s tím, že sám byl trošku skeptický. 

„Sám si připadám trochu jako blázen, když sleduji bohoslužby kolegů, sedím před počítačem a zpívám ze zpěvníku a modlím se, ale jinak to nejde. Když se odvoláváme k Bohu, který je nad časem a prostorem, tak by nám to vadit nemělo, ale to jsou hezké teoretické řeči, ale prakticky je to o tom to zkusit…,“ konstatoval. 

Modlení na dálku

„Třeba zelený čtvrtek je velmi významným dnem, kdy se jako duchovenstvo scházíme. Zapalujeme svíce, žehnáme olejem, umýváme nohy - takto jsme se jen na dálku modlili,“ přidává se pro Blesk Zprávy také jáhen z Církve československé husitské Samuel Vašin. Doporučuje pak stránky CČSH, Hus TV nebo Plzeňské diecéze CČSH, kde se mohou lidé dočíst o aktualitách. 

Online je v koronavirové době i papež František. Ten na Velkou noc, tedy v neděli, žehnal Urbi et Orbi (městu a světu) prázdné Bazilice Svatého Petra ve Vatikánu. Přímý přenos sledovaly statisíce lidí po celém světě. 

Velikonoce v Kalifornii: Bohoslužby se streamují on-line (12. 4. 2020) | ČTK/AP - Damian Dovarganes

„Spousta farností začala bohoslužby vysílat online. Například náš husitský studentský kostel na Vinohradech vysílá každou neděli a středu živě na facebookovém profilu. Kromě studia však vypomáhám jako kazatelka v Husově sboru v Havlíčkově Brodě, kde většinu členů tvoří starší lidé, kteří nemají přístup k internetu. Ti potom zůstávají v telefonickém kontaktu s farářem a kázání jim chodí poštou,“ dodává k tématu kazatelka Terezie B. Remencová.

V důsledku karantény se pro církev nezměnili jen oslavy Velikonoc a jejich přípravy. „Mě osobně se dotkla pandemie velmi specificky. Pamatuji si na začátek, že jsem dával pomazání nemocným. Mimo jiné jednomu pánovi v hospicu. Ten pak umřel a já už se do hospicu nedostal,“ svěřil se jáhen Samuel.

Lidé jim začali víc psát i volat

Ke křesťanství se v ČR hlásí asi 10 procent populace, podle oslovených kněží ale nehrozí, že by toto číslo po pandemii kleslo. Právě naopak. „Lidé začali více psát a volat. Řešil jsem příběhy, strachy a obavy, a to skrze facebook, whatsup a i telefonicky. Ozývali se lidé, kteří se vraceli domů a nevěděli, na koho se obrátit. Zprostředkovával jsem jim informace z ministerstva apod.,“ pokračuje jáhen Samuel.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Farníci mi volali: Nemůžu do kostela, to nepřežiji. Opravdu byli vyděšení, že nemohou do kostela, což je pro faráře i trochu příjemné slyšet, že do kostela chodí rádi,“ poznamenal také Filip Sedlák s úsměvem.

„Se spoustou z nich komunikuji více než normálně. Především s těmi, u kterých si myslíme, že to potřebují. Občas přemýšlím, jestli má opravdu cenu sloužit bohoslužby online, protože vidím ty konkrétní statistiky sledovanosti toho, kdy se člověk připojuje. Že spoustu lidí vydrží jen krátce. Pak ale telefonujete farníkům a oni jsou opravdu rádi, že to děláte a že si na ně vzpomenete,“ konstatuje Sedlák.

Neozývají se ale jen věřící. Pomoc u církve hledají i jiní. „Máme velký feedback, ozývají se nám lidé, kteří se neozvali roky. Opravdu je to znát ve velké míře. Jsme tu pro všechny strádající a oni toho rádi využívají,“ doplňuje jáhen Samuel.

Po celém světě se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tentokrát ale kněží přednáší svá slova v liduprázdném kostele. Věřící se mohou připojit online. Někteří pak zaslali své fotografie, které si kněz mohl dát do lavic (12. 4. 2020) | ČTK

„Najednou vidíme, že církev není jen kostel, který si párkrát do týdne odsedíme, že to není jen výuka náboženství, ale také přesahující skutečnost modlitby a vzájemné sounáležitosti na blízko i na dálku. Církev se v podstatě vrátila tam, kde vznikla = do domácností,“ komentuje zákaz sdružování v kostelech Terezie. 

Některé kostely jsou nicméně lidem stále otevřené. Platí zde ale přísná pravidla. Lidé jsou vpouštěni postupně, musí být dva metry od sebe, jak velí hygienická pravidla, a musí se k Bohu modlit v roušce. Během ceremonií, které jsou vysílány online, je pak v kostele přítomen jen farář se ženou a varhaník. 

Probudí krize dobro, nebo se vrátíme do starých kolejí?

V čem se oslovení faráři neshodli, bylo to, zdali v nás krize vykřeše něco dobrého. Sedlák je mírně skeptický. „Nejen v našich kruzích se říká, že se děje něco velkého, že na sebe lidé začnou být hodní a příroda se vyčistí. Uvidíme po krizi, je možné, že za půl roku to přejde a už si nikdo ani nevzpomene,“ míní s tím, že „nebetyční lumpové“ zůstanou lumpy, zatímco solidární a hodní lidé akorát v době krize více pomáhají ostatním. 

Vašin naopak věří, že krize lidi promění. „Třeba si nebudou tak jisti sami sebou, protože i když si všechno naplánují, tak se ukáže, že vyšší moc se jejich světa i přesto může dotknout,“ konstatoval.