9°C
Koronavirus se šíří i po smrti? Soudní lékař zemřel po kontaktu s tělem nakaženého! Odborník popsal, jak se chránit
Zdravotníci, patologové i pracovníci pohřební služby. Ti všichni přicházejí do kontaktu s těly zemřelých osob s nemocí covid-19. V březnu se v Thajsku navíc objevil první případ, kdy soudní lékař zemřel poté, co se nakazil z infikovaných ostatků. Epidemiolog Rastislav Maďar popsal, jak nebezpečný je kontakt s tělem zemřelého, kde všude a jak dlouho se virus ukrývá.
První případ nákazy soudního lékaře, který pracoval v Bangkoku, popisuje dopis z 20. března zveřejněný v Úředním věstníku soudního a právního lékařství. Autoři dopisu Won Sriwijitalai z bangkokského RVT Medical Center a Viroj Wiwanitkit z indické DY Patil University v něm tvrdí, že „podle našich nejlepších znalostí je to první zpráva o infekci a smrti COVID-19 mezi zdravotnickými pracovníky v soudním lékařství.“
Sriwijitalai a Wiwanitkit uvedli, že když forenzní lékař chytil virus SARS-CoV-2, většina případů v Thajsku byla dovezena a nákaza se v komunitě příliš nerozšířila. Kromě toho podle nich „existuje nízká šance, že odborníci ve forenzním lékařství přijdou do styku s infikovanými pacienty, ale mohou mít kontakt s biologickými vzorky a infikovanými mrtvými těly,“ uvedli a doplnili: „V současné době neexistují žádné údaje o přesném počtu mrtvol kontaminovaných COVID-19, protože není obvyklou praxí vyšetřovat COVID-19 v mrtvých tělech v Thajsku. Přesto je nutná kontrola infekce a univerzální preventivní opatření.“
Podle epidemiologa Rastislava Maďara je naprosto klíčové dodržovat bezpečnostní opatření při manipulaci s mrtvými těly. „Pokud je jisté, že se ten lékař nenakazil někde jinde v komunitě, třeba od někoho bez příznaků, je možné, že nedodržel maximální možnou ochranu, kterou by měl mít. Možná měl respirátor nižší třídy a podobně,“ soudí Maďar.
Klinická skupina COVID Ministerstva zdravotnictví ČR zpracovala 26. 3. zprávu, podle níž zatím nejsou žádné důkazy o přenosu SARS-CoV-2 prostřednictvím manipulace s těly zemřelých osob. Potenciální riziko přenosu, ke kterému může dojít v souvislosti s přímým kontaktem s lidskými ostatky nebo tělními tekutinami, v nichž je přítomen virus, a přímým kontaktem s kontaminovanými předměty, je považováno za nízké.
Jak k nákaze může dojít?
Jedna z možností je manipulace s tělem, na jehož celém povrchu nebo oblečení může být virus přítomen. To se týká třeba pracovníků pohřební služby. „Tam není ani tak důležitá ochrana horních cest dýchacích, stačí obyčejná rouška, ale musí být voděodolné oblečení a rukavice. Tady je klíčový dotek, přenos z povrchu těla na rukavice a pak z rukavic třeba do horních cest dýchacích a do oka a podobně,“ vysvětluje epidemiolog.
Virus v moči, stolici i krvi
Jiná situace je v případě pitvy. Patolog pracuje na vysoce rizikovém pracovišti s rizikem vzniku nebezpečného aerosolu. „Patolog musí mít ochranné oblečení, brýle, štít, dvoje rukavice a respirátor kategorie 3,“ vypočítává Maďar, podle něhož se zatím neví, jak dlouho virus přežije v lidském těle. „Ale když přežije několik dní na plastu nebo nerezu, tak určitě v lidském těle nezanedbatelnou dobu také,“ popisuje Maďar. Podle něho je virus i po smrti přítomen v krvi, může být v moči, ve střevě i ve stolici. „Pro patologa jsou ale rizikové hlavně plíce, které v souvislosti s nákazou pitvá,“ dodává epidemiolog.
Kdy patolog pitvá?
Pokud se jedná o náhlá úmrtí mimo zdravotnická zařízení, to znamená, že člověk zemře doma, na ulici a podobně, pitvá se vždy, i když okolnosti nasvědčují tomu, že byl nebo mohl být nakažen koronavirem. Podle soudního lékaře MUDr. Michala Berana je pitva nutná. „Jedině pitva s jistotou potvrdí, na co dotyčný skutečně zemřel. Jestliže navíc zemřel mimo zdravotnické zařízení, je vždy nutné vyloučit i možné cizí zavinění smrti, otravu a podobně,“ vysvětluje Beran.
Zdravotnický personál při pitvě používá maximální ochranné pomůcky. Důležité jsou už i informace od koronera, který, pokud to zjistí, uvádí do zprávy o úmrtí, zda měl dotyčný v uplynulých dnech nějaké příznaky, například horečku, kašel atd. Pokud ano, je to považováno jako podezření z onemocnění koronavirem. Zároveň se mrtvému nyní dělají před pitvou výtěry a vzorky se odesílají do státního zdravotního ústavu, kde zjistí, zda byl dotyčný pozitivní na covid-19, či nikoliv.
Tělo se nemyje, nečeše a neobléká
Zpráva Ministerstva zdravotnictví ČR uvádí, že při manipulaci s tělem zemřelého se musí používat osobní ochranné prostředky, aby se předešlo přenosu prostřednictvím přímého kontaktu. Minimálně je vyžadováno použití rukavic a voděodolného oděvu s dlouhými rukávy. Standardní a poslední služby, jako je česání a mytí, se neprovádí. Tělo se neobléká. Tělo se vkládá do určeného obalu (pytel s krytým zipem ze silnostěnného plastu) a provede se dezinfekce spoje a okolí dezinfekčním přípravkem s virucidním účinkem.
Pohřeb bez prohlídky těla
Tělo s obalem se vloží do rakve. Pohřeb by měl být proveden vhodným způsobem s opatrností a použitím osobních ochranných prostředků, aby se předešlo přenosu přímým kontaktem. Vystavování těla zemřelého se neprovádí a pozůstalým není umožněna prohlídka těla. Zemřelí s potvrzeným nebo suspektním onemocněním covid-19 mohou být pohřbeni nebo zpopelněni, jak je obvyklé.
Video
Slzy a roztřesený hlas! Nakažený taxikář (53) covid-19 promluvil: Jste andělé, vzkázal lékařům a zdravotníkům.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
...a vi se, jak dlouho preziva virus po pohrbu do zeme?