Ředitel Thomayerovy nemocnice o boji s koronavirem i zemřelé sestřičce: Zachránila taxikáři život!

Blesk.cz: Je současná situace tím nejsložitějším, co jste doposud musel jako ředitel nemocnice řešit?

Zdeněk Beneš: Ano, myslím si, že to je pro mě jedna z nejsložitějších situací, se kterou jsem se ve svém profesním životě kdy setkal. Je to dáno vážností celé situace a velice těžko odhadnutelným vývojem.

Zažil jste během své lékařské praxe obdobně složitou situaci?

Složitých situací ve zdravotnictví je celá řada a člověk se s tím musí umět vyrovnávat. Nicméně velmi kritickou situaci jsem zažil například při zasedání NATO v Praze, kdy k nám do nemocnice vozili těžce zraněné policisty i civilisty, na které profesionální demonstranti házeli dlažební kostky. Tehdy šlo o mnoho těžce zraněných lidí, ale naštěstí tento stav, oproti současné epidemii, netrval příliš dlouho.

Tlouštíci s koronavirem jsou na tom hůře než kuřáci! Přední lékař varuje před obezitou

Dá se nynější pandemie v tomto ohledu s něčím srovnávat?

Myslím si, že se nedá tato epidemie co do její složitosti s ničím srovnávat. Když pominu materiální zásobování, tak je to neuvěřitelná obětavost a píle našich zdravotníků v tzv. první linii. Ten psychický tlak na ně je obrovský, pracují na hranici svého vyčerpání, a to ve velice těžkých podmínkách. Navíc je na ně uložena veliká odpovědnost. Velice jim za to děkuji a chtěl bych, aby byli dobře oceňováni, a to nejenom nyní, ale i až ta epidemie opadne, protože si to velice zaslouží.

O předminulém týdnu zemřela doma sestřička Věra z Thomayerovy nemocnice, která se nakazila koronavirem. Je po této nešťastné události něco, o čem se domníváte, že se mělo udělat lépe?

Byla to velmi obětavá a pilná sestra, která ke své práci přistupovala velmi zodpovědně a profesionálně. Málokdo si dnes uvědomuje jednu podstatnou věc, a sice tu, že to byla právě tato sestřička, která svou obětavostí a prací zachránila život vysoce infekčnímu a polymorbidnímu pacientovi – taxikáři, který vážil 180 kg. To je potřeba si uvědomit a o to více nás mrzely útoky na její osobu od některých médií či z řad veřejnosti. Tuto situaci nesla velice těžce, a to včetně její rodiny, a následně to negativně ovlivnilo i průběh její nemoci, který nakonec skončil tragédií. Je mi velice líto, co se sestřičce stalo, a upřímně toho lituji. Byla to žena, která měla srdce na pravém místě.

Nakažená sestřička Věra (†47) z Thomayerky záhadně zemřela: Dojemný vzkaz nejbližších!

„Jeden plášť, brýle a ústenka na 12hodinovou směnu fakt k takovému pacientovi nestačí. To se můžu svlékat, jak chci, a je mi to stejně prd platné,“ uvedla na facebooku zmíněná sestřička. Popisuje skutečný stav, v jakém lékařský personál musí pracovat?

Tehdy sestřička i lékař na JIP se dle svého nejlepšího vědomí chránili dostupnými standardními ochrannými pomůckami, které jsou běžně používány u pacienta při podezření na jakékoliv infekční onemocnění, na svém oddělení je měli k dispozici. Vzhledem k vypjaté situaci spojené s bojem o život velice obézního pacienta, který byl v té chvíli bohužel covid pozitivní, mohlo k infekci dojít i navzdory použitým ochranným pomůckám. Nicméně nikoliv svévolným porušením pravidel bezpečnosti práce s infekčním pacientem ze strany zdravotníků. Je potřeba si uvědomit, že bojujeme proti neviditelnému nepříteli a za situace, kdy k zavlečení viru může jednoduše dojít i prostřednictvím například oblečení nebo z bot pacienta. K přenosu viru vede, za jistých okolností, velice snadná cesta a složitě s tím bojujete. Nicméně ze všech sil se u nás v nemocnici snažíme o to, aby se náš personál a pacienti cítili bezpečně, a to v souladu s veškerými hygienickými a protiepidemickými pokyny.

Koronavirus do nemocnice se vší pravděpodobností „zavlekl“ pacient-taxikář, který byl původně léčený na zápal plic. Nešlo tehdy skutečně pacienta na přítomnost koronaviru otestovat? 

Chci zdůraznit, že zdravotnický personál nepochybil a v dané situaci se zachoval zcela profesionálně a dle standardních hygienických a protiepidemických postupů a opatření, která v té době platila. Tehdy šlo pouze o cestovatelskou anamnézu, kterou zmíněný pacient-taxikář nesplňoval. Zdravotníci dělali všechno pro to, aby pacienta především zachránili a zároveň jej udrželi při životě, a to navzdory tomu, že se jednalo o velmi komplikovaného a extrémně obézního pacienta. Dostal novou šanci na život.

Lékař pacienta (†44) zemřelého na covid-19: „Nedalo se mu pomoci.“ Pustí nakaženého taxikáře z VFN domů?

Jak moc v současné situaci nemocnice doplácí na to, že je dlouhodobě podfinancovaná? Neschází jí z toho důvodu ochranné pomůcky či spíše modernější technologie atd.?

Pravdou je, že naše nemocnice je historicky podfinancovaná. Nicméně to se rozhodně neodráží na nyní dostatečných zásobách ochranných pomůcek. Co se týče technologií, nechybí nám prakticky nic, co bychom neměli k zajištění kvalitní péče o naše pacienty. I když připouštím, že naše nemocnice je zastaralá a bude si vyžadovat budoucí investiční injekci ke zlepšení její stavební úrovně.

Radní hl. m. Milena Johnová si v uplynulých týdnech postěžovala, že žádné pražské nemocnice nechtějí přijímat seniory s lehkým průběhem koronavirového onemocnění. Je to v případě Thomayerovy nemocnice pravda, případně chystá nemocnice nějaká lůžka pro tento účel vyčlenit?

V případě naší nemocnice to tak není, že bychom nechtěli. Pečujeme o mnoho seniorů, kteří mají lehký průběh nemoci, ale v současné době máme svou kapacitu, a to jak tu personální, tak i lůžkovou, zcela vyčerpanou. Navíc se musíme starat o jednu z největších spádových oblastí v Praze, ze které k nám jezdí veliké množství akutních pacientů. To si málokdo uvědomuje. Naše nemocnice také nepřestala provádět nezbytné třeba nádorové operace během epidemie, u kterých by hrozilo nebezpečí z prodlení. Nyní budeme postupně uvolňovat kapacity i pro další nemocné, a to souběžně s covidovou epidemií. Tito pacienti naši nemocnici však zcela zaplní a poté bude naše kapacita už absolutně vyčerpaná. 

Smrt sestřičky z Thomayerovy nemocnice: Zachránila život taxikáři. Měla výčitky svědomí

Jak dlouho může být daná situace pro personál únosná? Využívá také Thomayerova nemocnice například větší pomoci mediků či studentů/studentek na zdravotní sestry?

Zatím situaci zvládáme, ale je to pro nás již velice hraniční. Za situace, kdy máte několik zdravotníků v karanténě a v běžném provozu vám chybí několik desítek sestřiček a pomocného personálu do plného stavu, to pro nás není vůbec jednoduché. Koronavirová epidemie celou věc ještě mnohonásobně komplikuje. V současné době nám velice pomáhají studenti z 1. a ze 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a to například v našem kontrolním stanu pro vstupní povinné zdravotní prohlídky. Všem medikům i dobrovolníkům bych chtěl za jejich nasazení velice poděkovat.

Jak je na tom nemocnice v současných dnech s ochrannými pomůckami?

Máme jich zatím potřebné množství, ale vše je závislé na pravidelných dodávkách Ministerstva zdravotnictví ČR, a to zvláště u respirátorů typu FFP3 bez ventilů. Vlastních jednorázových roušek máme dostatečnou zásobu, která nám vydrží určitou dobu. Jejich spotřeba se však neustále zvyšuje a jsme závislí na jejich průběžném zásobování. Například gumových rukavic máme zásobu zhruba na týden. Je pravda, že dobrovolníci a různé organizace nám dodávají i bavlněné roušky. Za to jim chci velice poděkovat, protože i tímto způsobem nám velice pomáhají. Tyto roušky však nejsou náhradou za ty zdravotnické. Jejich účel je spíše podpůrný, a to například pro naše technické profese či administrativu atd.

Slzy a roztřesený hlas! Nakažený taxikář (53) covid-19 promluvil: Jste andělé, vzkázal lékařům a zdravotníkům

Jak je zabráněno, aby se infekce nešířila mezi jednotlivými odděleními? 

Již před časem jsme uzavřeli naši závodní jídelnu a nyní to u nás funguje tak, že si každý člověk individuálně chodí pro svůj oběd buď do ešusu, anebo do potravinového obalu. Dále tam, kde to jde, jsme ustanovili jednotlivé zdravotní týmy, které se mezi s sebou na směnách střídají. Na všech našich pracovištích platí již dlouhou dobu přísný zákaz návštěv a dále režimová opatření v souladu s hygienickými a protiepidemickými nařízeními a pravidly.

Plánuje se znovuzřízení odběrového místa v nemocnici?

Vše je závislé na kapacitních možnostech externích laboratoří, které by pro nás zpracovávaly odebrané vzorky. Stále u nás funguje odběrové místo v rámci infekční ambulance, ale zatím pro pacienty, kteří chodí k nám do nemocnice, zaměstnance či pro akutní případy.

Jsou nějaká opatření například pro náhlý syndrom vyhoření u zdravotníků v souvislosti s nastalou psychicky i fyzicky náročnou situací?

Tady by vám mělo odpovědět především ministerstvo zdravotnictví, které nedávno například zprovoznilo linku kolegiální podpory určenou pro telefonickou psychosociální pomoc zdravotnickým pracovníkům v ČR. Linka je k dispozici od 30. března. Jsem velice rád, že takováto podpora vznikla, protože zdravotníci se denně dostávají do velice složitých a stresových situací, které nejsou pro ně vůbec jednoduché a každá pomoc je pro ně přínosem. Důležitá je celospolečenská dobrá atmosféra, která povede k lepší náladě mezi lidmi, abychom virus společně porazili.

První v Praze: Thomayerka proti koronaviru nasadila experimentální lék Plaquenil

Kdy se nemocnice hodlá postupně vracet k běžnému režimu?

Zásadní je, že jsme dosud neodkládali důležité a akutní zákroky, u kterých by hrozilo nebezpečí z prodlení. S dalším vývojem se budeme především řídit pokyny a doporučeními ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR. V současné době se však průběžně připravujeme na běžný režim, který dokážeme spustit prakticky operativně, a to dle aktuální situace a množství pacientů. Stále to ale bude záviset na vývoji koronavirové epidemie. Je však zřejmé, že se nesmí vedle této epidemie zanedbávat i běžná onemocnění.  Podle pořadníku však postupovat nebudeme. Budeme léčit podle závažnosti onemocnění dle rozhodnutí ošetřujícího lékaře a kapacity nemocnice. 

Eviduje nemocnice nějaké finanční ztráty či zvýšené náklady? Jak teď koronavirus a opatření s ním spjatá vlastně zamává s rozpočtem?

Díky této epidemii musíme řešit například personální komplikace, které nám vznikají. Za situace, kdy máte několik zdravotníků v karanténě a v běžném provozu vám chybí několik desítek sestřiček a pomocného personálu do plného stavu, tak to pro nás není vůbec jednoduchá situace. Současná epidemie budeme mít pro nás zcela určitě významné ekonomické ztráty. Tomu se bohužel nevyhneme. Nicméně musím zmínit i to, že jsme pro naše zdravotníky navýšili mzdové prostředky. Jedná se o ty zdravotníky, kteří se především starají o covid pozitivní pacienty. Tito zdravotníci v tzv. první linii si to bezesporu velice zaslouží. S tímto opatřením se nám však automaticky zvýší i celkové mzdové výdaje, se kterými jsme dopředu nepočítali.