Děsivý masakr 21 lidí v malé vesničce na Valašsku: Na oběti tam vzpomínají dodnes

Některé osady a vesnice na Valašsku se na konci druhé světové války staly útočištěm partyzánů, což ale vedlo ke krutým represím ze strany Němců a několika masakrům jejich obyvatel. Nejznámějším z nich je vypálení Ploštiny s téměř třemi desítkami obětí, podobný osud ale potkal 23. dubna 1945 i Prlov, ležící zhruba deset kilometrů jižně od Vsetína. Na konci nacistického řádění zůstalo 21 mrtvých ve věku od 17 do 56 let a osm vypálených stavení.

Prlovu a jeho obyvatelům se stala osudnou zrada jednoho z partyzánských pomocníků, vynucená mučením po zatčení, stejně jako útěk dvojice zajatých maďarských důstojníků, které v obci ošetřovali. 

Nacisté si vybrali trojici partyzánů, které mučili a pak pověsili na stromech u Bratřejova. Velkou část zbylých obětí příslušníci SS nahnali do jejich stavení, která následně zapálili. Další lidi „jen“ zastřelili. Válku nepřežil ani Alois Oškera, jeho tělo spolu s těly čtyř členů jeho rodiny bylo nalezeno po válce v hromadném hrobě v zahradě zámku ve Vizovicích.

19 let od sebevraždy Vlastimila Brodského (†81): Před smrtí napsal tajný dopis Zázvorkové (†83)

Poslední nacistickou trestnou akcí v předvečer osvobození Valašska bylo vypálení osady Vařákovy Paseky nad Lačnovem v noci na 3. května 1945. Zabiti byli čtyři lidé, vypáleno bylo osm chalup z deseti. Jak uvedla ČTK, za masakry byla jednotka SS Josef, vedená dvěma českými Němci, Walterem Pawlofským a Kurtem Wernerem Tutterem.

Ani jeden z nich ale nebyl za valašské masakry potrestán, Tutter se stal dokonce v 50. letech spolupracovníkem komunistické StB v západním Německu, dodala agentura.