Praha se dočkala pandy! Místo médi připomíná motýlka, obroste zelení a povyroste o desítky metrů

Málokdo se odvažoval doufat, že jednou v Praze spatří pandu. Díky přičinění botaniků z Botanické zahrady hl. m. Prahy tomu tak skutečně je. Panda olejnatá neboli Panda oleosa nicméně nepochází z Číny ani z Asie, nýbrž z Afriky. Semena této vzácné dřeviny sehnala zahrada až v dalekém Kongu.

Africký unikát

„Je to vcelku vzrůstný strom, který může dorůst až do výšky 30 metrů. Jeho plody se využívají pro výrobu oleje, což se promítá i do jejího pojmenování,“ vysvětlil ředitel botanické zahrady Bohumil Černý. Bohužel ale s jejím olejem Češi moc do styku nepřijdou. Jedná se totiž o vzácnou rostlinu, která se vyskytuje jen v oblastech západní Afriky, a to v takovém množství, které neumožňuje větší produkci a vývoz. Mimo Afriku se moc nevyskytuje. Ta v Praze je podle ředitele s největší pravděpodobností jediná v České republice. „Nepočítáme-li soukromé sbírky, které nejsou veřejně přístupné. A i u těch bych byl na vážkách.“

Do botanické zahrady se dostala v množství deseti semen, která jsou sama o sobě veliká zhruba jako vlašský ořech. „Po uvaření tak i chutnají,“ připouští ředitel. V zahradě se o ně začali starat loni přesně na Mikuláše, a po zevrubné péči, která spočívala v neustálém zalévání a zavlažování při teplotách nad 20 °C, letos 1. dubna konečně vyklíčila.

„Klíčivost semen je velice nízká a trvá velice dlouho. Zpravidla rostlina čeká na období dešťů,“ vysvětlil k tomu ředitel, proč je vlastně i ve volné přírodě tak ojedinělá. „Jeden exemplář z několika semen, která jsme se snažili vyklíčit, je pro nás obrovský úspěch.“

Pandu v Praze uvítali ředitel botanické zahrady Bohumil Černý a náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN):

Kam s ní?

Návštěvníci botanické zahrady pandu, jejíž dva listy připomínají tvar zeleného motýlka, hned tak neuvidí. Pro její choulostivost totiž musí být zatím v zázemí, kde o ní pečují odborníci. Vystavena ale bude příležitostně ve vitríně. A pak? „Kvůli podmínkám, které nabízí, ji hodláme umístit do skleníku Fata Morgana. Ten má ale výšku 11 metrů, takže pochopitelně obdobně jako jiné pěstované dřeviny ji budeme muset tzv. bonsajovat čili pravidelně zastřihovat tak, aby se vešla.“ S jejím vysazením do expozice se počítá do dvou let.

Není panda jako Panda

Název rostliny může být pro mnohé matoucí. Leckdo si totiž pod pandou nepředstaví rostlinu, ale neohrabaného medvídka roztomilého vzhledu. Jak je možné, že mají totožné pojmenování?

„Jeden z konžských politiků, kteří ve 30. letech 20. století prosazovali snahy o nezávislost, se jmenoval Paul Panda Farnana (†42),“ vysvětluje ředitel původ názvu rostliny. „Stál v čele protikoloniálních nálad v zemi, která v roce 1960 získala nezávislost, a právě na jeho počest je rostlina pojmenována.“

Motýlů se už letos nedočkáme

Ačkoliv přesně před měsícem zůstával Bohumil Černý optimistou co do konání mimořádně originální a oblíbené výstavy tropických motýlů, koncem dubna se bohužel věci mají trošku jinak, než jak se původně doufalo. Namísto odsunutí výstavy ji totiž botanická zahrada musí zcela odřeknout. O to větší „darda“ pro zahradu to je, když ji jen za poslední týden navštívilo přes osm tisíc návštěvníků.

Botanická zahrada může nyní otevřít pouze své venkovní expozice, nikoliv skleník. Pro konání výstavy to však není jediná překážka. „Motýlí kukly nám chodí z farmy u Stratfordu nad Avonou. Jelikož se koronavirus vyskytuje i v Anglii, tak nám bohužel nemohou garantovat, že se k nám kukly dostanou za 24 hodin tak, jako tomu bylo v předešlých letech,“ mrzí ředitele.

Motýli se totiž líhnou už během přeletu mezi Anglií a Českou republikou. „V okamžiku, kdy by došlo ke zdržení, byť o jeden den, došlo by k podchlazení kukel a snižování jejich kvality. Motýli by se pak mohli líhnout deformovaní, což bychom opravdu neradi zapříčinili,“ vysvětluje Černý. První výstavou, které se tedy nejen Pražané v botanické zahradě dočkají, by měla být výstava jehličnanů v létě.