Lhala Čína? Expertka řeší zmizelé lidi i data o mrtvých, z Česka zní volání po vyšetřování

Kolem Číny je opět rušno. Australané požadují nezávislé vyšetřování o vzniku pandemie koronaviru, čelí přitom výhrůžkám, že k nim přestanou jezdit čínští turisté.

O Číně zapochyboval i prezident USA Donald Trump. Uvedl, že Čína mohla zabránit rozšíření nákazy do světa a nevyloučil, že Spojené státy budou požadovat odškodnění. „Vedeme vážné vyšetřování. Nejsme s Čínou spokojeni, nejsme spokojeni s celou situací. Myslíme si, že to mohlo být zastaveno u zdroje. Mohlo to být zastaveno rychle a nemuselo se to rozšířit do celého světa,“ uvedl na úterní tiskovce ve Washingtonu Trump.

Mizející lidé v Číně

Komunistická Čína je přitom označovaná za původce pandemie a režimem, který dál čelí obvinění z pošlapávání lidských práv. Celý svět obletěl případ doktora Li Wenlianga, který na koronavirus upozorňoval už loni, čelil však ústrkům a nakonec nemoci sám podlehl. Šíří se také zvěsti o případech lidí, kteří v Číně záhadně mizí. Narazili na pravdu? Na problém, který by poškodil režim i v očích světové veřejnosti v době mohutné pandemie covid-19?

Odhalili čínskou pravdu? Zmizelý novinář se objevil, slavné autorce vyhrožují, další jsou fuč

„Je velmi dobře, že čínský režim není schopen ovládat diskurz ani v rámci Číny samotné a ani v rámci světa, i když se o to pochopitelně snaží. Je dobře, že se stále na to poukazuje, že se vznáší jména lidí, kteří zmizeli nebo kteří zemřeli, whisteblowerů, kteří poprvé mluvili i tom, že se virus chová zvláštním způsobem a že to není standardní chřipka,“ řekla Blesk Zprávám analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.

„Je dobře na ně poukazovat a Čínu pořád tlačit k tomu, aby to, že ti lidé zmizeli, neznamenalo, že to svět přehlídne, ale že chceme vědět, co se s nimi stalo, kde jsou,“ dodala Karásková.

Benešík: Čína šířila mylné informace

Volání po vyšetřování vzniku a šíření covid-19 se zaznělo i v české Poslanecké sněmovně. Opětovně i v úterý, když poslanci řešili prodloužení nouzového stavu v Česku. Na přání komunistů byl prodloužen do 17. května a nikoli do 25. května, jak chtěla vláda.

Výzvu, aby prosadil vyšetřování na půdě EU, adresoval poprvé už minulý týden premiérovi Andreji Babišovi (ANO) poslanec a šéf Výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Žádal Sněmovnu, aby Babiše pověřila při jednání Evropské rady vyzváním Evropské komise k „vyšetření faktorů, které vedly ke vzniku pandemie, jakož i k vyšetření zavádějících informací o novém koronaviru covid-19“.

„Vede mě k tomu jak závažnost situace, která bude mít masivní dopad na světovou ekonomiku, politiku a společnost, tak informace svědčící o závažných pochybeních čínské vlády. Výzkumy ukazují, že k takto masivnímu rozšíření nákazy nemuselo dojít, kdyby Čína včas učinila nezbytná opatření,“ vysvětloval poslancům Benešík. A zmínil i některá konkrétní čínská pochybení.

„Ve chvíli, kdy byl uzavřen jedenáctimilionový Wu-chan, ohnisko prvotní nákazy, opustilo město už mezitím několik milionů obyvatel, kteří v rámci enormní migrace kolem hlavních čínských svátků Nového roku zamířili za svými rodinami po celé Číně i do zahraničí, nebo se vydali během svátečního volna na cesty po světě. A právě tito cestující pandemii způsobili,“ uvedl Benešík ve Sněmovně.

Expert o laboratoři ve Wu-chanu: Dělali tam šílené věci, aby upravili koronavirus

„Čína po dlouhou dobu šířila mylnou informaci, že virus není přenosný z člověka na člověka. Přitom již 31. prosince 2019 informovalo tchajwanské Centrum pro kontrolu šíření nemocí Světovou zdravotnickou organizaci o opaku,“ upozornil také.

Šiřila podle analytičky Karáskové Čína lži? Klamala svět ohledně počtů nakažených a obětí? „Tohle bude velmi obtížně průkazné. Když se podíváte i na evropské země, tak řada zemí nemá jednotnou metodiku, jak zahrnuje mrtvé. Belgie zahrnula preventivně všechny, kteří zemřeli na respirační selhání bez ohledu na to, jestli byli testováni jako pozitivní, nebo negativní na covid-19, u Velké Británie se také spekuluje, že nedává všechna data. Já bych byla trochu opatrná. Čína několikrát změnila metodiku počítání, byly tam pak veliké nárůsty. Nejsem si jistá, jestli je možno se dobrat jednoznačných čísel,“ řekla expertka pro Blesk Zprávy.

O datech z Číny pochyboval i Prymula

Snahu Benešíka o iniciování prošetření smetli poslanci ze stolu. Babiš o tom s unijními lídry nemluvil. Benešík se však o zaúkolování premiéra snaží dál, aby přece jen inicioval „na evropské úrovni mezinárodní vyšetření vzniku a rozšíření pandemie“. „Austrálie má podobný názor, Spojené státy mají podobný názor. A mohl bych možná jmenovat další země,“ upozorňoval Benešík. 

„Já se ptám, zdali chceme skutečně vědět, co se stalo, proto abychom byli do budoucna schopni předcházet takovýmto katastrofám. Možná někdo řekne, že je příliš brzy. Pro Australany a pro Američany příliš brzy není. Evidentně někde se stala chyba, která se stát nemusela,“ uvedl lidovecký místopředseda.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Pro Blesk Zprávy však Benešík uvedl, že se u poslanců nesetkal s pochopením, narazil i na úšklebky. A to přesto, že na klamání Číny narážel třeba i epidemiolog a šéf týmu Covid-19 Roman Prymula.

„Já si začínám myslet, že data z Číny nebyla úplně korektní. Myslím si, že neposkytují korektní data,“ připouštěl Prymula už na začátku dubna v DVTV a narážel na čínské tvrzení, že šíření viru v zemi již neprobíhá a nové případy jsou především importy ze zahraničí. „Nedává logiku, že ty případy nenarůstají (...) Já si osobně myslím, že ten proces se tam nepodařilo úplně beze zbytku zastavit,“ podotkl.

Spekulace o falšování čísel v Číně naopak odmítal prezident Miloš Zeman.

Čína nebezečí bagatelizovala, míní lidovec

„Minimálně je tam velké podezření, že čínská data byla zavádějící a ty důsledky, dopady a nebezpečnost viru Čína dlouho bagatelizovala,“ říká Blesk Zprávám Benešík. Upozorňuje i na americké studie, že pokud by Čína zavedla opatření o týden dříve, mohl být dopad o 65 procent nižší, pokud o dva týdny dřív, tak až o 85 procent nižší. 

„Někteří poslanci úšklebně říkají: Ano, teď Česká republika vyšetří Číňany. Já říkám: ČR nevyšetří Číňany, tady musí být prověření úplně na jiném stupni. Podle mého názoru premiér, pokud zasedá v Evropské radě, tak to může iniciovat v rámci EU, a to už je jiná síla než Česká republika,“ podotkl.

Čínská odveta a tlak na Kuberu

Benešík reagoval i na dotaz, zda se neobává, že pokud by Česko iniciovalo tuto záležitost, dočkalo by se podobně jako Australané i odsuzující čínské reakce.

„To se dá samozřejmě předpokládat, ale já jsem to nemyslel jako nějakou křižáckou výpravu vůči Číně. Pokud se máme poučit do budoucna a minimalizovat nebezpečí podobných pandemií, tak musíme vědět, kde se stala chyba. Musíme to zanalyzovat,“ zmínil Benešík.

„Není o tom, potrestejme Čínu. To je o vyhodnocení situace, abychom se do budoucna mohli lépe bránit. Pokud nad tím zavřeme oči, co nás potom bude čekat?“ pokračoval Benešík.

O Číně se přitom nyní v Česku mluví i z jiného úhlu pohledu - kvůli tlaku Číny na zesnulého šéfa Senátu Jaroslava Kuberu, který v lednu zemřel ve věku 72 let po prodělaném infarktu. 

Dcera Kubery: „Neustoupil a stálo ho to život.“ Kvůli rodině chce tlak Číny šetřit Vystrčil

Vdova Věra Kuberová a dcera Pavlína v pořadu ČT 168 hodin líčily, jak velkému tlaku před smrtí čelil. A jak na Hradě dostal výhrůžný dopis, aby nejezdil na Tchaj-wan, aby se tři dny před smrtí sešel na čínské ambasádě před tamní recepcí s čínským velvyslancem za zavřenými dveřmi. Po obou schůzkách se dle své rodiny nechová jako obvykle.

„Byl to opravdu silný lidský příběh. Já jsem nikdy nepatřil do nějakého fanklubu pana Kubery, ve spoustě věcech jsem s ním nesouhlasil, ale rozhodně si dokážu představit, že ten tlak se mohl podepsat na jeho zdravotním stavu. Jako lidovci jsme iniciovali prověření té situace, dopisu atd. na zahraničním výboru Sněmovny. Ty nestandardní věci, které se děly z Hradu a z čínské ambasády, se nám zdály velmi, ale velmi nevhodné a také by stálo za to, aby do toho případu bylo vneseno světlo,“ poznamenává k tomu nyní Benešík.

Původ na mokrých trzích?

V souvislosti s pandemií se chyba dle Benešíka mohla stát na tzv. mokrých trzích, kde jsou na prodej ryby, ale třeba i netopýři. „To je nejrozšířenější verze, že přenos byl z živých zvířat na člověka na mokrých trzích. Nejsem odborník, ale nemám důvod tomu nevěřit. Ale to je ten prvopočátek. Pak se jedná o to, když se to zjistilo, co se mělo dít dál,“ podotýká Benešík.

Čína přitom ale podle Karáskové není ve vlastním vyšetřování a spoluprací se světem zcela pasivní, společně na něm spolupracují americký a čínský lékařský tým, upozorňuje. „Ono se o tom moc nepíše, ale Čína spolupracuje s cílem zdokumentovat, jakým způsobem to propuklo, jak se to šířilo,“ podotýká.

Dodávky roušek z Číny

Pandemie však přinesla Číně i obchodní příležitost. Po rozšíření viru do světa se začaly státy předhánět s nabídkami na čínské roušky, respirátory a další ochranné prostředky. 

„To, že se kupovalo především v Číně, odpovídalo tomu, že situace byla poměrně složitá. V Číně se těch ochranných pomůcek procentuálně vyrábí nejvíc, takže to logiku dává. Na druhou stranu i mně se ozývali čeští výrobci a ptali se, proč to děláme. Nemohli své výrobky udat, byl stop stav, nemohli je vyvážet, i když po tom poptávka byla. Ale stejně ten stát to od nich v podstatě nebral. Postup byl naprosto zmatený a dle mně poškodil spoustu našich podnikatelů,“ říká Benešík.

A má i výtku ke konání premiéra Babiše a dalších vládních představitelů. „Moc nechápu, když jsme v Číně ty pomůcky nakupovali, tu oficiální vděčnost. Nakupujeme po světě kde co a myslím si, že premiér rozhodně nevítá letadla s nakoupeným zbožím. To bylo nevhodné,“ míní.

Čínská role „globálního spasitele“

Analytička Ivana Karásková míní, že se Peking dodávkami lékařského vybavení snaží znovu hrát roli „globálního spasitele“, Čína je však přitom nezpochybnitelně součástí problému a také jeho primárním zdrojem.

„Čínská role je velice zajímavá v tom, že oni kopírují model, který měli po globální finanční krizi. Snaží se využít krizi a co nejvíce nastartovat svou vlastní ekonomiku,“ řekla Blesk Zprávám analytičika.

Nákupy ochranných prostředků v Číně chápe, Čína má ohromné výrobní možnosti. „Je to první místo, kam se díváte, když potřebujete nakoupit velké množství zásob. Asi bychom jako stát měli nakupovat od českých nebo evropských firem, nicméně to množství je tak veliké, že jediný, kdo je schopný to vyrobit takhle rychle a v takhle velkém množství, je pořád ještě Čína. Takže určitá závislost na dodávkách z ní je tím daná,“ upozornila Karásková.

Čína přitom tyto dodávky používá k tomu, aby zlepšila svůj obraz. „První zprávy o nemoci přicházely z Číny, Čína se však velkou kampaní snaží už nejen zpochybnit to, že by to měl být nějaký wuchanský nebo čínský virus, nejen zpochybnit tento label, ale i to, jestli to vůbec vzniklo poprvé v Číně. Celá její snaha tkví v tom, odvrátit pozornost od toho, kde to vzniklo - od USA, přes Itálii po NATO. A přes různé konspirační teorie atd. Cílem je to celé zabalit do narativu, že pravdu nebudeme moci schopni odkrýt,“ uzavřela analytička.