Češi v palbě kulometů sestřelili letadlo: Četník popsal boj na život na smrt v ulicích Prahy i Hořovic
Přesně před pětasedmdesáti lety se četnická rota z Hořovic rozhodla, že nadešel čas zúčtování s německými okupanty. Jednotce, která zasáhla i do pražského povstání, velel nadporučík Václav Chyňava a ten také podal podrobnou zprávu o tom, jak vypadaly boje o svobodu zdecimovaného národa.
„Zpráva o osvobozovací činnosti 2 požární četnické roty Hořovice v době revoluční,“ je nadepsán dokument, který Chyňava sepsal krátce po ukončení bojů. On sám se do bojů o Prahu zapojil už 3. května, kdy opustil svou vnucenou pozici u pražské protiletadlové policie a odjel do Hořovic, kde převzal velení 2. požární četnické roty. A tehdy se začaly dít věci. Dění v pohnutých časech popisuje na stránkách středočeské policie komisař oddělení tisku a prevence Zdeněk Chalupa.
Odzbrojili Wehrmacht a vyrazili na Prahu
Rotu, ve které bylo 130 mužů, Chyňava spojil s místním národním výborem v Hořovicích. Schylovalo se k boji. V té době se totiž ve městě nacházely početné jednotky nacistických vojáků, jejichž velitelé odmítli jednat o kapitulaci.
Četníci trpěli nedostatkem zbraní, přesto se jim s pomocí padesáti Vlasovců utíkajících před Rudou armádou podařilo po vyprovokovaném střetu část okupantů odzbrojit a zásobit se od zajatých vojáků. Takto vyzbrojení vyčistili od nacistů celé Hořovice, které dostali pod svou kontrolu.
Když Chyňava zjistil, že i v okolních městech opustili Němci svá stanoviště, rozhodl se vyrazit na pomoc povstalecké Praze. K mužům z původní četnické roty se přidali i partyzánští dobrovolníci. Jednotka v té době již měla k dispozici i dva kulomety a rychlopalné dělo.
Letadlo poslali k zemi
Do Prahy dorazili pod palbou děl 7. května a v Jinonicích se hned pustili do boje s okupanty. Během tohoto střetu se jim ukradeným protiletadlovým dělem sestřelit nepřátelské letadlo, které svými nálety ohrožovalo civilní obyvatele hlavního města.
Jednotliví členové roty pomáhali, kde bylo potřeba, společně s partyzány i barikádníky. Chyňava se zúčastnil obrany centra, kde se svými muži bojoval na Staroměstském náměstí. Četníci si hrdě strhávali z uniforem německé distinkční označení protipožární policie a na své vozy psaly nápisy jako „Četnictvo věrno Praze“.
Nezapomeňte na nás
I když byli tehdy oslavováni Pražany jako hrdinové a doma je bouřlivě vítali potleskem, bylo četnictvo později pronásledováno komunistickým režimem, který je vinil z kolaborace s nacisty. Během této osvobozovací výpravy bylo přitom zraněno 7 členů roty a dva padli v boji.
Na konci svého hlášení Chyňava napsal: „Náš četník bude děkovati každému, kdo v zájmu příznivého nazírání na činnost četnictva v době těžkého útisku vezme na sebe úkol odkrýti veřejnosti to, co ji známo není, a to jen proto, že o tom dříve nikdo věděti nesměl. Proč jen stíny, když bylo světlo.“