Kultura v Praze vylézá z podzemí: První výstavu po koronavirové krizi hostí metro

Symbolicky v den zvolnění vládních opatření kvůli koronaviru, 11. května, kdy mohly znovu otevřít muzea a galerie, došlo v Praze k zahájení výstavy Umění za čarou. Ta si klade velké, ale nikoliv neopodstatněné ambice. Podle kurátora Ondřeje Horáka by se totiž mohla stát vůbec nejúspěšnější a nejnavštěvovanější výstavou. Aby ne, když pražským metrem, kde je výstava situovaná, denně projde přes milion cestujících.

Návrat umění do metra

Výstava je k vidění ve čtyřech stanicích metra – na Můstku, na Karlově náměstí, na Náměstí Repulibky a na Florenci. V každé z těchto stanic je k vidění celkem 16 děl od 8 umělců. „V zásadě se jedná o nejlevnější výstavu široko daleko, protože při zohlednění ceny jedné jízdenky vyjde prohlédnutí jednoho díla na dvě koruny. A k tomu se lidé ještě mohou svézt,“ uvedl výstavu generální ředitel DPP Petr Witowski.

„V těchto stanicích byly umístěné projektory, které promítaly reklamu. Několik let přitom byly nefunkční a my jsme hledali nějaký způsob, jak je nahradit,” vysvětlil pro Blesk.cz náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr (Praha Sobě) výběr stanic. „Původně jsme plátna chtěli nahradit obklady, které tvoří charakteristiku každé stanice, ale firma, která je vyráběla, už je nevyrábí. V mezidobí nám tak přišlo vhodné využít tento prostor pro umělecké dílo,“ dodal s tím, že se s jejich umístěním počítá minimálně do konce roku.

„Metro bylo vždy symbolem kvalitní architektury ale i umění ve veřejném prostoru,“ uvedl dále Scheinherr v poukazu na četné plastiky, reliéfy či mozaiky, které zdobí především staré stanice metra. „Když se prodlužovalo v 90. letech, na koncept jeho propojení s umění se zapomnělo. My se teď k němu vracíme,“ nechal se slyšet s tím, že takovéto umění je dle jeho názoru vítanější než vizuální smog, který vytvářely projektory.

Co je k vidění?

Výstava sestává především z černobílých velkoformátových fotografií, momentek, reportážních, uměleckých či dokumentárních, které vybíral kurátor Ondřej Horák. „Chtěli jsme těmi uměleckými díly navázat dialog jak mezi objekty navzájem, tak i s cestujícími,“ vysvětlil k záměru výstavy. Pro Blesk.cz přiznal, že se jedná o snímky, které vznikaly třeba v 70. letech, nebo před pár měsíci. Tomu ostatně napovídá i skladba umělců, mezi nimiž napočítáme doslova jak pamětníky, tak i představitele nejmladšího českého umění.

Vystavují například Jiří Kovanda (67), Krištof Kintera (46), Lucia Sceranková (35). První jmenovaný třeba výstavu obohatil fotografiemi, které úzce korespondují s místem, kde jsou vystavovány. Jedná se totiž o fotografie Václavského náměstí a eskalátoru vedoucího právě do pražské podzemky. „Na Florenci máme nasprejovaný nápis od brněnského umělce Tima, který se na celé výstavě vymyká úplně jiným přístupem, tím spíše, že se z celých exponátů jedná o vůbec nejmladší dílo, protože vznikalo přímo pro výstavu,“ sdělil Horák.

Práce za dlouhých jarních večerů

Realizace byla podle Scheinherra finančně nenáročná. „Plátno, na které v minulosti probíhala projekce, se pouze nahradilo fotografií,“ vysvětlil. Radní Třeštíková k tomu doplnila, že velkou výhodou tohoto umění je jejich umístění nad kolejištěm, kde je celkem minimální možnost díla poškodit.

Na druhou stranu pro kurátora i umělce to představovalo trošku komplikace s realizací děl. „Vše bylo trošku náročnější, protože k jejich instalaci jsme museli přikročit v noci, kdy je přerušen provoz metra,“ vysvětlil Horák. „Jednu stranu stanice, na které jsou vždy dva objekty, jsme instalovali zhruba hodinu, další den jsme měli na instalaci druhé stěny. Celé přípravy zabraly řádově týdny.“

První vlaštovka

Podle Scheinherra není vyloučeno, že by se umělecká díla v takovémto formátu vyskytla i v jiných stanicích metra, případně v okolí nadzemních zastávek MHD. Třeštíková je toho názoru, že by se nové umělecké objekty mohly postupně objevovat na těch stanicích či prostranstvích souvisejících s pražskou MHD, které projdou rekonstrukcí.

„Zabýváme se ale i svěřením uměleckých děl, o které dnes pečuje dopravní podnik, do správy GHMP, aby byla zaručena jejich adekvátní údržba,” připustil náměstek. Konkrétní obrysy této spolupráce vyplouvají na povrch například v rámci slunečních hodin u Florence. Samozřejmostí také je, že se s uměleckou výzdobou počítá i pro výstavbu metra D.

Kde: Stanice metra Můstek (linka A), Florenc (linka B), Náměstí Republika a Karlovo náměstí.
Kdy: Každý den v provozních hodin pražského metra, do konce letošního roku. Vstupné: Platný jízdní doklad.