14°C
Internet během pandemie? Podvody i více dětské pornografie. Experti řekli víc
Pandemie koronaviru připoutala Čechy k obrazovkám počítačů. Podle měření NetMonitor na internetu strávili jen v březnu o 50 procent více času, než je běžné. Tím se více vystavili nejrůznějším kybernetickým hrozbám, které ve virtuálním prostoru panují. Mimořádně ohrožené jsou v tomto ohledu děti, které se k počítačům musely přesunout i kvůli školní výuce. Experti hodnotili, na co si dát pozor a zda koronavirus změnil prostředí internetu.
Snad nikdy předtím nebylo na internetu naráz tolik osob jako během pandemie. Obchody byly zavřené, veřejné instituce včetně škol také, pobyt u počítače tak představoval jeden z mála způsobů, jak trávit čas. Jenomže internet může být i nebezpečné místo, což se během karantény několikrát ukázalo. Ke stávajícím hrozbám se přidaly další a ty existující se mnohdy ještě zvětšily.
Například antivirová firma ESET zaznamenala velké množství spamu a podvodů spojených s koronavirem. „Jednalo se například o falešné obchody nabízející roušky nebo e-mailové zprávy, které zneužívaly jména Světové zdravotnické organizace (WHO), ale ve skutečnosti tyto zprávy obsahovaly škodlivé viry,“ sdělil Blesk Zprávám Ondřej Šafář za ESET.
„V dubnu byl výrazným rizikem také malware, který dokáže odcizit hesla uložená v prohlížeči (…) Mírný nárůst jsme zaznamenali u malware na streamovacích portálech, kde lze zdarma sledovat filmy a seriály, a které mohly zasáhnout i mladší uživatele. Tento škodlivý kód nejčastěji zobrazuje reklamu nebo přesměruje diváka na nějaké potenciální rizikové podvodné stránky,“ dodal Šafář s tím, že malware byl problém i na mobilních telefonech. Doporučuje proto, aby si lidé do všech svých zařízení nainstalovali antivirový program.
Na šíření škodlivého malware upozorňuje i Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci, který je vedoucím projektu E-Bezpečí. Potvrzuje, že se během nouzového stavu šířil na internetu škodlivý software a objevily se falešné e-shopy se zdravotnickými pomůckami, podvodné reklamy či podvodné domény. Odkazuje u toho na majora Václava Píseckého, vedoucího oddělení kyberkriminality OIK SKPV pražské policie.
Podle Kopeckého dokonce narostl počet případů Spojených s šířením sexuálního materiálu zachycujícího děti, kterým útočníci chtěli nejmladší občany vydírat a vyhrožovat jim. „Nárůst však nebyl radikální, opět šlo často o situace, které probíhaly i před touto pandemií, jde o dlouhodobé procesy,“ říká šéf projektu E-Bezpečí.
„Je velkým omylem myslet si, že pokud dítě začne pouze více využívat online komunikaci (např. chatovat), může se stát obětí sexuálních predátorů. Rizikem není četnost, ale typ služeb, kde ke komunikaci dochází. Tzn., pokud bude dítě komunikovat na službách určených pro dospělé (seznamování, erotika, zábava), je zvýšená pravděpodobnost možnosti setkání se se sexuálně motivovanou komunikací,” doplňuje za policii major Písecký.
Problémem bylo během nouzového stavu rovněž šíření nejrůznějších dezinformací. „Zde upozorňujeme např. na konspirační teorie, zaručené prostředky na prevenci a léčbu COVID19 (konzumace horké vody, kouření, alkohol, pití chlóru, česnek, med, antibiotika…), dezinformace spojené s rozšiřováním viru (virus cíleně šíří vojska NATO, jde o útok Číny, Ruska nebo USA) apod. Dezinformace bohužel často vedou k nápodobě a i v ČR bylo zaznamenáno několik případů, kdy vyděšená osoba např. vypila dezinfekci, aby zabránila onemocnění,“ vyjmenoval Kopecký.
Děti zasáhla hlavně realita pandemie
Co se týče toho, zda děti vyhledávaly kvůli svému pobytu na internetu více pomoci, k dramatickému nárůstu podle odborníka nešlo. „V době karantény sice vzrostl počet případů kybernetických útoků, které poradna E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci zachytila od dětských klientů, ty ale často nesouvisejí s koronavirovou krizí, kterou děti prožívaly a prožívají, ale se situacemi, ke kterým došlo před touto krizí a teprve nyní děti našly odvahu situaci řešit a oznámit,“ říká šéf E-Bezpečí s tím, že je samozřejmě šance, že když děti trávily hodně času online, mohly se setkat i s větším množstvím běžné verbální agrese či kyberšikany.
Spíš než samotný virtuální prostor jejich psychiku zasáhly všudypřítomné připomínky koronaviru, míní. „Děti měly strach, nebyly v kontaktu se spolužáky, kontakt se školou byl často problematický, média je pravidelně informovala o počtech nakažených a úmrtích, lidé chodili v rouškách, které přítomnost viru připomínaly, atd. To se na dětské psychice podepsalo více než svět internetu,“ uvádí Kopecký.
Videokonference vždy uzamkněte
V rámci nových hrozeb, které se na internetu s pandemií objevily, se stále častěji hovoří o videokonferencích. Jejich využívání ohromně stouplo, řada škol přes ně pořádala výuku. Nejoblíbenější v tomto ohledu byla platforma Zoom. „Na Zoom (stejně jako na ostatní komunikační platformy) probíhají pravidelně různé druhy útoků, kdy se pachatelé snaží přihlásit na účty přes uniklá uživatelská jména a hesla. Stejně tak tyto aplikace obsahují různé chyby (umožňující např. zjistit uživatelské jméno a heslo apod.), které jsou však opraveny v aktualizacích,“ popisuje základní rizika Kopecký.
A upozornil na fenomén nazvaný „zoombombing“, kdy se do uzavřené videokonference přihlásí neznámý člověk a nasdílí ostatním účastníkům například pornografický materiál nebo nahý zadek. Podle odborníka je to více otravné než nebezpečné. „Tyto situace lze snadno zabezpečit tak, že videokomunikaci uzamkneme, nastavíme v uživatelských právech nemožnost sdílet vzdálenou plochu a vždy budeme využívat videokomunikaci s aktivním heslem,“ radí Kopecký. A varuje před tím, jak lidé nakládají se záznamy videokonferencí, například výuky s dětmi: „Tyto záznamy totiž obsahují jednoznačnou identifikaci dětí a lze je zneužít.“
Nutnost uzamčení videokonferenční zdůrazňuje i ESET. „Samotný hovor by měl být nějakým způsobem chráněný. Například lze nastavit heslo pro připojení do virtuální třídy, případně může učitel schvalovat účastníky,“ říká Šafár.
TikTok: Převážně zábava, ale i pár pochybných videí
Pozornost se upírá rovněž v sociální síti TikTok. Ta je i v Česku stále oblíbenější. Podle výzkumu české děti v kybersvětě, který provedla Univerzita Palackého v Olomouci společně s O2 Czech Republic, TikTok v Česku na začátku roku používalo 28 procent dětí ve věku 11-17 let. Kopecký říká, že i když je základ této sítě sdílení krátkých vtipných videí, lze na ní nalézt i videa s tematikou poruch příjmu potravy nebo sebepoškozování.
„13. dubna 2020 např. do naší poradny napsala maminka, která zjistila, že její dcera v 1. třídě ZŠ bez jejího souhlasu a vědomí nasdílela na TikTok video, na kterém si stahuje kalhoty. Po několika dnech to maminka zjistila a video s dcerou smazala, přesto však měla strach, že se tato nahrávka během krátké doby mohla TikTokem rychle rozšířit,“ doplnil příklad, jaký poradna E-Bezpečí v souvislosti s TikTok řešila.
S potomky musí rodiče mluvit
Podle mezinárodního výzkumu EU Kids Online 2020, který v 19 zemích mapoval chování dětí mezi devíti a 16 lety, se čeští rodiče s dětmi o internetu baví nejméně z celé EU. Nutnost komunikace a zájem rodičů přitom zdůrazňuje jak Kopecký, tak Šafář. Podle nich lze na zařízení nastavit například rodičovský zámek, kterým lze omezit, které stránky děti vidí.
„V první řadě je nutné posilovat u dětí zájem o ochranu vlastního soukromí. Aby například neříkaly cizím lidem, ani cizím dětem, se kterými se virtuálně spřátelí, kde přesně bydlí, že rodiče nejsou doma, do jaké školy chodí a tak dále,“ uvádí za ESET Šafář.
Zmiňuje rovněž nový trend – tzv. sharetrending. To jsou situace, kdy příliš mnoho osobních informací o dětech sdílejí samotní rodiče. Podle výzkumu EU Kids Online 2020 se s tím setkalo 24 procent dětí v Česku. To je skoro dvojnásobek evropského průměru.
Témata:
Související
