8°C
Do kostela sv. Šimona a Judy na rohu ulic U Milosrdných a Dušní se na bohoslužby nechodí už pěknou řádku let. Dříve tu sídlil řád Milosrdných bratří, který se o kostel staral a obýval přilehlý klášter. S nástupem komunismu byli ale mniši vyhnáni a nemocnice, kde se bratři starali o staré a nemocné, zestátněna. Až v 80. letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce, která proměnila dřívější církevní stavbu v koncertní sál.
Kostel se zařadil mezi takzvané odsvěcené kostely, které dřív sloužili pro náboženské účely, nyní ale spíše fungují jako koncertní nebo přednášková sály, výstavní prostory atp. Takových kostelů je v Praze k dnešnímu dni 5 – kromě sv. Šimona a Judy ještě kostel sv. Anny, kostel sv. Máří Magdalény, kostel svatého Michaela archanděla a kostel svatého Vavřince. Všechny se nacházejí na území městské části Praha 1.
Kostel Praha koupila se slevou
Podle kodexu kanonického práva však nic jako proces odsvěcení neexistuje. Fakticky tedy jde o pouhou změnu činnosti. „Město obdrželo přípis ze strany vatikánského stolce, který říká, že je ochoten prodat kostel svatého Šimona a Judy,“ informoval Jan Chabr (TOP 09), pražský radní pro správu majetku: „Kostel by měl sloužit do budoucna pro účely sídla Symfonického orchestru hlavního města. Myslím si, že je to správný krok, protože město získává strategickou nemovitost a krásnou památku,” hodnotí. Praze se navíc podařilo vyjednat výraznou slevu – za kostel nakonec město zaplatí 99 milionů korun, namísto původní ceny 125 milionů.
Koncerty ano, mejdany ne
Vatikán při převodech do vlastnictví jiného subjektu taktéž zohledňuje, k čemu chce nový vlastník sakrální stavbu využívat. „Prostory podobného rázu nejčastěji nacházejí využití pro kulturní účely. Typicky se do nich přesouvají muzejní sbírky či slouží jako koncertní sály,“ vysvětluje Jan Chabr, a nastiňuje plány, které má magistrát s kostelem sv. Šimona a Judy: „Samozřejmě nechceme opakovat kontroverze spojené s kostelem sv. Michaela archanděla. Prostor nadále zůstane ve správě pražského symfonického orchestru, který zde vytvořil nádherné zázemí pro pořádání koncertů nejen barokní hudby.“
Zmiňovaný kostel sv. Michaela archanděla nedaleko Staroměstského náměstí má rozhodně nejkontroverznější historii. V rámci rozprodeje církevního majetku se dostal do rukou soukromého investora. Ten původně tvrdil, že zde otevře muzeum českého křišťálu, po té svůj byznysplán přeměnil na nákupní galerii, aby tu nakonec vzniknul hudební klub.
Takže když se v místě, kde kázal i Mistr Jan Hus, ozývaly dunivé zvuky právě probíhající párty, stal se majitel terčem kritiky nejen katolické církve i samotné římské kurie. Dnes je místo prázdné a co s ním bude dále je ve hvězdách.
Ostatní kostely slouží bohulibým účelům
Ostatní odsvěcené kostely už tak bujarou historii naštěstí nemají. V kostele svatého Vavřince v Hellichově ulici na Újezdě sídlí pořadatelé festivalu Pražské jaro, a sv. Vavřinec se tak stal dějištěm nejednoho hudebního zážitku. Kostel svaté Máří Magdalény na Malé Straně se zas stal pobočkou Národního muzea a usídlilo se tu České muzeum hudby.
Gotický kostel sv. Anny na Starém městě, známý jako Pražská křižovatka se stará nadace VIZE 97 založená manželi Havlovými. Tento prostor slouží k pořádání happeningů, konání přednášek či hromadných meditací, takže využití jeho prostru je důstojné k jeho historii.
