8°C
Návštěvníci pražské zoologické zahrady několik měsíců zvědavě nakukovali, jak postupují práce na stavbě pod pavilonem papoušků. V květnu dokonce již mohli obdivovat ptáky nebo klokany ve volných výbězích. Dovnitř se ale dostanou až na konci května. Co na ně čeká? „Expoziční celek je jedinečný v tom, že představuje australská a zejména tasmánská zvířata v čele s ďábly medvědovitými,“ řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Celá expozice, která stála 78 milionů korun, má na rozloze 4 600 m2 za cíl přenést část Tasmánie do Prahy. A proč Darwinův kráter?
Kráter pojmenovaný po slavném vědci se v Tasmánii opravdu nachází, a dokonce v něm ďáblové také žijí! „Vznikl dopadem meteoritu. Říká se, že i česká kotlina vznikla dopadem meteoritu. Takže toto propojení by měl připomínat,“ prozradil ředitel Bobek, odkud se vzala inspirace pro název nové expozice.
Řev jako forma komunikace
Hlavní atrakcí by měli být čtyři neobvyklí tvorové, pro které se vžil název tasmánští čerti nebo také belzebubova štěňata. Pravděpodobně se jim tak začalo říkat kvůli jejich kvílení, které mnoha lidem přišlo až ďábelské. Podle jejich ošetřovatele Davida Valy je však tento řev spíše komunikace, než že by se jednalo o akt agrese.
„Všechno má svůj smysl, jsou to vlastně takové rituály a komunikace," říká Vala, který měl možnost jejich chování již nějakou dobu pozorovat. Podle něj nejsou tak nesnášenliví, jak se o nich mluví, a dokonce se tři ze čtyř pražských čertů zabydleli spolu v jednom hnízdě.
Fungují jako zdravotníci
Přestože tak úplně nevypadají, patří mezi vačnatce, a jsou tedy příbuzní klokanů. Na rozdíl od nich jsou ale čerti mrchožrouti. Aktivní jsou převážně v noci a fungují jako jakási přírodní zdravotní policie, když odklízí mrtvoly zvířat, které mohou šířit různé infekce a nemoci.
Jsou to relativně malá zvířata, typická je pro ně velká hlava a silné čelisti. Těmi dokážou rozkousat svou kořist i včetně kostí, takže po mršinách většinou nic nezbude. „Zhruba 10kilový samec ďábla má stisk jako pes čtyřnásobné hmotnosti,“ poznamenal zoologický náměstek Jaroslav Šimek. Tasmánští čerti žijí spíš jako samotáři a scházejí se právě při jídle, které dokážou díky vyvinutým smyslům vycítit až na vzdálenost jednoho kilometru.
Paní Anýzová a Muškátová
Pražští ďáblové jsou k sobě prý poměrně přátelští. Jsou jim dva roky a jsou pojmenováni po různých druzích koření Aniseed, Nutmeg, Laurel a Sumac. „Když to přeložíme, tak se jmenují paní Anýzová, Muškátová, Bobková a pan Škumpa,“ řekl k tomu ředitel Bobek.
Kromě tasmánských čertů budou v nové expozici k vidění i další zástupci australské fauny. Pro návštěvníky se otevře mimo jiné i průchozí výběh, kde se budou moci dostat do těsné blízkosti klokanů. Kromě až dva metry vysokého klokana obrovského budou v expozici i jejich podstatně menší příbuzní, jako klokan rudokrký, klokan parma nebo klokánek krysí. K vidění budou i například ježurové, jediní savci, kteří snáší vejce, a asi desítka ptačích druhů typických pro Austrálii.
Zoo Praha se nyní snaží vypořádat s následky koronavirové krize, kvůli které musela zavřít. Náměstek primátora Petr Hlubuček slíbil, že Praha bude hledat ve svém rozpočtu peníze, které by jí měly pomoci výpadek příjmů překonat. „Uvědomujeme si, že zoologická zahrada bude muset být dofinancována. Jenom ze vstupného je výpadek téměř 50 milionů korun,“ řekl.
