Podle ředitele NK Martina Kocandy byl originál dopisu pro veřejnost v podstatě neznámým dokumentem. Ve specializované mozartovské dokumentaci z let 1963 se o něm sice dalo dočíst, údaje o jeho uložení byly ale chybné, uvedl Kocanda a doplnil, že Kubašta, jehož rodina dopis knihovně prodala, byl zaníceným sběratelem památek souvisejících s osobností a dílem Mozarta.

Mozartův památník

V dopise Mozartův syn Franz píše mimo jiné o konkrétních skutečnostech a svém přínosu k založenému Mozarteu v Salzburgu. „Obsahový kontext výpovědi navíc skrytě poukazuje na unikátnost tzv. Mozartova památníku v pražském Klementinu,“ uvedl ředitel Národní knihovny.

Mozartův památník vznikl v Klementinu v roce 1837 při pražských oslavách 50. výročí zdejšího prvního uvedení opery Don Giovanni. Hudebniny – zejména získaná Mozartova díla – tehdy umístili iniciátoři projektu ve skleněných skříních a uprostřed místnosti byla skladatelova busta.

V současné době hlavní část sbírky tvoří rukopisné a tištěné historické hudebniny, které obsahují přes sto osmdesát Mozartových skladeb. Dobové opisy skladeb byly vytvořeny přímo pro památník. Tištěné hudebniny jsou z produkce vídeňských a lipských nakladatelských domů z konce 18. a z první třetiny 19. století. Mezi nejcennější dokumenty sbírky patří podle knihovny čtyři dopisy psané členy Mozartovy rodiny a samotným Mozartem.

Fotogalerie
12 fotografií