9°C
Jezevčík s GPS odhalil kouzlo psí navigace. Hafani mají díky Zemi mapu v hlavě
Už vás někdy napadlo, jak se dokázala Lassie vrátit domů, nebo jak se během druhé světové války dokázali psi ve válečném území dostat se vzkazem ke spřátelené jednotce? Vědci mají odpověď na stole. Naši psí přátelé totiž dokáží vnímat magnetické pole Země a efektivně jej používají. Výzkumníci z České zemědělské univerzity tuto tezi potvrdili a zjistili, že psi praktikují tzv. kompasovou jízdu, díky níž si v podstatě srovnají svůj kompas v hlavě a díky tomu rychleji naleznou svého pánička. Více o projektu Blesk Zprávám řekla Kateřina Benediktová z Fakulty lesnické a dřevařské, která po několik let připínala jezevčíkům GPS na obojek.
Většina psích mazlíčků má geniální schopnost - vrátit se ke svým páníčkům i poté, co se zaběhnou několik kilometrů. Vědci se tak na tento jev hlouběji zaměřili a zjistili, co stojí za kouzlem psí navigace. Už před šesti lety bylo zjištěno, že psi vnímají magnetické pole Země a nyní čeští vědci zjistili, jak jej využívají.
„Je otázkou, k čemu jim to je. Na loveckých psech jsme tak ukázali, že jej opravdu využívají a posunulo to výzkum magnetorecepce zase o kus dál,“ uvedla Kateřina Benediktová z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze pro Blesk Zprávy.
Pes si „zapne“ v hlavě GPS
Vědci využili vrozeného chování některých plemen loveckých psů, kteří jsou po generace šlechtěni k tomu najít a hlasitě sledovat stopu zvěře a následně, po ukončení práce, se spontánně vrátit zpět ke svému majiteli.
„Během této činnosti se psi mohou dostat až do vzdálenosti několika kilometrů od majitele, a přesto nemají problém, aniž by je majitel musel přivolávat, ho v nepřehledném lesním terénu opět najít,“ vysvětluje Benediktová, proč se zaměřili na 27 loveckých psů. U nich zkoumali 622 návratů ke svému páničkovi.
Psi byli vybaveni kamerou a GPS obojkem. Vědci pak objevili, že se psi vrací dvěma způsoby - po vlastní stopě a novou cestou, kterou zjišťují nejspíše právě podle magnetického pole Země.
Novinkou je objevení tzv. kompasového běhu. „Obecně zvířata magnetorecepci využívají na orientaci, navigaci. U těch psů konkrétně si oni srovnají mapu v hlavě, aby to bylo pro ně dobře čitelné (…) Když cestujete, tak máte také tendenci si srovnat mapu tak, aby byl sever k severu,“ snaží se téma magnetorecepce vysvětlit Benediktová.
Zjednodušeně řečeno - psi, kteří se nevraceli po vlastní čichové stopě, provedli nejdříve krátký, asi 20metrový běh kolem severojižní magnetické osy. A když si srovnali svůj kompas v hlavě, vydali se vstříc svému majiteli.
Na snímku, který je vytažen z oficiální studie, je vidět trasa, která je pro psa zapotřebí, aby si mapu v hlavě srovnal.
Městský pes by se domů nevrátil
Psí návrat po zcela jiné trase pak nazvali výzkumníci scoutingem. Podle výsledků studie se jednalo dokonce o rychlejší možnost návratu, než když se psíci vraceli po vlastní stopě.
Blesk Zprávy se ptaly, jak by na tom byli jiní psi, jako malí psíci ve městě. Benediktová vysvětlila, že právě proto využili lovecká plemena, která jsou k účelu stopování šlechtěna. Ačkoliv totiž psi disponují tím, že poznají, kde je sever a jih, musí si tento talent pěstovat.
Benediktová doplnila, že se snažili, aby pes opravdu v co největší možné míře používal právě magnetorecepci. „Byli jsme zalezlí a potichu, aby nás nemohl pes slyšet. I jsme se zajímali o směr větru, aby nás nevyčenichal,“ podotkla.
Magnetorecepce je snadno pozorovatelná i u jiných savců, jako u jelenů či divokých prasat. Větší zvířata ji používají při migraci, ale i při úprku před predátorem. Nejznámější je pak u ptáků, kteří kolikrát putují přes půlku planety.
Témata:
Související
Já to zažil i u kočičky, kdy se vezla několik kilometrů autem po předměstí okresního města, při krátkém zastavení vyskočila a utekla a ráno čekala u své misky.