Postižení bez práce i bez psích asistentů: Neziskovkám chybí peníze, dárci ubývají

Až statisíce dostává od soukromých dárců nezisková organizace Pferda, která pomáhá dospělým lidem s mentálním postižením najít práci nebo samostatné bydlení. Přímo pro ně provozuje úklidovou firmu a pekárnu.

Díky darům kupují třeba nové vybavení, které používají k práci jejich klienti. To letos určitě nakupovat nebudou. Organizace má 90 zaměstnanců, z toho 50 s postižením. Rezerva, kterou mají, jim ale zřejmě stačit ani zdaleka nebude.

Za peníze také chtěli vytvořit pracovní místa pro další mentálně postižené. Ani těm tak práci nenabídnou. „Doufáme, že to zvládneme a nikdo nepřijde o práci,“ popsala Blesk Zprávám ředitelka organizace Pferda Iva Laštovicová.

Rodiče Oliverka (22 měs.), který měl dostat lék za 51 milionů: „Řekli nám, ať ho necháme odejít“

Hrozí nedostatek asistenčních psů

Organizace Pestrá, která kromě toho, že také zaměstnává lidi s postižením, dělá hlavně výcvik asistenčních psů. Ti pak pomáhají dětem i dospělým, kteří jsou odkázaní na invalidní vozík, ale také dětem s autismem. Bez jejich pomoci se neobejdou zrakově, ale mnohdy i sluchově postižení.

Organizace také cvičí psy, kteří už několikrát zachránili své páníčky se záchvatovým onemocněním, jako je třeba epilepsie. „Signální pes přináší léky, přivádí pomoc, přináší telefon, zahřívá člověka při záchvatu,“ popisuje. 

Canisterapie umí divy! S pejskem můžete trénovat čtení i cvičit barvy, říká předsedkyně spolku Hafík!

„Výcvik i výchova asistenčních psů není systematicky státem podporovaná,“ vysvětluje výkonná ředitelka organizace Pestrá Jana Sirotková, proč potřebují peníze od dárců. Letos navíc hrozí, že ani nebude ministerstvo práce a sociálních věcí vypisovat nenárokovou dotaci, ze které by organizace mohla peníze získat.

Úbytek financí tady už pocítili. Pokud neseženou dstatek, mohlo by to dojít až tak daleko, že nebudou moci vycvičit tolik psů, kolik je pro klienty s postižením potřeba. „Pevně věřím, že to nedojde tak daleko, abychom nemohli pokračovat dál, ale je možné, že bychom museli přikročit k nějakým interním opatřením, která by mohly ovlivnit ty rodiny, které čekají na výcvik asistenčního psa,“ popsala Blesk Zprávám Sirotková.

Sponzoři přispívají jinde

Někteří sponzoři, kteří dřív pravidelně přispívali, si teď navíc takovou pomoc nemůžou dovolit. „Individuální dárcovství i firemní dárcovství pomalu a jistě ubírá na síle,“ popisuje výkonná ředitelka organizace Pestrá Jana Sirotková.

Je také řada těch, kteří se rozhodli dávat peníze třeba organizacím viditelněji postiženým koronavirem. „Samozřejmě se v době koronaviru objevila řada smysluplných projektů, které potřebovaly získat finance okamžitě,“ říká Sirotková. To ale podle ní neznamená, že organizace jako oni peníze nepotřebuje.

Tato neziskovka provozuje i podniky, kde postižené zaměstnávají. Dvě tréninkové pekárny, kavárna i úklidová firma omezovaly, nebo úplně zastavovaly svůj provoz. „Velmi pravděpodobně budeme spíš v červených číslech,“ shrnuje, jak dopadne jejich rozpočet, ředitelka organizace Pferda Iva Laštovicová. Právě výpadky v příjmech by totiž naopak potřebovali od soukromých dárců dofinancovat. Vypadá to ale, že to se jim nepodaří.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Že tyto případy jsou jen jedny z mnoha, potvrzuje Marek Šedivý z Asociace veřejně prospěšných organizací ČR. „Od svých členských organizací víme, že řada jejich dárců by ráda v podpoře pokračovala, za současných ekonomických podmínek jsou ale nucení spolupráci omezovat,“ uvedl.

Pomoc nabízí opozice

Poslanec Jan Bauer (ODS) společně s kolegy ze STAN, TOP 09 a KDU-ČSL navrhuje, aby se zvedla částka darů, o kterou si dárci snižují daňový základ. To by mělo být ze současných 10 či 15 procent na 30 procent základu daně.

„Tímto návrhem chceme motivovat společensky odpovědné firmy a další dárce, aby i v ekonomickém propadu dál podporovali veřejně prospěšné aktivity, například v sociálních a zdravotních službách,“ popisuje záměr Bauer. Cílem je také hodit záchranné lano právě těm organizacím, kterým kvůli ztrátě soukromých dárců hrozí omezení činnosti nebo úplný konec.

Schillerové rozpočet s rekordní sekyrou pod lupou: „Odfláknutý“, tvrdí expert a zmínil mlžení

Pomoc by měla být dočasná a ne plošná. Má jít jen o dva roky. Peníze by také podle návrhu neměly jít ze státního rozpočtu. Návrh opozice podporují neziskovky i Asociace veřejně prospěšných organizací ČR. „Dočasné daňové zvýhodnění soukromého dárcovství může být účinný stimul, jak tuto spolupráci udržet,“ popisuje prezident asociace Šedivý.

Taková podpora by se líbila i exposlankyni ODS Lence Kohoutové z Nadačního fondu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením.  „Cílí výhradně na aktivní organizace, které si umějí sehnat vlastní zdroje financování a jsou zvyklé spolupracovat se soukromým sektorem,“ hodnotí plán. Stát by měl podle ní teď takové spolupráci vycházet vstříc víc než kdy jindy hlavně kvůli dopadům pandemie.

Podpora vlády chybí

Zákon už je podaný v Poslanecké sněmovně. Poslanci chtějí, aby se projednával zrychleně. Poslanec Jan Bauer hledá podporu také u vládních poslanců. Vláda ANO a ČSSD tolerovaná komunisty ale nemá ve zvyku opoziční návrhy schvalovat. Pokud si je rovnou neadoptuje.

Lékaři „dřeli“ během pandemie, odměny stále nedostali. S žádostí míří za Babišem

„Už jednou ve Sněmovně byl jako pozměňovací návrh a neprošel o pár hlasů, protože koalice byla proti,“ potvrzuje prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR Marek Šedivý. Zákon totiž nepodpořila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

„Nevíme úplně proč, není to přímá finanční podpora, jde spíš o tu motivaci,“ vysvětluje Šedivý s tím, že je možnost, aby se zákon ještě přidal jako pozměňující návrh k některému z covidových zákonů. Otázka je, jestli se k projednání Sněmovna dostane už nyní nebo až v srpnu.